Vojna o planétu opíc

Neviem sa rozhodnút, či je lepší prvý diel alebo tretí. Každopádne sa jednu o fakt vydarenú trilógiu, ktorá si drží úroveň celý čas. Znova ma bavil Ceasar, opice, príbeh, ale hlavne Woody Harrelson, ktorému to neskutočne sadlo v roli plešatého nesympatického hajzla, proti ktorému by ste nechceli isť. Musím ale priznať, že ma trošku sklamala akčná stránka. Na to že sa tretí film vola Vojna o planétu opíc, moc tej vojny tu teda nie je. Akčných scén by som privítal viac (finále je ale fajn) a tak trochu to drhne v tempe, no ma to aj svoje plusy a to tie, že Matt Reeves sa vie povenovať aj emociam a postávam. Pekný záver trilógie, ale ja chcem pokračovanie. 89% - 4* (17.07.2017)

Dneska lze narazit na inteligentní opici v podstatě pouze ve třech případech. Při tom prvním se ráno proberete z kómatu, v hubě tenisák, jazyk zralý na oholení, přičemž vám ta mrcha vám sedí za krkem, mlátí vás z obou stran do spánků, v pravidelných intervalech se vám nakloní přes rameno, napálí pěstí na solar a tím svým „Uu – uuu – uuuu –uu“ či znakovým strkáním si prstu do krku vás nutí jít se vyblít. Inu, nic moc s tím nenaděláte, tudíž jen přivřete oči před mučivým světlem, rezignovaně pokrčíte rameny, zarazíte mezi ně hlavu, protože by vám při prudkých pohybech mohl tou prasklinou uprostřed čela vypadnout mozek, po sté si slíbíte, že už nikdy nebudete tak chlastat, no a odeberete se na hajzl jí poslechnout, aby co nejrychleji zmizela. V případě druhém se ráno proberete z kómatu, v hubě tenisák, jazyk zralý na oholení, přičemž ta mrcha leží vedle vás, čumí na vás jak na svatý obrázek, zasněně vzdychá, dělá kudrnaté oči a škemrá, jestli si to ještě náhodou nechcete zopáknout. Inu, i tady jste dost v prdeli, tudíž jen zhnuseně přivíráte oči před tou „nádherou“, jste vděčný za to milosrdenství, že si nic nepamatujete, hodíte přes to radši deku, po sto prvé si slíbíte, že už nikdy nebudete tak chlastat, protože bez lihu byste si na své důstojnosti takový šrám nezpůsobili ani po pětiletém půstu, kosu hodíte hned a na místě, abyste ji řádně odpudili a ona co nejrychleji zmizela, a odeberete se na hajzl strčit si pro jistotu péro do Alpy. Třetí případ je asi nejhumánnější a na hajzlu nutně skončit nemusíte. To se takhle ráno probudíte po vydatném osmihodinovém neříhavém spánku, kdy jste šli večer do postele jako slušný člověk sám, v deset a po sklenici teplého mléka, no a pustíte si videjko. Ač jste podle přívěsu očekávali patetický, rektobolný a močopudný sračkol o týrání ubohých primátu, nakonec zjistíte, že vás z toho až tolik nenatahuje, je to krásně natočeno, Endy Serkis uvnitř šimpanzího šachisty zase glumuje ostopéro, Vůdy je jako velitel opičí Osvětimi náležitě démonický a nehumanoidní a docela příjemně akčně to odsejpá. Sice nejprostodušší díl z novodobé série, nicméně veskrze snesitelný a kufr vám to rozhodně neobrátí. Doufám, že v dalším dílu už konečně opičky začnou týrat toho slizáka Čarltna Hestna! (18.10.2017)

Absencia skutočných zvieracích "hercov" opäť za plný počet bodov. Príbeh voľne nadväzuje na predošlý diel, končí sa vo výsledku omnoho pozitívnejšie, hoci je trochu priamočiarejší a nezáživnejší. Počínanie Kobu bolo vysvetlené a ospravedlnené... Nikdy nevěř člověku. (15.02.2018)

Jednička byla poutavá se vším všudy, dvojky se chopil Reeves a byl tam znát jednoznačný pokles. I přes pokles kvality a očividné tápání po stránce příběhové dokázala dvojka zaujmout svojí akčností, napětím a solidními postavami. Toto třetí pokračování šlo bohužel po stránce příběhové opět dolů. Hned v úvodu se odehraje stupidní, stokrát viděná zápletka, podle níž se film ubírá dál, a ani v samotném průběhu nedojde téměř k ničemu zajímavému, co by dokázalo diváka dostat do varu. Předvídatelnost střídá klišé. Příběh je natahovaný a hloupých momentů se najde až přespříliš. Co se herců týče, tak Woody Harrelson se podle mě do takové záporné postavy naprosto nehodí! Toto mi opravdu nesedlo, měl se toho chopit jiný režisér popř. scénárista. Jedničku i dvojku jsem viděl 3x, jsem si celkem jistý, že trojku si víckrát nepustím. 60% (29.07.2017)

Potřetí a vůbec nejlépe. Vojna o planétu opíc je ani ne tak strhující jako spíše procítěné veledílo mého oblíbeného režiséra Matta Reevese, které v každé scéně a vůbec jednotlivém záběru lahodí oku a umně dokazuje všem v Hollywoodu, jak se mají dělat remakové trilogie. Michael Giacchino vstal z mrtvých, jelikož kromě toho, že zvučí snad každej druhej biják, tak mě v dohledné době nechal smlsnout si na ozvučení, které zřejmě nebude extra samostatně poslouchatelné, ovšem v korespondenci s tónem filmu jsem už dlouho neslyšel tak přesně dolíhající hudební doprovod. Ač ve své podstatě naprosto minimalistický, i díky střihu zvuku zkrátka přesně padnoucí jako jmenovka na uniformě čerstvě břitvou oholeného Woody Harrelsona. Jeho plukovník McCullough nejenže v první scéně, i díky líbivým zpomalovačkám, neuvěřitelně vytlačí oči z důlků, ale i ve všech svých scénách z něj čiší ona zarputilost, nenávist a neuvěřitelná porce charismatu picnutá testosteronem a nedovedu si představit větší hrozbu, která by Caesara v jeho nejspíše posledním boji za nezávislost mohla potkat. V souvislostí s ním samozřejmě ani napotřetí nelze opomenout motion capture boha Andyho Serkise, který díky fanboyům z novozélandské Wety dokázal nejen klasicky a bez poznání rozpohybovat naštvaného opičáka, ale i mu dodat ještě více emocí a jeho scény s jednou tajemnou holčičkou mě naprosto strhly. A ač bych zde rád rozebral jednotlivé scény (bez spoilerů to prostě nejde), tak jen lehce navnadím na finále, která mě obecně ve filmech příliš neuspokojují, jenže zde je to zpracováno tak odlišně a svěže, že jsem se zkrátka nenudil ani minutu. V některých pomalejších pasážích už zbýval jen pomyslný krůček na tenkou hranici zdlouhavosti, ovšem Reevesovi se v mých očích povedlo tuto mrazivou tenkou linii perfektně vybalancovat. I díky perfektním vtípkům Steve Zahna, kterého sice na plátně nepoznáte, ale jeho charakter si pravděpodobně budete pamatovat ze všech nových nejvíce. Válka je dokonána, jde se domů. Ještě je ale rozhodně o čem vyprávět. (12.07.2017)