Mama

na to,že za seriálem stojí Chuck Lorre je to docela bída.Všechny ty nucené "vtípky" podporované smíchem publika mě nedonutily se ani pousmát,,natož zasmát.Anna Faris není zrovna z těch která by sama utáhla celý sitcom a tady jsem měl po 30 vteřinách tendenci vypnout.V záplavě ostatních,lepších seriálů je tohle ztráta času...30% (27.09.2013)

Tak tenhle sitcom mě nikdy nepřestává bavit. Když jsem na něj poprvé narazila, nečekala jsem, že mě až natolik pohltí. Anna Faris a Allison Janney jsou prostě ta nejlepší kombinace, která kdy mohla vzniknout. Občas nevím kdo z nich je vtipnější, ale rozhodně vím že sarkastická, občas nezodpovědná a věčně podrážděná Bonnie je člověk, s kterým bych se chtěla znát osobně. Christy je zase naopak ta zodpovědnější, ulítlejší, milující a tak trochu naivní. Lépe už se to spojit ani nemohlo. U sitcomů jako je zrovna tenhle si občas říkám, jak je vůbec možné perlit v každé minutě a ještě při tom zůstat originální. Humor je zde na jedničku. Za mě 100%. Tohle je prostě jeden z nejlepších sitcomů, který kdy kdo mohl vymyslet (teda aspoň pro mě). (25.06.2017)

Tento seriál eviduji mnoho let jeho neustálým opakováním v televizy. I tak jsem jej "z nouze" začal občas sledovat až letos a opravdu to není něco extra. V každém díle se člověk občas pousměje, ale mnohdy i nevěřícně kouká co že jako má být ten vtip. herecké obsazení za mne též nevystupuje z šedivého průměru. Celkově to na víc jak 2z5 věru není. (25.07.2023)

Chápu, že tenhle sitcom se nezavděčí každému, ač já jeho příběh považuju za vcelku originální. Na škodu je tady hlavně postava dcery Violet, která je tam čtyři série na přes hubu a humor často dost skřípe. Nicméně od chvíle, kdy jdou děti do ústupu a postupem času vymizí ze seriálu úplně, to začne nabírat na obrátkách a čím víc přibývá postav, tím kvalitnější je humor. Někdy jsem se fakt divila, jak jsem se řezala smíchy. Sice to kvalitou asi nikdy nedosáhne třeba na 2 socky, ale já tomu chci dát lepší hodnocení, protože jsem tomu dala šanci a většinou dostala slušný komediální zážitek. (14.06.2021)

Vyléčená alkoholička, servírka v nóbl restauraci a hlavně MÁMA od dvou dětí. To je Christy. Nečekejte žádný složitý psychologický profil pro filmové drama. Jsme opravdu v sitcomu. Christy by nedělala z ničeho tak velkou vědu, kdyby jí život nepřipravil pár podpásovek. Řeklo by se, že mámu si nevyberete. Christy se s tou svojí nijak nechlubí. Její máma preferuje výrazně mladší ročníky, necítí se na svůj věk a Christy si řekla, že bude ke svým dětem jiná. Je to ale vůbec možné? Její pubertální dcera má už svoji hlavu a její malý syn má za tátu povaleče, co dluží na alimentech. Je tedy nutné hořkost života brát s humorem. Sitcom je velkou hereckou příležitostí pro skomírající kariéru Anny Faris. Pod taktovkou různých druhořadých režisérů a režisérek se pokouší uplatnit svůj komediální talent. Anna je poměrně nesympatická a nehraje nijak úchvatně. Ani osazenstvo kolem ní nepředstavuje nic extra. Námět neshledávám tragickým. Jde hodně proti proudu tradičních rodinných sitcomů. Nechybí vulgarity, ironické repliky, netradiční vyústění situací. Nějaký ten originální rozměr je určitě k mání, ale nic objevného za tím nelze hledat. Přece jen si mohli tvůrci dát práci s interiérem bytu Christy. Vypadá to jako by se nastěhovala po Dva a půl chlapech, akorát chybí terasa. Naštěstí se neoctneme jen v bytě. Střídání restaurace, kde samoživitelka pracuje, psychoterapeutických sezení i školy, dávají rozměr, se kterým se neupadá tolik do stereotypu. Jak se budou osudy Christy a jejích blízkých dál odvíjet, není ani tak podstatné. Syžet sitcomů si tvůrci jistě ohlídají. Jen je otázkou, jestli s málo sympatickou blondýnkou Annou Faris divák setrvá déle, než je nezbytně nutné. Gagů tenhle sitcom nemá moc na rozdávání. Celé to působí tak nějak nuceně a málo chytlavě. Slavní scenáristé přes sitcomy, Chuck Lorre a Adam Chase, silně zůstali za svým očekáváním. 40% (29.06.2015)