Pasažieri

Sci-fi to má těžké, až příliš často slouží jen jako ozvláštňující kulisy pro jiné žánry. Často pak sledujete horor, krimi nebo akčňák ve futuristickém kabátku. Pasažéři představují čistokrevnou romanci zasazenou pro oživení do prostoru obří kosmické lodi. Pokud ke snímku chcete přistupovat jako k dramatu, dobrodružnému příběhu nebo nedej bože začnete přemýšlet nad logikou zobrazovaného mikrosvěta vesmírného korábu s elegantními promenádami, bazény a luxusními atrakcemi, nevyhnete se zklamání a odsudkům. Psažéři jsou ideálním doplňkem pro večer ve dvou, kdy v jedné ruce držíte sklenku vína a druhou objímáte svého partnera či partnerku. Je to příjemný film, kterému je snadné odpustit určitou naivitu a scénáristické můstky kormidlující příběh žádoucím směrem. Ještě nikdy jsem snímku, na kterém se podílela Jennifer Lawrence nenadělil víc než dvě hvězdičky, a jak se tak dívám do její filmografie, u dosud nezhlédnuté části nacházím podstatně víc kandidátů na odpad než slibných kousků. Takže té chudince vyjdu vstříc a nadělím čtyři hvězdičky a 75 % celkového dojmu. Jako bonus může sloužit i zajímavý design kosmické lodi a jejích interiérů. V rámci toho, k čemu se sci-fi běžně zneužívá, je to ještě velmi pozitivní příklad... (23.04.2018)

Cestou k přelidnění a vyplundrování další kosmické koule lhostejnými parazity zazvoní technickým nedopatřením budík o osmdesát let dříve, přičemž vzbudí jediného cestujícího, a zrovna úchylného masochistu. Ne, nebojte se, nic vám neuniklo, já jsem jen filmově teoreticky natolik erudovaný, že analyzuji audiovizuální díla daleko hlouběji a citlivěji než obyčejný plebs, čumící na pohyblivé obrázky. Tudíž mi nezůstal utajen ani podprahový psychologický profil hlavního hrdiny. Sledujte! Vezmeme-li v úvahu nutnou genderovou vyváženost kolonizačního komanda, můžeme se s vysokou pravděpodobností demograficky domnívat, že pokud extrahujeme čtyři procenta kůl teploušů, co se nějakým tím moderním liberalizačním zázrakem prokouřili až na palubu, je z pěti tisíc hibernovaných pasažérů cirka 2400 kund. Je také téměř jisté, že ziskuchtivý korporát nevyšle ke zničení další planety nějaké staré a jeté pizdy, takže statisticky vzato lze opět úspěšně predikovat, že zhruba 70 procent z nich bude jakž takž píchatelných. V Gaussově rovině takovéto kvantifikace se tedy nutně musí vyskytovat tak 30 procent naprosto luxusních mrden, včetně například nádherných a ke všemu svolných pětadvacetiletých mulatek s dokonalýma prdelkama. Vydržte, už vrcholím! To máme cca 504 fantastických, estetických a exkluzivních pohlavních zážitků! No, a když někdo záměrně hrábne mimo takto macaté portfolio a probere k padesátileté all inclusive plavbě znuděným vesmírem oslizlou Lorencku s odporným kysličníkovým přelivem, kobylí prdelí a věčně zpruzeným xichtem, která je ještě ke vší té hrůze ňujorká yntelechtuálka, musí to být nade vši pochybnost vyšinutý sebemrskačský pičus. A jinak docela škoda vcelku kulantního nápadu, z něhož se s trochou kreaturivity dalo udělat solidní psycho, a nikoliv Vesmírná mýdlopera 2016 s trochou Gravitace, balancující na hraně dystopického ekzému. (10.02.2017)

Vesmírní Pasažéři mají sice kvalitní vizuál, ale scénář vyplněný vatou prostě není dost dobrý ani akční, aby film po značnou část doby trochu nenudil. Film mi přišel jako slabší zato vesmírná variace na Robinsona Crusoe, nebo Trosečníka, s tím, že Chriss Pratt není Tom Hanks a režisér Tyldum bohužel rozhodně není Zemeckis. (20.03.2017)

Jennifer Lawrence a Chris Pratt tu filmařsky naprosto vládnou. Na druhou stranu jsou tu i Laurence Fishbourne nebo Michael Sheen, kteří by Vás mohli potěšit. V podstatě se ale jedná o hodně komorní sci-fi, které právě tou komorností vzbuzuje pozornost. A osobně musím říct, že jsem byl hodně spokojený. Technicky precizní, herecky skvostný...otázka je, co na to scénárista. No a ten prý ne úplně každému sedl v závěru. Přitom já byl poměrně spokojený. Za mě tedy spokojenost a jsem moc rád, že je čím dál tím více sci-fi, které zajímají širokou veřejnost. Kór, když ty sci-fi jsou kvalitní jako je zrovna tento kousek. (26.09.2017)

S blížícím se koncem jsem nevěřil tomu, že Jennifer Lawrence odehraje finále v té mikině. Samozřejmě ji sundala. Ale k důležitějším věcem: zatímco hudební skladatel, architekti nebo výtvarníci předvedli poměrně suverénní práci, hošan ze severu Morten Tyldum se moc nepředvedl. Klouže po povrchu, je uhlazený, nemá žádné velké ambice, až příliš se přizpůsobuje rodinnému publiku. Vesmírná loď veze vzorek obyvatelstva na vzdálený svět, který má osídlit. Jsou ve stavu hibernace, aby 120 let dlouhý let přežili. Technika však není neomylná a jeden smolař se probere. Konce letu se rozhodně nedožije. Co teď? Samotář uprostřed chladných počítačových systémů? Řešením je pohledná spisovatelka, která má zatraceně zajímavé plavky. Chris Pratt není žádný charakterní herec, víc si z dané nezáviděníhodné situace logicky krade Lawrence. Povinné akční finále je místy docela křečí, vizuálně je nicméně vše téměř v pořádku. Když se hlavní hrdinka nemůže vymanit ze spárů vznášející se vodní koule, je to radost. A u Michaela Sheena si každý vzpomene na barmana z Osvícení. Každopádně to není žádné těžké sci-fi, škoda, že Tyldum nepředvedl nějakou syrovou nebo cynickou scénu á la Lovci hlav. Tehdy měl koule. Šanci mu nicméně dám a ty čtyři dietní hvězdy udělím. (22.01.2018)