Ladíme!

Být buzna, byt bít buzna... jsem s toho hotový... Být hetero, byt bít hetero jsem z toho ..... uc uc uc... Glosující, fanfárová, trapná i glupa romantická sračka. Reálný / nereálný svět amerických dívenek, myje mozek standardnímu zbytku populace, která čumí na danou nadnárodní mašinerií a ta jim plije do ksichtu. Jov jov 1/10 (23.12.2012)

Nejzajímavějším prvkem Ladíme! není Anna Kendrick ani Anna Camp, ale střih dialogů. Obecně platí, že i ty nejstylovější podívaný stříhají dialogy velmi konvenčně tím způsobem, že se střihne vždy na toho, kdo zrovna mluví. Maximálně třeba u souvětí se střihne přesně mezi první a druhou větou. Nikdy ale uprostřed věty. Schválně si toho můžete někdy všímat, je to velmi zábavné. Neexistuje třeba, aby se ve větě „Na vysoké získáš mnoho skvělých vzpomínek“ střihlo mezi slovy „získáš“ a „mnoho“. Tudíž i když se dnes v řadě děl stříhají některé scény poměrně rychle, až chaoticky, dialogy se drží naprosto striktních pravidel, a je úplně jedno, jestli se bavíme o artu, komerci, filmu nebo seriálu. Střih dialogů je prostě takový poslední ostrůvek jistoty v době různých deviací a fragmentací. Tady v tomhle filmu to ovšem až tak neplatí, jelikož dialogy jsou stříhaný klidně i uprostřed replik hovořících, zvlášť když spolu mluví víc lidí. Nejenže se z postavy A, která začne hovor, prostřihne na postavu B, a následuje návrat k postavě A. Často se objevují i varianty jako ABCA nebo ABCBA. Odsud je i zřejmé, proč není u střihu zas tak důležitý, jak moc se střihá a měření délek záběrů, ale spíš kde se střihá. Důvod tohoto rychlejšího střihu dialogů spočívá, jak napovídá název filmu, ve snaze sladit dialogy a muzikálový čísla. Je to klasický problém. Muzikálový čísla jsou oproti dialogům velmi svižný, tudíž jako by film vždy zpomalil a zrychlil. Tvůrci Ladíme! tenhle kontrast obešli tím, že i dialogy stříhají trochu jako ty muzikálový čísla. Zas tak moc námahy je to ale nestálo, protože ve filmu vedou spory snad všichni se všemi, tudíž ostrý beatboxingový a dubstepový styl přenášený z muzikálových čísel i do dialogů má své opodstatnění. Film samotný je tak co do formy kontinuální. Spory se odehrávají po obsahový stránce. (03.02.2013)

Začnu obsazením – Anna Kendrick, kvůli které jsem si snímek pustil, je pěkná, umí hrát a správně divně se kření, Rebel Wilson snad poprvé v roli, kde mi navedí, ba naopak, Liz Banks s pěkným hlasem, který zbožňuju, ve vedlejší roličce, stejně tak brácha bezďák z The Big C. Ostatní neznám. Hudba není vždy šálek mého čaje, ale každý si najde svou hitovku. Mě moc potěšili Simple Mind. Navíc jsem si to pustil přes sluchátka, což je prostě lepší zážitek. K filmu – nemám rád nic o soutěžích a stejně tak o amerických vysokoškolských spolcích (z filmů mám dojem, že vysoká v USA je jen o tom být součástí nějakého ujetého spolku psí psí ómíkrón a podstupovat rituály), ale tady se to jakž takž dalo přežít, dokonce si i tvůrci poradili, jak se v pěveckých soutěžích vyhnout trapnému vyhlašování vítězů a rozjuchanému publiku. Zkrátka všechno to trapný, kvůli čemu se na podobné kousky nedívám a styděl bych se někomu zmínit, kdybych něco takového kdy viděl, je tu podáno tak nějak stravitelně. # [viděno: monitor, sluchátka] # příběh 6 | hudba 6 | humor 2 | akce 0 | napětí 0 | pustl bych si znovu 5 (06.12.2012)

Bohužel. Nebýt fekálního, hloupého, nelogického a WTF asi humoru, mohla to být celkem zajímavá... jednohubka (jak tu již bylo řečeno), ne nepodobná např sérii Step Up, která taky nemá v podstatě příběh, ale ukazuje ve filmu alespoň tanec, na který se dá dívat. Tady se mohlo nejen dívat :) ale i poslouchat. Šlo to ale do kelu právě tím "humorem" a na hlavu postavenými pitomostmi (baryton zrzky). Škoda aneb návrh na nominaci na cenu "Zahozená šance roku". ~~~ 1,5* (10.12.2012)

Vlastně bych tomu měl bez váhání napálit plnou palbu, protože v žádném jiném filmu nezazní tolik amerického popíku současnosti. :) Bohužel je to víceméně čekání na bombastické finále, kdy to konečně rozbalí naplno. Mamma Mia! mě svého času bavila víc a to celým filmem. Z Ladíme! si už po více než měsíci moc nepamatuju, ale na ty prozpěvující si pipinky v sále nikdy nezapomenu. A Alexis Knapp okamžitě --> porno. AMC Theatre, NYC. (25.11.2012)