Réžia:
Alice NellisScenár:
Alice NellisKamera:
Matěj CibulkaHudba:
Vašo PatejdlHrajú:
Martha Issová, Lukáš Příkazký, Václav Neužil ml., Sabina Remundová, Zuzana Bydžovská, Kristína Svarinská, Jana Oľhová, Marián Geišberg, Miroslav Noga (viac)Obsahy(1)
Bolo raz jedno kráľovstvo, o ktorom by sa dalo veľa rozprávať, v ňom dedina a v nej veľa ďalších osudov, v lese čarodejnica a na hrade kráľovská rodina s mnohými tajomstvami. Príbehov o ľuďoch by mohlo byť tisíc, ale náš príbeh je o slovách, ktoré môžu byť silnejšie než meč, jedovatejšie než hadie pohryznutie, ale tiež cennejšie než zlato a drahokamy. Je o slovách, ktoré keď z úst vyletia, už ich nič nevráti späť a o Bohdanke, ktorá sa rozhodne zachrániť svojich bratov, nedobrým slovom premenených na havranov. Kým však kliatbu zlomí, postretne mnohých, ktorí jej budú stáť v ceste, ale možno pri tom nájde aj svoje šťastie. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (595)
O čem se veřejně mlčí, o tom se pokoutně šeptá. Proti sobě tady stojí dobro a zlo, mlčení a slova. Mlčení může znamenat snahu něco pohřbít, je součástí vykoupení, mlčí se tam, kde slova nejsou třeba a mlčí se ve chvíli, kdy žádná slova nestačí. Druhým zásadním motivem jsou slova, zejména síla lži. Stejně jako nejde vrátit vyřčené slovo, stejně jako se mlčením nic nepohřbí, tak i ze sebeabsurdnější pomluvy vždycky něco ulpí. Ponaučení se z toho nenásilně sypou, jako peří z duchny natřásané Perinbabou, prakticky od úvodních titulků a já jen doufám, že se aspoň někteří rodiče, jejichž dítko dělá psí kusy od rána do večera, chytnou za nos, že je to důsledek jejich pedagogického selhání. Máme tady dávné tajemství, kouzla, snahu nějaké zlé babice (dokonale odporná Sabina Remundová) dosadit na trůn vlastního potomka místo řádného následníka (popravdě, je to jen do extrému dohnaný přirozený přírodní boj o zdroje, takže démonizování tady není úplně na místě), záhadnou postavu, která není úplně tím, čím se zdála být, odhodlanou a naprosto věrohodnou hlavní hrdinku, citlivého nevzhledného, a přesto velmi sympatického, hlavního (slovo hrdina se tady použít nedá a jiné mě nenapadá) a pak ňoumu, který vypadá, že je zlý a že on bude hlavním záporákem, aby se po chvíli ukázalo, že to je jen nezralý rozmazlený blbeček. Abych nezapomněla, taky tu máme ústředních sedmero krkavců, kteří i v podobě ptáků jsou Bohdance plnokrevnými sourozenci se vším, co k tomu patří, ať už je to láska a péče (stavění hnízda, přivedení pomoci, když potřebuje, nekompromisní zastání při pálení čarodějnic), nebo škodolibé sourozenecké pošťuchování (dokonalá trefa na obvaz, ukradení romanticky oprašovaného kvítku od milého). Bohdanka jim sourozeneckou lásku se vším všudy víc než bohatě oplácí, krom velké ústřední oběti i cestou se zraněným krkavcem, což jí nebrání po sourozencích házet boty, když se na ně rozzlobí. Modernizace pohádce prospěla, sice to setřelo pohádkově historizující nátěr, na druhou stranu se tím zvýšila srozumitelnost pro cílovou skupinu, kterou rozhodně nejsou malé děti. Pohádka, kde každá postava má svůj uvěřitelný motiv, kde se postavy vyvíjejí, kde jsou láska, nenávist, strach, vtip, závist a odvaha předvedeny v uvěřitelných podobách, je důstojným soupeřem (či raději souputníkem) klasickým pohádkám, s nimiž jsme vyrůstali. Děsí mě jenom jedno. Setkala jsem se s názorem, že to je feministická pohádka, kde není žádná dějotvorná mužská postava. Co na to říct? Je to pohádka o holce, která vysvobozuje bratry. Muži, kteří se tu vyskytují, nejsou žádná ořezávátka - pekař, který se ženou čelí veřejnému mínění při záhadném zmizení sedmi dětí, panovník, - otec, který bez váhání zachraňuje dítě před padajícím kamenem, hendikepovaný chlapík, který na sobě zapracuje a je oporou své ženě. Nejsou hlavními postavami, a proč by měli být? Nebylo těch naprosto pasivních osvobozených princezen už dost? A není na světě kopřiv víc, než kdy bylo draků? Pěkně to paní Němcová napsala. ()
Je těžké se ubránit srovnání s verzí z roku 1993, kterou člověk sledoval ve svém dětství a jednalo se o dost ponurou pohádku, která uměla zapůsobit svoji atmosférou, hereckými výkony, prostředím, ale také vynikající hudbou Petra Hapky. Nová adaptace pohádky je zdařilá, červená čísla si určitě zaslouží, což se o většině nových českých pohádek říci nedá. Chyběla mi tu ovšem lepší hudba (vlivem srovnání s Hapkou) a výraznější herecké persony (kontra Brzobohatý, Hlaváčová, Dlouhý, Chýlková, Rösner ve zpracování z roku 1993), takže nejlepší výkony tu podává Martha Issová, coby Bohdanka (avšak na roli dívenky je již poněkud stará) a Zuzana Bydžovská. Sabina Remundová na můj vkus přehrává a princové jsou nevýrazní. Co ovšem potěší, je výprava celé pohádky a nádherné exteriéry. Výsledné hodnocení nechávám na 3*, tedy stejném hodnocení, které jsem udělil i Sedmeru krkavců (1993). ()
Tak abych si koupil pořádnou lepící pásku, jíž dám dokupy nad novodobými českými pohádkami zlomenou hůl. Sám jsem se divil, ale tohle byla pohádka, u které jsem se velmi dobře bavil. Martha, když nemohla mluvit, hrála parádně. Jako herečka je vynikající, a dokonce zahrála i romanticky laděnou dámu, což bych do ní skoro neřekl. Velmi příjemně působila i Zuzana Bydžovská, svou postavu prodchnula tragikou i vlídností. Do příběhu ale výborně pasovali i pánové, Lukáš Příkazký i Václav Neužil (hraje mladšího z bratrů, byť je starší!), kteří si role vyloženě vychutnali. Především Neužilova postava je tak nenuceně vtipná, že smekám klóbrc. Nejen na soudobé poměry, ale i v porovnání se starší produkcí je tohle pohádka opravdu pohádková, inteligentní (!), poetická, s přesně dávkovanou romantikou a vtipem, zkrátka dobře odvedená práce. Plus krásná hudba. Konečně po dlouhé dobře film, kde se nikdo nepitvoří, nebo ze sebe nedělá pitomce. Jen je to osamělá růže v poli hnusného trní novodobé české pohádkové produkce. ()
Poněkud mě vyděsilo v programu označení žánrů "Fantasy/Akční/Válečný", ale naštěstí je to ryzí česká filmová pohádka klasického střihu, která kdyby ve druhé polovině neuhnula do pohádky poněkud jiného naturelu a neztratila tah na branku poloviny první, tak tu máme novodobou klasiku (nejen) času vánočního. Takto je to "pouze" nejlepší pohádka několika posledních let. ()
„Neboj, matka se o tebe postará.“ A pan Kopfrkingl by měl z všeho toho česání radost…Ne, cynismus si Sedmero nezaslouží. Neznám předešlé verze, tato však určitě patří mezi ty lepší z pohádek poslední doby. Upoutá už hudbou/zvukem a vůbec jsou Lví nominace v technických kategoriích zasloužené. Film ale zvládá vcelku s přehledem i všechny žánrové prvky. Ač je pravdou, že scéna s Bohdankou neustávající v šití ani cestou na hr…ehm, v ten nejnapínavější moment by se člověk asi neměl začít smát. Ale podobně nezvládnutých chvilek (ještě třeba lov v poli) je naštěstí málo. A fajn je i casting, třeba Issová si s pantomimou vystačí úplně hravě, „záporák“ je docela záludný, a tak jedinou kaňkou je tu „předchůdkyně“ Bydžovské (ani typově si nejsou podobné). A škoda toho předabování (nevím, zda je v „oběhu“ i původní verze). Přesto, Alice, konečně to budou (slabší) 4* pro tvůj (hraný) počin, že to trvalo...„Jako kdo vypadám?“ - „Jako Bohdanka.“ - „Já vypadám jako Bohdanka? Jak taková Bohdanka vypadá? Jako já, že jo?!“ ()
Galéria (58)
Fotka © Bohemia MP
Zaujímavosti (12)
- Erika Stárková si ve filmu zahrála se svým švagrem, Václavem Neužilem. (Duoscop)
- Scénář pro filmovou adaptaci pohádky Boženy Němcové Sedmero krkavců napsala Alice Nellis původně pro režiséra Jana Svěráka. Líbil se mu, ale s pocitem, že se hodí spíše pro ni, se sám rozhodl pro Tři bratry (2014). A Nellis tak natočila Sedmero krkavců. (Zdroj: Právo) (hippyman)
- Scény z dediny boli natáčané v Múzeu oravskej dediny, v obci Zuberec. (ti88na)
Reklama