Hosť

Uvedomelé nezávislé béčko, ktoré nám pripravilo špeciálneho hrdinu. Hrdinu, ktorý má v mnohom pravdu, i keď je to psychouš a robí veci, aké robí. A vlastne je tu možno aj ten najúprimnejší zo všetkých, pretože jedná na rovinu. Nie vždy, ale ostatní vôbec. Foter má radosť zo smrti šéfa, lebo prebere jeho flek, peknej babenke stačí vidieť, ako je zbitý jej ex a hneď sa ide sexovať, o šikane na škole ani nehovoriac. Aha, zabudol som na vládu a armádu. Proste všetko zle, ale nakoniec je jasné, komu na konci treba držať palce a je to tak žánrovo v poriadku. Škoda, že to nie je viac dotiahnuté, a to po všetkých stránkach. (28.12.2015)

Pro mě osobně je to velký překvapení, nic zázračnýho jsem od tohohle filmu nečekal, ale what the fuck??? Příběh nijak slavnej, ale hlavní postava v podání Dana Stevense? Naprostej luxus. Kombinace charismatickýho týpka, pár zvratů a hudby z tohohle filmu dělá víc než jen obyčejný béčko. Já se bavil od začátku až do konce. (25.12.2014)

Skutečné multidobové retro. První polovina se rozjíždí jako mimořádně rozplajzlý, tisíckrát omletý devadesátkový sryler, aby se ta druhá mohla zvrhnout v nejpokleslejší osmdesátkový akční brak (čti – totální, na hlavu postavená pičovina, u níž v anotaci překvapivě chybí „kokotmédie“ nebo „čurákoteska“), přičemž to postrádá jak devadesátkový drajv, tak osmdesátkovou patinu. Smutný fuckt, že je to v červených číslech, přikládám jen tomu, že spousta zdejších prudkých „heteráků“ pocítila pnutí z toho modrookého Kena v hlavní roli. Herecky byl sice opravdu výborný, nicméně čtyřkovat a pětkovat to tu jen kvůli nateklému přirození je jednak neobjektivní a druhak velmi buzerantské. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě kůl a moderně říci „gej“. (17.12.2014)

Vše to začalo dost nevinně, první půlka filmu se táhne, nicméně nenechá diváka klidným. Režie velice dobře pracuje s napětím a tajemstvím, které nechá divákovi velký prostor vlastním rekonstrukcím. Nutno dodat, že film stojí a padá s Danem Stevensem a jeho charismatem, a to hlavně kvůli absenci nějakého děje. Druhá část filmu je jiná, jakoby na první část ani nenavazovala, žije si vlastním životem. Problém filmu je jeho nesourodost, často diváka někam dovede a následně úplně změní notu. Spoustu věcí nedává příliš smysl: odfláknuté motivace - zejména hlavní postavy. Vlastně vůbec nevím proč se k rodině vydal. Čekal jsem, že se víc dozvím na konci, ale celé gró si film zatajil pro sebe. Raději Drive. (25.12.2014)

Obvykle film ohodnotím a následně napíši komentář. Tentokrát to dělám přesně opačně, neboť stále ještě nevím, jak The Guest ohvězdičkuji. Svádí mě to jak ke 3* skrz ujetost během poslední půl hodinky, tak ke 4* kvůli vynikající atmosféře a dalším kladům, které nyní vypočítám. Snímek má krom zmíněné atmosféry sympatického hlavního hrdinu, kolem kterého se postupem rozprostírá víc a víc tajemna, nejasností a nevypočitatelnosti. Soundtrack prosvětluje a zatemňuje každou scénu, písničky s feelingem 80. let šmrncnutých elektronikou mají sílu a oceňuji je u každého filmu. Podoba se snímkem Drive, což se tu v komentářích často zmiňuje, je další pozitivum. Halloweenské finále svým pojetím nemá chybu, poněvadž z toho opravdu dýchá mysterióznost. Pravdou však také je, že si divák nestačí klepat na čelo nad tím, co tu tvůrci vymysleli ohledně Davida. Svým způsobem jsem v The Guest spatřoval kombinaci hned několika snímků, namátkou třeba zmíněný Drive, Terminátor, Univerzální voják nebo Noční můra v Elm Street. Zpočátku u mě tento počin aspiroval na 5*, poté klesl na 4*, ke konci kolísal mezi 3 a 4*, po poslední scéně skončil na 3*, ale následně jsem opět začal přemýšlet o té čtvrté hvězdičce. Přivřu oči a za tu zdařilou atmosféru budu hodnotit lépe. (16.12.2014)