Vojna o planétu opíc

Skvělý Serkis a triky zase o něco dál. Těžko se však dá zopakovat onen údiv, kdy příslušníci rodu Homo sapiens sapiens lovili na podlahách kin své čelisti, když se na konci původní Planety opic dozvěděli šokující zvrat. Válka o planetu opic Matte Reevese, který točil i dvojku, žádné podobné překvapení nenabízí. Utlumuje témata, která zaktualizoval zejména první díl (práva zvířat) a soustředí se na příběh jedince. Překvapivě se jedná o téměř komorní snímek, ve kterém většinu stopáže sledujeme detaily na tváře hominidů, které vede Caesar. Nevydává se tak cestou typického letního blockbusteru na jedno zhlédnutí, ale rozhodně není filosofickou sci-fi velikosti třeba 2001: Vesmírné odysey. Je však na jednu stranu obdivuhodné, jak moc se film se 150milioným rozpočtem soustřeďuje na dialogy a emoce./// Poněkud velkohubě se režisér hlásí k inspiraci Kurosawovými samurajskými eposy a westerny s Eastwoodem, z nichž čerpal téma vnitřního konfliktu hlavního hrdiny. Chytrý šimpanz se totiž během měsíců dostal od znakové řeči a holých vět k složité větné syntaxi, což má demonstrovat vývoj jeho mozku. Spolu s rozvojem řečové centra dochází i k duševnímu vývoji, což je zajímavé sledovat./// Plukovník na rozdíl od vůdce opic nemá na plátně dostatek prostoru, aby jeho postava působila plastičtěji. Harrelsonova herecká kreace je poněkud přepjatá a nepomáhají ani okaté odkazy na postavu plukovníka Kurze z Apokalypsy. Kdyby to náhodou divák minul, zabere kamera nápis „Ape-calypse Now“ hned několikrát, což působí spíše směšně./// Stopáž filmu je dlouhá. Minuty navíc jsou patrné zejména tehdy, pokud čekáte akční sekvence. Ty ve filmu téměř absentují, resp. jsou velice krátké, takže je dobré se nenechat zmást trailery. Je však logické v záběru trilogie očekávat střet, ten se však odehraje spíše v rovině slov, kdy plukovník vysvětluje zajatému Caesarovi svůj ďábelský plán. Mezitím jsou ostatní opice nuceně nasazeny a je vidět, že velitel si užívá vedení svého malého koncentráčku. Reeves, který je zároveň spoluautorem scénáře, se snaží plukovníkovi vtisknout rozpolcenost a lidskost, které má paradoxně více Caesar. Trochu rušivou volbou, která měla odlehčit Caesarovu bolest a zoufalství z toho, že on válku nechce, ale musí bojovat, bylo napsání šimpanze-baviče. Tuto roli zastával v jedničce občas orangutan Maurice, teď je to starší lidoop, který žil dříve v zoo, nemluví tak dobře jako Caeasar a je celkově hloupější. Z toho pramení většina vtipů, které však až příliš narušují vypjatou atmosféru. Tyhlety opičky si zkrátka mohl Reeves odpustit. [Kino, 2D s titulky] (21.07.2017)

Válka o planetu opic slibuje alespoň trochu válečný film, ale kromě pár minut se boje moc nedočkáte. Navíc někdy dost zvláštních. Možná plukovník speciálních (zvláštních) sil McCullough měl zvláštní vojenskou akademii, možná i zvláštní základní školu. Z Ceasara se tak trochu stává Mojžíš. Film je kvalitní a řemeslně dobře udělán. Jsem zvědav na další díl. (18.07.2017)

Stejně jako v předchozím filmu - opět se koná monumentální drama, které snad ani nevzniklo v téhle době (možná proto ten relativní komerční neúspěch). Ještě víc se tlačí na emoce, ještě víc se tlačí na osudovost a kupodivu to bájo funguje - nemálo díky funkčnímu vlivu revenge-roadmovie a vysoce zábavného utěkového filmu. Možná jen ten povinný závěr nemusel být. Oceňuju nejeden odkaz na starou sérii a příjemný humor - a ne, fakt nemyslím jen toho srandovního opičáka. Máme tu jednu z nejlepších sci-fi sérií za hodně dlouhou dobu. (12.08.2017)

Všechno, co se v tom filmu děje, je dost nedomyšlené, samotná existence vězeňského tábora pro opice nedává při nastaveném vztahu moc smysl, ale to nějak dokážu přejít (po vzoru "kdyby to dávalo smysl, film by neexistoval, tak buď za ten nesmysl rád"). Víc mě iritovaly nepřesvědčivé emocionální berličky (vše, co se týče té malé holky) a Harrelsonův kašpar. Ale zároveň na mě poprvé v trilogii opravdu funguje tíha těch dokonalých digitálních triků, jež jsou oddány myšlence pomalého, špinavého filmu. Sice platí, že to je zcela nedůmyslné a banální, ale poprvé jsem byl místy novou Planetou opic unešený. (25.12.2017)

Filozofické disputace, proloženě nějakým tím dějovějším prvkem, poněkud copollovského stylu. Chápu, někomu to sednout nemuselo, ale člověk až zíral, jak se tahle Planeta opic vrací k přemýšlivému tvaru původního snímku a téměř vše v ní v rámci naší civilizace souvisí se vším od minulost až někam za obzor. 90%. (29.08.2017)