Réžia:
Josh BooneKamera:
Ben RichardsonHrajú:
Shailene Woodley, Ansel Elgort, Willem Dafoe, Laura Dern, Nat Wolff, Lotte Verbeek, Sam Trammell, Mike Birbiglia, Maurice Nathan Weert, Emily Peachey (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Hazel a Gus sú dvaja výnimoční tínedžeri, ktorých spája ironický čierny humor, pohŕdanie konvenciami a predovšetkým láska. Ich vzťah je o to neobvyklejší, že sa zoznámili na stretnutiach skupiny pacientov bojujúcich s rakovinou. Šestnásťročnej Hazel Grace Lancasterovej pred troma rokmi diagnostikovali rakovinu štítnej žľazy. Na terapii sa zoznámi s rovesníkom Augustom Watersom, pacientom vyliečeným z leukémie, ktorý na stretnutiach skupiny podporuje svojho chorého kamaráta. Keď sa ich vzťah začne prehlbovať a z obyčajného priateľstva sa zrodí láska, Hazel sa snaží zachovať si odstup, pretože sa bojí, že už čoskoro zomrie a Gusa jej smrť poznamená. Ale Gus sa snaží splniť jej najväčšie želanie - letieť do Amsterdamu a stretnúť sa s obľúbeným spisovateľom Peterom van Houtenom, aby získala odpovede na svoje otázky k jeho knihe. Čaká ich veľké dobrodružstvo, ktoré Hazel prežíva s niekým, koho sa konečne nebojí milovať. Obaja majú veľmi rozdielne pohľady na svet a odlišné predstavy, čo je dobre prežitý život. Vďaka láske však spoznajú, že aj krátky život môže byť bohatý. Aj za niekoľko mesiacov sa dá prežiť malá večnosť a niektoré nekonečná sú väčšie než iné. (TV JOJ)
(viac)Videá (18)
Recenzie (807)
Bál som sa totálne gýčového slzavého údolia a nakoniec je to veľmi príjemne slzavé údolie so strašne sympatickou hlavnou dvojicou. Navyše mám pre teenagerské filmy slabosť, a tento patrí k najlepším. V rámci žánru som chorý - plačte sa to napr. na 50/50 alebo nebodaj na Philadelphiu síce nechytá ale také Intouchables to v mojich očiach bez problémov strká do vrecka. Cynici nekukajte pre istotu ani trailer aby vás nekleplo ()
Hvězdy jsou v rámci melodramatického subžánru „sick flick“ tak uspokojivé, jak jen film o umírajících teenagerech může být. Vymýšlení konců jako jeden z hlavních prostředků „osmyslování“ naší existence zde bylo chytře povýšeno na leitmotiv vyprávění, které je od úvodních slov předkládáno jako vyprávění o vyprávění (resp. o vymýšlení příběhů). Touha po uzavřeném vyprávění a kontrole nad vlastním příběhem je u Hazel zesílena její nemocí. (V režisérském sestřihu je proměna Hazel ze subjektu vyprávění ve vyprávějící subjekt výraznější díky scéně v sanitce, kde si kvůli Gusovi vymyslí pokračování básně.) Protagonistka je motivována podobnou potřebou, kterou my jakožto diváci uspokojujeme sledováním smyšlených příběhů. Vzhledem k tomu, že naše životy se uzavřou bez toho, abychom k tomu mohli cokoli dodat, fungují fikční vyprávění jako trenažéry smiřující nás s vlastní smrtelností. Nejvýrazněji pak z tohoto napětí mezi strachem z konce a potřebou dát onomu konci jasnější tvar, těží melodramata. Hvězdy se nespokojují s bezmocí v zásadě dobrých (nebo k nápravě svolných) postav tváří tvář smrtelné chorobě, a snaží se popsanou vlastnost melodramat reflektovat na více rovinách. Je pravda, že film nese veškeré znaky midcultu (parazitování na závažných tématech, audiovizuální líbivost, balení banálních myšlenek do nevěrohodných, důležitě působících proslovů, postavy bez vnitřku), přesto za užití prostých vyprávěcích prostředků dosahují silnějšího emocionálního efektu než zástupy podobných filmů. Hlavní zásluhy patří věrohodným mladým hercům a scénáři dost prohnanému, abyste mu uvěřili, že je nad klišé hollywoodských dojáků vlastně povznesen (ačkoli je ve skutečnosti ždímá do poslední slzy). Za důmyslnost, s jakou se nás záblesky černého humoru a náznaky neochoty hrát dle zavedených žánrových pravidel snaží přesvědčit, že nejsou tuctovým melodramatem, jsem se Hvězdami nakonec rád nechal dojmout. Možná měknu. Možná jen ještě nejsem takový cynik (a šovinista), abych z principu odmítnul dobře vymyšlený „ženský“ film. 65% ()
Josh Boone uvádí: seznam věcí, které musíte vidět (a přečíst!) než zemřete. Radost tak z tohoto snímku budou dost možná mít James Cameron, Chris Carter nebo sourozenci Wachowští - od reality odtržený, notně přeslazený kýč ale na mě osobně nefungoval, nesednul mi, a od poloviny vyloženě ubíjel vlnami nucených slz čili takzvaným plakáním na povel. Škoda, páč onu první hodinu mi připitomělý úsměv z tváře v podstatě neslezl, potud to feel-good vážně je. Pusťte si však raději povedený trailer, a sněte. P.S. Ostříhaná Shailene má něco do sebe a rozhodně se jedná o jednu z nejsympatičtějších hereček nové, mladé vlny! ()
Škoda, že se tenhle film zařadí mezi mé oblíbené, a já si ho už zřejmě nikdy nepustím. Protože Shailene Woodley a Ansel Elgort podali jedny z nejpřirozenějších hereckých výkonů. Proto je to škoda, a proto si ho už znovu nepustím. Protože kdyby nehráli tak skvěle, tolik by mě to nevzalo. A k příběhu ani nemám slov. ()
Při sledování traileru jsem si jen opovržlivě odfrknul, že je zde další z nekonečné řady filmových variací o smrtelně nemocné krasotince, jakých se v posledních letech natočily tuny. K projekci jsem tak přistupoval dosti skepticky, film však mé obavy zcela rozehnal - a naplno mě dostal. Je to především zásluhou hereckého výkonu nádherné Shailene Woodley, kterou považuji za velmi nadějný herecký objev, a těším se na její budoucí role. Rovněž má oblíbená Laura Dern v roli její matky byla výborná; další herci (s výjimkou opičáka Dafoea, kterého nesnáším) splývají v mlze hereckého průměru. Nejsilnější stránkou snímku jsou skvěle napsané postavy a výborný příběh, který vtáhne do děje a nepustí až do samého závěru. Dobrý dojem z filmu podtrhuje vhodně zvolený soundtrack, byť jsem se u některých hudebních podkresů mírně ošíval (např. ten Vivaldi). Za sebe nemám problém přiznat, že jsem skoro celý film probrečel - tak dojemný jsem ho shledal. Zvláště závěr je vážně vydařený, a neušlo mi, že se ze sálu kolem mě ozývalo dojaté posmrkávání dalších diváků. S malým odstupem několika hodin od opuštění kina mi ten film sice přijde slabší než jak působil na první bezprostřední dojem, ale nerad bych si dodatečným rejpáním kazil pěkný zážitek, který mi tento film přivodil. Předlohou jsem nedotčen, což mi vůbec nebránilo si tento velmi pěkný film náležitě užít - za mě silné 4 hvězdy doprovázené ještě čerstvou vzpomínkou na to intenzivní pohnutí, které jsem cítil u závěrečného záběru - takhle naměkko jsem byl naposledy snad až někdy u VELKÉ NÁDHERY (chraňbůh, abych tyto snímky srovnával - jen konstatuji, že jsem se v jejich závěru cítil velmi podobně). Máte-li podobné filmy v oblibě, s klidným svědomím vám tento mohu doporučit. ()
Galéria (64)
Zaujímavosti (32)
- Zatímco v tomto filmu jsou Shailene Woodley (Hazel) a Ansel Elgort (Augustus) milenecký pár, ve filmu Divergence (2014) hrají sourozence. (m0us3)
- Do hlavnej mužskej úlohy (Ansel Elgort) boli zvažovaní i Brenton Thwaites, Nat Wolff, Nick Robinson a Noah Silver. (Sufferer)
- Na začátku filmu Hazel (Shailene Woodley) sleduje v obývacím pokoji seriál Akta X, konkrétně díl sedmé série s názvem "Hollywood A. D." (navabaca)
Reklama