Osmý smysl

No a je to jasné, Wachowským bude lépe u seriálového formátu. Však taky Jupiter Ascending trpěl mimo jiné i tím, že se pokoušel nahňácat vesmírnou ságu do plochy jednoho filmu. Nevěřili byste, že tohle je od stejných tvůrců, ale věřili byste, že je to od stejných vizionářů, kteří svého času vytvořili Matrix. Slabou stránkou je pomalý rozjezd (jako opravdu pomalý), protože jste na začátku stejně zmatení jako hlavní hrdinové a fakt to trvá, než se v daném světě zorientujete. Ale o to víc se seriál hodí pro opakované zhlédnutí, kdy už více, "vo co go". Taky bych měla připomínky k přílišné naturalističnosti. Já nevím, co je to teď za divný seriálový trend, ale vážně nemusím vidět VŠECHNO, nemluvě o tom, že opravdu nedoporučuji během sledování jíst, pokud nechcete své jídlo obratem vyzvrátit. Zlatý Daredevil! (A to ani ten se s tím moc nemazlil). Nicméně, jakmile se v seriálu zorientujete a zamilujete si i postavy, u kterých jste přísahali, že vám od začátku lezou krkem, budete si vychutnávat velice propracovaný počin, který je dalším z důkazů, že ta opravdu kvalitní podívaná se stěhuje k seriálům streamovacích služeb. Je mi jasné, že nedokážu ocenit všechny kvality tohodle seriálu, ale na druhou stranu věřím tomu, že opravdoví seriáloví fajnšmekři u něj učůrávají blahem. (03.07.2015)

Na rozmluvení si dnes nejprve promrskáme několik smysluplných, roztomilých vět, vyprodukovaných výhradně za účelem toho, aby se náš milý HOMOcenzor kapku zavařil a kousl se do svých zajisté pečlivě depilovaných hýždí. Takže ehm, ehm: „Nedaleko kotví růžový člun, nad nímž supi často rádi krouží. Ve člunu je Batman. Na něj vinou rodičů rákoska už dávno nezabírá, neboť topič ustanovil svého nástupce.“ Tak, to by bylo a přistupme tedy k seriózní a nezávadné filmové publicistice pro bigotní portálky. ***Bratrosestři Wachovští kromě solidního Matrixu vyprodukovali už jen bandu pomatených, rádoby hlubokých transkravin, a i tato zoufale bučí transcendentní bolestí nad ztrátou pyje a odumíráním mozkových buněk zneužíváním laciných psychotropních látek a pooperačních hormonů. Je až zarážející, kolik se tu najde „hloubavých“ esoteriků, co jim ten sice krásně natočený, nicméně povrchní, nedotažený, nudný a hloupý komerční exkrement s olizováním se konzumuje. A tak tu máme další Atlas debility a sexuální dezorientace určený výhradně pro přihřáté, kvocientně mrtvé nebo hormonálně nestabilní publikum, jež má dokonalou schopnost zasytit se pestře obarveným žluklým popkornem a najít sysla i v králičí noře. (29.09.2015)

Pokud má někdo v životě tolik času, aby mohl trávit čas u seriálů, kde se nic neděje, nemám proti tomu námitek. Já ten čas nemám. Strávil jsem pět dílů svého života s tímto seriálem, abych stále čekal na něco, co se nakonec nestalo. Pak jsem si pustil naslepo pro jistotu jedenáctý díl, abych o něco náhodou nepřišel. Nepřišel jsem. Obávám se, že větší zvraty a zajímavější děj má i Doktorka Quinnová. Ta má zde na csfd 50% a stejně hodnotím i tento spektákl. Tímto seriálem a Jupiterem vycházejícím jsem definitivně s Wachowskými skončil.... (19.07.2015)

1. SEZÓNA: Cítím v tom, jak skvěle asi premisa vypadá na papíře (páč Straczynski), televizní zpracování silného scénáře ale pekelně nudí. Pilotní epizoda namlsá šmrncovní mystery zápletkou a Wachowští na to stále mají, dalších osm částí se ale seriál točí v bludném kruhu. Katarze v ryze akčním heistovském finále žádná. Dlouho jsem neměl tak zmatečný pocit, že je každá další odkrytá hodina nämlich o tom samém. Charaktery zde absolutně neřeší, jak je možné, že "blázní", a jen se dokola sami sobě zjevují v empaticky vypjatých či stresových situacích, čímž se příběh v otázce sci-fi narace odmítá jakkoli posouvat kupředu. Takže tu na jednu stranu máme skvěle napsané a sympatické postavy, na té druhé ale opovážlivou dějovou stagnaci. Sense8 je chvályhodným televizním projektem plným gigantických scén hodných velkého plátna a často i dokáže pocitově rozložit - mrazení tu je hodně. Proč se však z principu zajímat o přirozeně líbivé postavy, které sice mají co hrát, jenže jim natahovany scénář zároveň svazuje ruce? Desetihodinové čekání na zázrak, který se nakonec nekoná. Tohle měl být dlouhý celovečerák, Atlas mraků miluju. (08.06.2015)

„BĚHEM ŽIVOTA ZAŽIJEME SPOUSTU ZROZENÍ A ÚMRTÍ, ALE POUZE HRSTKA VÍ, JAKÉ JE TO SE ZNOVUZRODIT A ZAČÍT VNÍMAT…“ /// Všude samý vidění. Není to jen výsledek zobání prášků? (Wachowských!) Ještě že se týhle seance neúčastní víc lidí. Ale vono stejně, než properou těch vosum, mám vousatý dcery. Přesto furt držím, páč to přece nemůže bejt bezduchá fantasmagorie!? Až se začnou propojovat… nebo ne? 8míst, 8postav, 8životů, hafo bukvic, takže vlhkej sen pana Lany W. Doufám, že finále nebude v sauně, kde si to všichni rozdaj… (Teda holky s holkama a kluci s klukama. Láska je láska, ale jsem v tohle trochu staromódní, takže vo žádný mečování nejevím zájem.) Ještě že tady je ta Korejka. Díky ní nechcípám nudou. Každej díl čekám, že se to rozjede. Místo toho kecy, jak si ho vzal do huby. Na jeden normální okamžik připadá 100 minut okamžiků nenormálních. Do konce chybí jeden díl a voni konečně začnou cejtit (pořádně). Celý to pak končí jako týmovka. Dlouhá a nezáživná cesta za pochopením sebe a dalších sedmi „JÁ“. Inu což. Aspoň jsem voprášil korejštinu, španělštinu, portugalštinu… (možná, kdyby to byl 90ti minutovej film…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se prozkoumat lidskej genom. 2.) Sháním někoho, kdo by mě dokázal neustále tahat z průserů. 3.) Kvůli velkýmu nádobíčku jsem ochotná zrušit svatbu. 4.) Thx za titule „edna.cz“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (22.03.2016)