Nepijte vodu

Šíleně ukecaná komedie, zpočátku ne nějak třeskutě vtipná, ale časem se to přece jen rozjede a začne bavit. Akorát mi celou dobu nesedla postava kněze, který se snažil pořád někoho ohromit svými kouzelnickými výstupy. Překvapil mě půvab mladé Mayim Bialik. Sheldon by koukal! Půl hvězdy navíc za počáteční záběry na Prahu, ve které se film odehrává. (04.01.2014)

Tento Allenův televizní snímek, zdaleka nedosahující kvalit jeho celovečerních filmů, nezapře, že jde o adaptaci starší divadelní hry, žel notně rozředěnou… Řadu skvělých vtipů potápí nudný nedějový děj, psychologicky neprokreslené postavy se míhají v rádoby historizujících kulisách bezčasého mikrokosmu a celek, očekávatelně pointovaný, se podobá spíše sešpendlenému varieté: i tomu ale něco chybí, třeba úkrok na nebezpečnější půdu vyšší absurdity, sebeironie a fantazie, dosažitelných třeba písňovými nebo snovými vstupy – nějakým půvabným šílením. Takto jsem měl pocit, že si jen listuji zbytečně konceptualizovaným zápisníkem jednoho z mých nejoblíbenějších režisérů. Přesto jsem se nejednou opravdu zasmál, ale bez pocitu, že pobyt na americké ambasádě v Praze ještě někdy zažiji. A to jsem kdysi, nevěda o tomto filmu, snil, že Woody Allen jeden ze svých filmů v Praze natočí… (10.03.2018)

Televizní Allen bez New Yorku, v nedobrovolném držení na ambasádě v nepřátelské zemi a v panice, snad až příliš zmatený, což však vyvažují situace nezvyklého Woodyho rozněžnění v případě obdržení zbraně, emocionálně vyhrocený zaoceánský telefonát s obchodním partnerem a řada dalších, hladinu zábavnosti udržujících Woodyho výstupů, kde v jeho blízkosti klesá zajímavost všech ostatních postav, které v podstatě jen vykrývají přihrávky a doplňují interiér, někteří dokonce splývají s tapetami, jak trefně vyjádřil Oskar :-) (08.09.2013)

Příběh se odehrává na počátku 60. let v prostorách americké ambasády na území nejmenovaného komunistického státu (kterým má být ovšem shodou okolností Československo, soudě dle několikerých opakujících se exteriérových záběrů Prahy). Hlavními aktéry jsou šílená americká rodinka na dovolené (tvořená zejména Woody Allenem a Julií Kavnerovou - allenovskou herečkou, která se proslavila také jako originální hlas Marge Simpsonové) a pro diplomatické služby nepoužitelný diplomat Alex Magee (Michael J. Fox v kreaci připomínající jeho postavu ve Všech starostových mužích). Film funguje perfektně jako televizní crazy sitcom a pokud po něm nebudete chtít víc, uspokojí vás. Zejména pokud si potrpíte na typické allenovské bonmoty, třeba jako: "Jeho prarodiče byli Rusové. Milovali Rusko. Utekli jenom proto, že slyšeli, že se chystá pogrom v okamžiku, kdy si koupili nové nádobí." nebo "Jaktože není romantik? Kdo může být víc romantický než dermatolog? Je přece doktor přes kůži. Hlavní slova jeho profese jsou romantická: Nevus, Rosacea, Leukoplatia. Znít to havajsky. Úplně to evokuje tropy." (26.03.2008)

„Dear Seth. Don't forget to wash behind your neck and ears. Here all goes okay. Last night for the first time in my life i ate sweetbreads. Also for the first time in my life I threw up on a antique carpet. We all miss you.“ Woodyho nespokojenost s verzí z roku 1969 vyústila teprve po šestadvaceti letech tichého mrmlání v plně kontrolovanou konverzačku. Divadelní řetězy drží hru z formálního hlediska dost u země, ale tady skutečně nejde o to, jak, nýbrž co a kdo. Hereckému obsazení jasně dominuje dalšího z Woodyho těžkých neurotiků. Ale jak nemít zmuchlané nervy, když jste se víceméně proti své vůli octli ve studenoválečné karikatuře Ruska, kde mohou výstřely z ulice značit lidové povstání, ale stejně tak dalšího popraveného básníka. Film navíc na rozdíl od mnoha jiných, do stejného období zasazených, nestárne, nanejvýš prodělal proměnu z útočné satiry v odpočinkovou komedii. 75% (07.03.2009)