Popoluška

Žádná POPELKA, nýbrž ELKA, ale tentokrát je film prost německé koprodukce. Takže podezřele německy znějící jméno je jen (dabingovým) rozmarem. Ne, není. Taková kravina je fakt myšlena vážně. Režisére Kennethe Branaghu, kdepak ty hnízdo máš. A po kom (Pop)Elko rozpláclý nos máš? Dočasně se nám režisér uhnízdil v pohádkách. A na pohádkové klasice se toho moc pokazit nedá. Na druhou stranu není nakloněna inovacím. "Šejkspírovský" režisér se do toho pořádně obul. Vzal si na novou verzi poměrně pevnou obuv z dobrého materiálu, ale svoji ústřední hrdinku vybavil jen skleněnými střevíčky, v nichž vázne dynamický krok. Film je z hlediska tempa dost utahaný. Hlavně první půlka se dost vleče. A co se vleče, neuteče. Jenže mně film vůbec neutíkal. A nejen mně. I děti v kině se děsně nudily, až jejich mámy nestíhaly, jak je dostatečně zabavit, když to nedokázal film. A to je pro film špatná vizitka. Je tedy něco, co na obehrané story ještě může překvapit? V podstatě ne, když vezmu to, že každý pokus postrčit tuctový příběh netuctovým, nepředvídatelným, nebo novátorským směrem, selhával a ukazoval se buď jalově nedotaženým, nebo zhola zbytečným. Většinou se totiž příběh (o pár minut později) neomylně napojil do místa, ze kterého chtěl původně (novátorsky) odbočit. Relativně dynamický, ale jen chvilkový, odpich nastal v polovině s příchodem okouzlující hodné Víly kmotřičky v podání Heleny Bonham Carter, což byla jediná postava z celého filmu, která byla zahraná dobře a sympaticky(!). Její příchod doprovázela oslnivá triková sekvence proměn na bál, v níž se trikaři náležitě vyřádili. Znáte to, z dýně kočár, z kvarteta myší koně, z páru ještěrek lokajové a z kachny kočí. Popelka dostala honosné šaty v modrém provedení a pár skleněných střevíčků. Vše mělo úderem půlnoci pominout, akorát bylo divné, že s tím vším také nezmizely přičarované střevíce(!). Stejně úchvatné bylo, když odbila půlnoc a vše se po cestě ze zámku začalo proměňovat do původní podoby. Tyhle dvě trikové sekvence už nic ve filmu nepředčilo. Na filmu vázlo, anebo se mně nějakým způsobem nelíbilo herecké obsazení. Lily James jako Elka, Popelka, nebo co to vlastně bylo, byla až tragická. Zvládala akorát dvě herecké polohy - rozesmátá/smutná a nic mezi tím. Ke všemu nejhoršímu měla nos jak ředkvičku, ne červený od chlastu, ale tak tvarovaný a protáhlý jak Vochomůrka. Vlhký sen z ní mít tedy určitě nebudu. Ke všemu nedokázal scénář vytvořit k její postavě kontrast s macechou. Herecká jistota Cate Blanchett sice měla snahu být patřičně zlá, občas i pádně hláškovat, ale Elce nijakým extra způsobem neškodila, ani ji nijak mimořádně neponižovala. Pochopitelně, že si jí nevážila a udělala z ní služku, ale nejvíc jí asi ublížila, když jí na památečních šatech utrhla rukáv. Mně to přišlo hodně málo. Půl hodinu před koncem se film pokusil implantovat do známého průběhu příběhu nový prvek, kdy dojde k vydírání Elky ze strany macechy. Ta se pak následně umluví s vévodou na kardinálním podrazu na princi hledajícím majitelku ztraceného střevíčku, když společně popřou existenci Elky. Tahle sekvence mohla být nejpřekvapivějším zvratem v lehce predikovatelném ději, ale byla brutálně nedotažena. Vše dovršil otřesně zakrslý a necharismatický princ Richarda Maddena. Celkově jsem se u téhle pohádky jako divák značně nudil. Roztahané až nulové tempo, slabé herecké výkony, nezáživná hudba a nevýkonný scénář průměrného scenáristy Chrise Weitze. Dávám vysoké známky za technické provedení, zvláště za detailní výpravu, nádherně barvité a nápadité kostýmy a působivou trikovou složku. Všechno ostatní prostě mohlo být lepší. Sypu si POPEL(ku) na hlavu, ale takovou pohádkově okázalou nudu vysoko známkovat nemíním. 40% (12.05.2015) (menej) (viac)