Levie srdce

Od snímku z prostředí radikálních neonacistů jsem nečekala žádný zázrak, takže jsem nestačila zírat, jak rychle jsem propadla ději a pod tíhou nepřetržitých obav sledovala vývoj příběhu, o kterém jsem si byla jistá, že skončí hodně špatně. I v samotném rozuzlení jsem se však pořádně sekla, za což tvůrcům musím blahořečit, jelikož mi přichystali celkem slušný adrenalinový filmový zážitek. Abych si u nejdrastičtější scény oddechla, jak všechno dobře dopadlo, tak to se mi fakt asi ještě nestalo. (80%) (09.07.2020)

Typicky severský film, sociálně vnímavý, s bizarními postavami, jdoucí po silném příběhu, vyvracející obecně zavedenou ideologii, totiž Evropě vládnoucí multikulturalismus. Snímek dehonestující všechny ty rozjuchané multikulti komedie... Lví srdce je film, který intuitivně reaguje na status quo, který obtěžkává současnost - Evropa se mění, ale obyčejných lidí se nikdo neptá, nedává jim šanci zvolit si zachování dosavadního stavu světa, fatálně jim nutí realitu nového. Starý svět odchází a pokud s tím nesouhlasíte, budete muset odejít s ním, stejně jako to udělá jedna z postav... Neobyčejně pravdivě smutný film... (13.07.2015)

Finský nácek Teppo, prostovlasý skorosympaťák, se jednoho večera seznámí v baru s pohlednou blondýnkou Sari a všechno vypadá tak zasněženě finsky bíle. Ovšem zápletka je spíš jak pro “černou“ komedii , jelikož Teppo brzy zjistí, že Sari má z prvního manželství malého černouška Rhamadhaniho. Zřejmě v té náckovské partě plácali po holé hlavě Teppa ze všech nejvíc, až se mu tam rozsvítilo, jelikož se neprojevil jako ostatní hovada ze stáda a hlavu umí používat krom rozbíjení jiných hlav i k přemýšlení o změně svého životního postoje. Rasistické narážky či útoky mezi ním a malým Rhamadhanim působily spíše vtipně než nepřátelsky, a vytvoření kamarádského pouta netrvalo dlouho. Do mnohem dramatičtější polohy tak posouvaly příběh střety Teppa s jeho bývalou naci-partou, ve které působil i jeho mladší bratr, jenž na svých bedrech donese film až do tragického závěru. Věrohodně natočené, vkusně syrově podané drama ze současného Finska, navíc se sympatickým černouškem…u mě za dvě bílý a dvě černý hvězdičky :-) (30.03.2014)

Prvá polovica snímky je veľmi predvídateľná a tá druhá sa stále mohla uberať buď cestou tézovitosti, alebo prísť s nejakými zaujímavými zvratmi a podzápletkami. No a našťastie sa stalo to druhé. Predovšetkým vedľajšia dejová línia v škole tomu dodala na šťave a pekne sa tu príbeh rozbehol v zmysle príčina následok a ďalší následok. Až tak, že sledujeme neonacistov biť sa nevedomky za práva afrického chlapca s tými, možno ešte nebezpečnejšími rasistami, kvázi umiernenými civilistami. Podobne kriticky vyznieva aj rozhovor s učiteľkou v škole. No a Rhamiho otec so svojimi otravnými "joky joky" taktiež nie je zobrazený ako úbohá obeť euro-xenofóbie. Pretože tvrocom išlo aj o všeobecnejšiu polemiku o násilí, čo si možno nie každý všimne. (21.04.2018)

Opět skandinávský film, jak jinak než se sociální tématikou - a Finsko je vlastně náckokvský stát, takže se to nácky jenom hemží. Parádní film, žádný srdceryvný, a obhajující přistěhovaleckou lůzu, ani zbožně vzhlížející k "čisté rase" - je prostě nestranný. A přesto tolik říkající... Franzén v titulní roli je nezapomenutelný. (17.02.2016)