Dva dni, jedna noc

Každému, kdo má v sobě alespoň tolik empatie jako já, se muselo při každé návštěvě, kterou Sandra podnikla, svírat hrdlo. Přesvědčovat člověka, aby se vzdal osobního prospěchu ve vašem zájmu, asi nebude aktivita, kterou byste chtěli vykonávat víckrát, než jednou za život. Dardenni nikoho nesoudí a jsou drzí ve své repetici. Geniálně pak vyznívá část se spolykáním prášků. Deux jours, une nuit je sociální thriller gradující do vzrušujícího finále, ve kterém není podstatné, jak dopadne, ale... (03.12.2014)

Nápad dobrý. Psychicky velmi křehká žena musí přesvědčit kolegy, aby se vzdali bonusu 1000 euro ve prospěch zachování její práce. Celý film je vlastně obíhá a funguje to hlavně díky přesvědčivé Marion Cotillard. Jako psychická sonda je to určitě zajímavé a líbilo se mi, že ta setkání byla různě vypointovaná (až na tu rvačku, ta byla nevěrohodná). V reálu by mi ale taková situace přišla, jako důkaz neschopnosti vedení, které si radši nechá rozvrátit pracovní kolektiv, než aby přijalo zodpovědnost za nepříjemnou volbu. (21.06.2015)

Z prvých dojmov až genericky natočený festivalový titul, ktorý je však v každom momente neskutočne autentický a o veľa veciach vypovedá. Sandra sa snaží presvedčiť spolupracovníkov v solárnej elektrárni, aby sa vzdali finančnej čiastky, ktorú im ponúka šéf, lebo to de facto znamená, že ju nasledujúci pondelok prepustia. Výborne štrukturované rozhovory, častokrát kladené na tie nepríjemné obrátky, ktoré pokúšajú aj inak veľkých kamarátov, ktorí sú donútení postaviť sa svojej cti naprieč a finančnej neblahej situácií bokom. Málo pátosu, dostatočná presvedčivosť a skvelá súčasná výpoveď pomerov strednej triedy, ktorú pokúša systémový chomút a ľudská bezočivosť v ňom. SPOILER: Vlastne, záverom, keď napokon dostáva hlavná hrdinka tú výpoveď, alebo si ju prakticky sama z viacerých alternatív zvolila, predsa len dostala chuť začať si hľadať novú prácu od nuly lebo pochopila, že je v jej okolí dostatočný počet empatických a slušných ľudí, bez ktorých by tento svet viedol ku kataklizme. Aj keď nestačil na ten pomyselný a zdieračský hlasovací systém vo vlastnej firme... KONIEC SPOILERU. (16.03.2018)

Zřejmě nejvýrazněji strukturovaný snímek Dardennů, který je v podstatě sociálním thrillerem par excellence: hrdinka má jasně daný a definovaný úkol (přesvědčit 9 pracovníků, aby se vzdali prémií a tím zachovali její pracovní místo), časový limit a protivníka (mistra Jean-Marca, který údajně ovlivňuje kolegy po telefonu). Dardennovská dynamika přesunů povýšená na komplexní žánrový motor, který film žene k naprosto geniálnímu double twistu v závěru. Budu se opakovat, ale proč ne. Nikdo dnes netočí filmy tak, aby v jednoduchosti dokázaly tak dokonale reflektovat složitost současného světa, morální, osobní i ekonomickou. Nikdo neumí postavit situace tak, aby v nich byl divák hozen do naprosté nejistoty, vystaven intenzivnímu emocionálnímu teroru bez jediné známky manipulace. V žánru sociálního dramatu jsou filmaři, kteří se dardennovskému verismu blíží, ale originál je nedostižný. Neokázalý pomník lidské houževnatosti, důstojnosti, Marion Cotillard a naléhavé svědectví o stavu současné společnosti. Film-život. Bez jediné známky patosu. Krom toho, který to vyvolává v podobně nejapných snahách nějak o popis. (09.10.2014)

Tak tohle byla rána přímo na solar. Ponechme stranou, že si příliš nedovedu představit firmu, která by vystavila své zaměstnance podobnému dilematu. Tohle je jasný důkaz toho, že i za vlasy přitažený námět může vyústit do velmi silného dramatu. Sandra musí během dvou dnů a jedné noci přesvědčit devět ze šestnácti kolegů, aby hlasovali pro její setrvání v práci na úkor svých prémií. Někteří odmítají, jiní souhlasí, další podléhají až pod vlivem bezprostředních okolností. Ale to ponížení, které musí hlavní představitelka snášet je takřka hmatatelné, stejně jako rozpaky těch, kteří jsou nuceni říci ne. Marion Cotillard by za svůj výkon měla posbírat všechny myslitelné i nemyslitelné ceny, protože dokázala, abych s ní sdílel radost ze souhlasu i smutek a rozčarování z odmítnutí. Na konci jsem napjatě čekal, jak se se zachová a upřímně řečeno byl jsem částečně zklamán. Na druhou stranu Bůh ví, jak bych se v její situaci zachoval sám. A podobnou otázku jsem si vlastně mohl klást po celou stopáž, což je, vedle již zmíněné Marion, další obrovská devíza filmu. 100% (18.11.2014)