Rande na dvě noci

Max Nichols si pre svoj celovečerný debut nemohol vybrať lepšiu ústrednú dvojicu ako práve Milesa Tellera a Aneleigh Tipton. Funguje medzi nimi veľmi dobrá chémia a aj s využitím iba veľmi malého množsvta interiérov a priestoru pred kamerou vedia zahrať veľmi emotívne a miestami aj dosť zábavné pasáže. Humor funguje veľmi dobre, dramatické scény už trocha kulhajú a nevedia dosať z človeka tú správnu emóciu ale ako oddychovka funguje film veľmi dobre. 78% (22.03.2020)

Rande pribratého sionistu s ušatou blbkou, čo má na chrbte vytetovaný barkód. Romantická záverečná fáza je akceptovateľná, ale tie neustále sexuálne kecy, to je na porazenie. Podľa tohto filmu normálne rande už neexistujú. Film sa chce hrať trochu na Hlavne nezáväzne, ale nemá na to ani humorom, ani hereckým šarmom a už vôbec nie scenárom. (09.04.2018)

Mělo to zůstat u konverzačky dvou one-night šukátek, které spolu musely zůstat jeden celý další den a pak ona odešla a už se neviděli a mezi tím si vyříkali názory a pohledy na svět a svou minulost a každému to něco dalo, jinak přiotevřelo oči, ale ne úplně. Jako romantická komedie to totiž selhalo a na celé čáře a mohl to být přitom zajímavý film - jenže na to by se moc nešlo do kina. (14.01.2015)

Veľmi dobrý námet pre indie romantiku ale bohužiaľ nie príliš dobre vymyslená story (hlavne záver so získaním kontaktu je úplné scenáristické WTF, ktoré urobí z oboch hlavných postáv psychopatov) Výborná chémia medzi symptatickími a hlavne dobre hrajúcimi hercami to ťahá veľmi hore. Slabších 7/10 hlavne kvôli tomu ako mám tento žáner rád ale je to trochu škoda, pretože veľmi dlho má ten film na viac. Ale samozrejme je to stále príjemnjšie a lepšie než všetky tie shity s Kutcherom, Butlerom, Heiglovou atď. (01.06.2015)

„Ne, nemyslím si, že to byl Bůh. To je směšný. Myslím, že to udělala moje babička, ale netuším jak.“ – „Jo, to dává smysl.“ Pohodová romanťárna. Chemie mezi hlavními představiteli docela funguje a sem tam se člověk i zasměje. Zvážnění vcelku překvapí, ale to je zároveň to jediné, čím může jinak naprosto předvídatelný příběh malinko vychýlit. Akorát je škoda, že právě od toho „zjištění pravdy“ snímek ztratí veškerou šťávu, začne se táhnout (což je u stopáže pod 90 minut vždycky problém) a na konci je to už jedno klišé za druhým. Ve výsledku tak jde o průměrnou jednorázovku. „Loni jsem mohla říct: Jsem v přípravce na medicínu, což zní dost působivě, že? Ale pak jsem odpromovala a už to nemůžu říkat.“ – „V tvém profilu to pořád je.“ – „No, víš, ještě jsem to nezměnila.“ – „Nezaložila sis ten profil před dvěma dny?“ (02.02.2015)