Gándhi

Ze zhlédnutí české premiéry (premiérového promítání v tehdejší ČSSR) si pamatuju jedno: v zaplněném kinosále nebyl nikdo, kdo by žehral na délku filmu, komu by vysloveně vadila jeho délka. GÁNDHÍ byl velmi pozorně sledován takřka bez výjimky a se zatajeným dechem. Pomalé tempo bylo přiměřeným tempem, scénář klíčových scén, zejména bitevních, nebyl nikým zpochybňován. I tehdejší kritika film chválila a v tomto případě poprávu zdůrazňovala jeho všelidské ideové poselství. Nechci tu opakovat již vyřčené soudy. Ale osudem kohokoliv z nástupců obou protagonistů tohoto ztvárnění gándhiovské látky, bude-li chtít zachovat jeho srozumitelnost pro evropského diváka, je právě tato jakoby dokumentarizující metoda, v níž fikce splývá s fakty do jednoho samozřejmě sourodého celku, základním východiskem. Existují i jiná tempa než evropská, existuje i jiné vnímání času a života než to naše. A existuje také kvalita, která sice nesplývá zcela s naší představou o životě a díle neevropské osobnosti, zato však prostřednictvím skvělých hereckých výkonů evokuje prostředí, které pro nás, Evropany, není ani nezajímavé, ani neatraktivní. A nabízí zážitek, na který se nezapomíná ani po desetiletích. (Stranou ponechávám fakt, že ani dnes toto klasické dílo není dostupné pro českého diváka na DVD nosičích.) (01.03.2008)

[7/10] (Carolina Bank, Goldcrest, Indo-British, International, NFDC) (Technicolor /// Produkce: Richard Attenborough /// Scénář: John Briley /// Kamera: Ronnie Taylor, Billy Williams /// Hudba: Ravi Shankar, George Fenton /// Oscar: Richard Attenborough (nejlepší film), Richard Attenborough (režie), John Briley (scénář), Ben Kingsley (herec), Stuart Craig, Robert W. Laing, Michael Seirton (výprava), Billy Williams, Ronnie Taylor (kamera), John Mollo, Bhanu Athaiya (kostýmy), John Bloom (střih) /// Nominace na Oscara: Tom Smith (maskér), Ravi Shankar, George Fenton (hudba), Gerry Humphreys, Robin O´Donoghue, Jonathan Bates, Simon Kaye (zvuk)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (14.02.2009)

Tak som si nechal deň na hodnotenie, ako sa mi film rozleží v hlave, a ostal som pri rovnakom hodnotení, ako bezprostredne po jeho zhliadnutí. Má niekolko chýb, ktoré mi bránia ísť na plný počet, a ktoré som nezpozoroval pri iných filmoch podobného razenia. Niekolko hluchých miest, na druhú stranu nedotiahnutý motív postavy E. Foxa, (čo sa s ním stalo?) a emotívnejší záver. Film, ktorého téma a posolstvo hovoria samé za seba, a nemusí byť (ale je ) podporený kvalitným technickým spracovaním. Inak Ben Kingsley je Gándhí.....už navždy. (17.09.2009)

Jeden z tých príbehov, ktoré napísala a zrežírovala história. Mimo výkonu Bena Kingsleya bolo hlavným plusom hlavne atmosféra celého filmu, ktorá sa niesla v duchu filozofie Gándhího - bojovať nenásilím proti násiliu. A tak aj sebeviac dramatické, či emotívne scény mali akúsi kľudnú polohu. A ikeď je to film skutočne dlhotánsky, v závere som zatúžil, aby bol ešte aspoň o pol hoďku dlhší :). (10/10) (17.01.2009)

Monumentální pomník. Gándhí jako osoba vytržená z prostředí a postavená na peidestal. Jakožto proponent idey nenásilí inspirující, ale jako osoba usilující o ta nejlepší řešení již méně. Řadu problematických aspektů filmu a osoby samotného Mahátmá napsal ve svém komentáři uživatel Maq. Byť si myslím, že je přehnaně přísný k filmu i jeho tématické postavě, doporučuji jej k přečtení. Sám doplním jen pár drobností... Gándhí usiluje o nezávilost Indie na Británii, ale zároveň by chtěl, aby se muslimové zřekli nezávislosti na Indii. Pokud mají být muslimové a hinduisté schopni žít v jednom státě, proč by v takovém státě nemohli žít britové? Není vítězství nenásilí možná dáno tím, proti komu ho bylo použito? Gándhí hovoří o boji s Hitlerem a důvěře, že i proti němu by to zabralo, byť za cenu velké bolesti. Židé Hitlerovi moc nevzdorovali, ale nepomohlo jim to vůbec... +++++ Ani se tu příliš neventiluje možnost, že Británie se vzdala svého panství prostě proto, že si její politici uvědomili, že je nadále absolutně neudržitelné. Osoba Gándhího jim nakonec mohla přijít vhod, neboť na ně mohl vrhnout alespoň stín svého humanismu. Portugalci se Goy, Damanu a Diú vzdát nechtěli a tak jim byly v roce 1961 prostě a jednoduše odebrány. +++++ Attenboroughův film se nesnaží nám Gándhího představit a dát nám jej pochopit, prostě jen vytahuje některé linky a přimalovává mu svatozář. V rámci tohoto cíle si vede dobře... ale já jsem slepou oslavu vidět nechtěl. (15.09.2014)