Laggies

Vše plyne pohodovým, víceméně nedojáckým tempem, ale dojem z chování hlavní postavy mě tak vytáčí a zraňuje, že mi je celkový obrázek spíše proti srsti. Zkrátka ženy dokážou být pěkné bezcitné bitches, ale dokážou to zahrát tak, že jsou stejně nejdůležitější na světě. Pro mě to jen potvrzuje vyvracení mýtu, že ženy jsou citově vyspělejší. (08.08.2016)

Taková nenucená pohodička. Když po škole nevíte co by, může to vypadat i takhle. Hloubku to sice moc nemá, ale zase se na to dobře kouká, obzvlášť díky civilnímu herectví obou ústředních protagonistek i sympatické poloze Sama Rockwella. Šel bych i výš, ale po skončení závěrečných titulků se to začalo vypařovat z hlavy. (25.09.2015)

Laggies je obyčejný film o obyčejném tématu, ale má hodně sympatické herce, kteří dokážou prodat své postavy a moc pěkně se na něj dívá. Navíc to příjemně utíká, nenudí, dialogy nejsou o ničem a nechybí tomu vtip a částečný nadhled. Lynn Shelton odvedla slušnou práci, která neurazí, ale je vidět že má navíc, ale prostě se jí nechce, přestože náznaky ve filmu jsou. Keira Knightley je zde velmi fajn a je radost na ní koukat a bavit se na tom jak si neumí dát život do kupy. Chloë Grace Moretz se mě moc líbí, a také se mě líbí v jakých filmech hraje a jak se herecky posouvá, i když tady to asi nebyla nějaká extra výzva. Sam Rockwell je prostě fajn chlapík, který je všude za sympaťáka a tady tomu není jinak. V menších rolích mě potěšila Ellie Kemper a Kaitlyn Dever. Laggies pobaví, neurazí a je to sympatický film, který herci táhnou hodně nahoru. (19.01.2015)

Nic moc jsem od toho nečekal a jak už to v podobných případech bývá, byl jsem vcelku mile překvapen. Příjemná, pohodová podívaná o takovém "odrostlém dítěti" Megan, (a tím dítětem nebyla vlastně jen ona), které ztvárnila řek bych velmi pěkně Keira Knightley, tahle poloha jí sedla. Megan na prahu třicítky vlastně tak nějak neví, proč studovala, co by chtěla v životě dělat. Na svatbě své kamarádky, kde vidí, jak si ostatní kolem budují svoje životy a kariéry, dostává od přítele nabídku k sňatku, dochází jí, že vlastně neví, jestli to je to, co chce, a reaguje poněkud zbabělým útěkem. Ten jí však shodou náhod přinese novou kamarádku, šestnáctiletou Anniku (mimochodem velmi koukatelná Chloë Grace Moretz), ke které se na týden napakuje, aby si udělala pořádek v hlavě. Výsledkem je ještě větší zmatek, když se tak nějak zakouká do jejího otce, osamělého právníka. Docela zajímavá zápletka, příjemná hudba a ... a ... a vůbec, mě se to dost líbilo a jsem rád, že to skončilo, jak to skončilo, i když ten konec byl trochu kýčovitý, ale to jsme přece očekávali, ne:)? (27.06.2016)

Lynn Shelton u mě zabodovala s nezávislým dramatem Sestra její sestry. Příjemně plynoucí konverzačku přináší i tentokrát, prohodí několik životních pravd, pár postav nechá na scestí a postupně je tlačí na tu, nebo tamtu stranu. Hořkosladká komedie představuje přerostlé dítě Keiru Knightley na prahu třicítky, která nemá práci ani žádnou praxi, respektive netuší, co chce jednou v životě dělat, která očekává, že lehce troubovitý přítel jednou poklekne na koleno, která nechápe své letité kamarádky, a která by si občas chtěla zkusit jen tak pro radost sjet na prkně. Pocitových snímků o „koulích na noze“ tu už bylo nesčetně, často s nevýraznou dějovou linkou, nicméně s hledáním té pravé životní cesty. I Keira zahazuje na týden „svůj“ život a nastěhuje se k náctileté náhodné kamarádce, která jí nebude soudit. A ta má osamělého tátu právníka, který se zdá být přísný, ale ve skutečnosti je to bourák s tváří (nedoceněného) Sama Rockwella. Každý udělá nějakou tu chybku, a přiznejme si, má je i scénář, ale ve výsledku to hlavně díky výtečným hercům skvěle klape, původně dokumentaristku Shelton milerád pochválím za solidní atmosféru a cynické rejpaly poprosím, ať jdou o dům dál. (21.01.2015)