Réžia:
Dome KarukoskiKamera:
Pini HellstedtHudba:
Hilmar Örn HilmarssonHrajú:
Antti Litja, Petra Frey, Mari Perankoski, Iikka Forss, Viktor Drevitski, Bruno Puolakainen, Alina Tomnikov, Janne Reinikainen, Timo Lavikainen, Kari Ketonen (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Hundroš je muž z minulosti. Vie, že dobre už bolo a nič pekné ho nečaká. Uzatvára sa pred všetkým moderným, pretože svet pre neho skončil v r. 1953. Z ulity ho vyženie až bolestivý úraz. Nutnosť navštíviť fyzioterapiu v Helsinkách znamená pre starého muža celú sériu nepríjemných epizód – napríklad jazdu autom, ktoré šoféruje žena, alebo stretnutie so svojím synom, ku ktorému nikdy nemal príliš blízko. Hundroša skrátka čaká jeden dlhý mrzutý víkend. A ako vždy - postará sa aj o to, aby bolo dusno všetkým okolo neho... (Film Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (64)
V škandinávskych krajinách je tématika storočných, či mrzutých starčekov veľmi obľúbená. Po treťom filme s podobným námetom sa mi naskytá veľký otáznik, kde tento záujem vznikol. Svet je skutočne plný náhod, traja rôzni ľudia napíšu tri knihy, ktoré sú si veľmi podobné... Tak Karlsson bol ten pozitívne zmýšľajúci deduško, Ove ten ufrflaný a Mrzút je ufrflaný a ešte k tomu Vám na každú možnú vec zo súčastnosti povie, že predtým, za jeho čias bola lepšia a prečo bola lepšia...a prerušiť ho môžte iba rádiom. Väčšina filmu sa tiahne, potenciál vtipných a nápaditých momentov je využitý málokedy. Postavy aj vzájomné vzťahy si získali moju pozornosť ale opäť - nevyužili ju adekvátne. Vo flashbackoch sa načrtáva jemná štúdia manželstva...a iba sa načrtne. Posledná scéna z minulosti či odkiaľ vlastne, bola pre mňa nejasná a nič mi neodovzdala. Ale aspoň sa naučíte, čo ženy myslia keď povedia "áno" a keď povedia "nie". Všetci vieme, že to nie je jednoduché - ani my samé si často nerozumieme! ()
Tak, jako jemně zmínila Lucinka ve svém vynikajícím komentáři, svět je plný plagiátorů a já tak měl opět jedinečnou příležitost, kouknout se na snímek o nevrlém starém pánovi. Humor tomuto filmu neschází, ale je to zřejmě to jediné, čím dovede někoho zaujmout. Příběh mě nenudil, ale nějak závratně zajímavý mi nepřišel a po morální stránce člověka neobohatí prakticky vůbec. Snímek se celou dobu pouze rozplývá, jak kdysi bývalo dobře a jak dnes všechno stojí za hovno. Na konfrontaci těchto dvou různých světů je vybudován veškerý humor. Hlavní dědoušek je sympatická bytost, ale doma by jej nikdo nechtěl. Ostatní postavy jsou maximálně klišoidní. Celkově jsem mírně zklamán. Čekal jsem něco víc. 4 hvězdy z toho prostě nedostanu. ()
Ten obsahový komentář je hloupý, protože nepochopil smysl filmu, zřejmě ho psal mladší člověk, který sám žije "v přepychu věcí", místo aby se snažil žit v "přepychu ducha"... A o tom je tenhle film především. O vzájemném nepochopení dvou generací, které mají úplně jiné žebříčky hodnot. Která je ta lepší? Jsem už taky stár, a tak jsem vlastně taky skončil žít v roce 1989 a v něm jsem zakonzervován. Mnohé technické vymoženosti jsem sice zvládl, ale jen v základu, z přemíry tlačítek a ikonek jsem taky zmaten. Příhoda s kávou, to jsem celý já. I pro mě je káva turek a nic jiného a ty ostatní názvy jsem slyšel, ale nic si pod nimi představují a nejsem schopen si jejich názvy zapamatovat. A zubím kartáčkem na baterky bych si taky neuměl zuby vyčistit... Má nám být proto vysmíváno? Já jsem sice na práci levý jako ten stařečkův syn, ale jinak - nemáme právo se vysmívat i my mladé generaci, jak ji zkazila moderní technika, jak jí poničila citový život. Vidím to vedle sebe dnes a denně a jsem z toho zničen stejně jako ten stařeček, který se nakonec rád vrací na rodnou hroudu. ()
Milá odychovka o starcovi, ktorý stále žije v minulosti. Film je plný pekných myšlienok a obrazom ako vidí dnešný svet stará generácia. Doplnení krásnou hudbou od Hilmarssona. Sentinem a pátos na konci a na začiatku filmu mi vôbec nevadí. Toto všetko pridalo ešte jednu hviezdičku..inak by to bol taký priemer. ()
Nerudnej dědek, zastánce starých časů, likviduje a kritizuje všechno a všechny v dosahu 100 metrů, aby posléze pochopil, že ne vše, co adoruje, může v dnešní hektické době fungovat. Třeskutá legrace to není, ale obstojná zábava ano, humor je tu dávkován jemně (vyjma scény s kácením stromu, páč to je prdel obrovská), dojemné scény citlivě a já jsem navíc byla okouzlena hudbou, protože ta byla opravdu skvělá. ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (2)
- Antti Litja, ktorý prepožičal svoj hlas postave Mielensäpahoittaja v originálných rozhlasových hrách a zároveň si túto rolu zahral aj v divadelnom prevedení, nebol príliš nadšený svojou účasťou vo filme. Nakoniec súhlasil kvôli svojmu vnukovi. (Da_reba)
- Vo filme nezaznie skutočné meno hlavnej postavy. (Lucjen)
Reklama