Bony a klid 2

Takže v první řadě nutno podotknout, že se nejedná o film, který by si zasloužil odpadový hodnocení, jak tady demonstrativně určitá část předvádí. Na druhou stranu každý má právo volby na svůj názor a hodnocení, byť podle mě v tomhle případě neobjektivní. Za shitozní a odpadovej film z Olmerovy tvorby bezesporu považuju Waterloo po Česku, o tom žádná. Bony a klid 2 jsou ale jinou kategorií. Myslím, že zcela zásadní je, jestli divák viděl původní Bony a klid a jestli to byl jeho čajíček či nikoliv. Pro mě osobně to byl kult a zjevení. Je jasný, že dvojka se s jedničkou nedá porovnávat, což i vzhledem k 26 letému odstupu je i celkem logický. Já osobně Bony a klid 2 považuju za takovou Olmerovu rekapitulaci, ve který předvedl všechny svoje klady a zápory z předchozí tvorby. Chvíli máte pocit, že sledujete Playgirls 3 a to především při (ne) hereckých výstupech jeho ženy S.Chytrové a chce se Vám opustit kino. Posléze ale přichází návaznost na původní Bony a klid s nakoplou muzikou, střihem a atmosférou. Načež po chvíli přijdou na řadu laciný vtípky ala styl Waterloo po česku, aby jste se o pět minut později přenesli do atmosféry podobnou "Jako Jed" nebo "Co je Vám doktore". Tenhle film je totiž totálně schizofrenní a nedrží jakoukoliv jednotnou lajnu. V jeden moment je to strašnej průser a v dalším momentu perfektní podívaná. Je obrovská škoda, že Olmer tu jednotnou lajnu, kterou uměl držet v předrevolučních filmech, kam ještě neobsazoval hojně svojí manželku, momentálně udržet neumí. A to díky často totálně dementním dialogům, které sám píše, strašně, ale strašně trapným vtípkům a v neposlední řadě chabým hereckým výkonům, ve kterých bohužel zcela dominuje jeho herecky totálně netalentovaná manželka. Nicméně abych to shrnul. Největší negativa filmu jsou: 1)Totálně diletantský antiherectví J.Prachaře, kterej ale na druhou stranu, i když je v podstatě druhou hlavní postavou filmu, není ve filmu zase tak důležitej. 2) Soubor vtípků a přirovnání hodných žáků třetí třídy 3) Strašnej, ale totálně strašnej herecký výkon S.Chytrové( bohužel jako vždy a všude). Nezmiňoval bych to, kdyby její role byla ve stylu "paní nesu Vám psaní", ale její role je bohužel v průběhu filmu celkem zásadní. 4) Zmatené a nelogické pokusy o moderní střih a kameru, který jsou totálně vycucaný z prd...e. V.Olmer totiž evidentně touží být "in". Bohužel, vybral si pro to špatný místo a nevhodnej film, tudíž jeho zrychlování nebo zpomalování plynulosti scén nedává jakoukoliv sebemenší logiku. No a teď pozitiva, který u mě nakonec převládly: 1) Vynikající hudební pozadí skvělě načasovaný na konkrétní scény a dokreslující reminiscenci na původní Bony a klid 2) Herecké výkony Veroniky Jeníkové(strašně, ale strašně moc mě překvapila), Honzy Potměšila(ten překvapovat ani nemusel) a některých dalších, především herců z původního Bony a klid. 3) Několik momentů, ve kterých byl opět cítit Olmerovský rukopis známý z filmů před revolucí. 4) Námět, kterej podle mě zcela logicky zapadal do kontextu s prvotinou. Takže sečteno podtrženo, u mě za dvě hvězdy, ale jako fanoušek kultu Bony a klid, jednu hvězdu přidávám. Na závěr nejsilnější scéna, kdy jsem měl tendenci zamáčknout slzu, byla romantická scéna "Evičky tričko" po 26 letech s "Power of love" v zádech....A to bez jakýkoliv ironie. (25.05.2014) (menej) (viac)

Na film Bony a klid 2 jsem se těšil od chvíle, kdy se na světlo světa dostala informace, že tento film má vzniknout. Bony a klid z roku 1987 považuji dnes za klasiku českého filmu. Tento film patří mezi mé velmi oblíbené. Ale asi tady nebudu psát o „jedničce“, ale právě spíš o dvojce. Před návštěvou filmu jsem si přečetl a nechtěně vyslechl mnoho recenzí, téměř žádná nebyla přívětivá, ale na druhou stranu znám hodnocení uživatelů na ČSFD, nadává se tam na vše a za všech okolností. Ale na druhou stranu většina filmů, které mají pokračování po několika desetiletí už nedokázala adekvátně navázat. Režizér Vít Olmer zvolil prakticky stejné obsazení, doplněné asi o dvě hlavní postavy, tedy Roman Skamene (Bíny), Jan Potměšil (Martin), Josef Nedorost (Richard), Veronika Jeníková (Evička) a František Švihlík (Karel). Nové hlavní postavy ztvárnil Jakub Prachař a Gabriela Kratochvílová. Na první pohled by se dalo čekat, že budou všichni jmenovaní opět excelovat a vynikat jako v prvním filmu. Dovolím si tvrdit, že opak byl pravdou. Jediný kdo opravdu vyčníval z davu byl Roman Skamene, který byl v celém snímku jasně nejlepší herec, který svoji postavu zahrál naprosto stejně dobře jako v roce 1987. Kdo mi vyloženě zklamal byl Josef Nedorost (Richard), podobně podprůměrný výkon předvedl Jan Potměšil, alias Martin. Evičku Tričko bych po 27 letech nepoznal, prakticky v celém snímku hrála vedlejší úlohu. Celý příběh byl jako kolovrátek, kopírování určitých tehdy komických scén, gagů, které v dnešní době jsou už out. Co mi vadilo, bylo i těžkopádné rozbíhání příběhu a hrozně moc „náhodné“ setkání všech hlavních hrdinů po 27letech. Teprve až v polovině filmu člověk dostal do krve příběh, který nebyl zrovna moc inteligentní. Následně bych řekl, že děj pak skákal od bodu A do bodu Z a zpět. Všichni hlavní hrdinové po propuštění z basy jsou v novém příběhu „podnikatelé“, starostové apd., film má ukazovat jak v naší republice bují korupce, ale řekl bych, že to bylo dost lacině a naivně vymyšleno a natočeno. Ve filmu se promenádují šlapky, které dotuje EU a jiné hlouposti jako stavba mostu. Policie ČR si bere obálky s úplatky uprostřed rušné ulice, jako když si v samoobsluze kupují rohlíky. Co mi tam nesedělo bylo i amatérské vykrádání domu, kdy majitel byl na dovolené a při následné honičce s Policií ČR auto gangsterů zmizelo ve stodole slepic a projíždějící hlídka je už nenašla. Něco takového bych čekal ve filmu o četnících, ne tady. Zvláštní a řekl bych, že i podivné bylo, že hlavní hrdina, který přijel do Prahy hledat štěstí, byl stejně naivní jako jeho předchůdce z jedničky (Jan Potměšil), ne příliš reálné bylo i to, že hlavní hrdina byl také z Mladé Boleslavy a také se jmenoval Martin. Nepřátele na život a na smrt, tedy veksláci a romská parta, která v jedničce obchoduje s elektronikou a pornem na videokazetách a prořezávala vekslákům gumy na autech, najednou táhne za jeden provaz a „Pepovo“ stavební firma Romstav taky nevyvolává reálné pocity. Podobných nepovedených věcí tam bylo více. Neustále porovnávám snímek z roku 1987 a z roku 2014. Film z roku 2014 je bez akce, bez napětí, většina scén byla umělá jako z PET lahve. Postrádal jsem ten pocit, že jde o něco nelegálního, nebezpečného, napínavého, reálného, chtěl jsem vekslákům fandit, aby je Policie nedostala, ale prostě pocit nedorazil! V podvědomí jsem vůbec neregistroval skvělou hudbu kapely Frankie Goes to Hollywood, která neodmyslitelně patří k prvnímu filmu. Osobně si myslím, že jsem mírný kritik české kinematografie, spíše se jí zastávám, ale tady jsem se asi maličko musel vyřádit. Na druhou stranu musím napsat, že jít se podívat na ten film je třeba, kdybych nešel, určitě by mi to mrzelo. Rád jsem dvojku viděl, ale odcházel jsem domů s pocitem, jako kdybych nedojedl večeři a měl stále hlad. V každém případě za poslední rok jsem viděl v kině daleko horší filmy z naší produkce. Napsal jsem jen své pocity z filmu, je jasné, že každý to může vidět úplně jinak a proto ten film neodsuzujte! Příjemnou zábavu Vám všem. P (08.06.2014) (menej) (viac)