Liečiteľ

Velice povedený film o téměř původu léčitelství v 11. století, kdy v Anglii vše samozřejmě léčil strejda Bůh a vše ostatní bylo čarodějnictví (dementi), zatímco v Persii bylo lékařství na denním pořádku a na vrcholu. Film je bravurně zvládnut po všech stránkách, herci zvládají své řemeslo na výtečnou, Frenzel připravil nádhernou hudbu a režie spolu se scénářem je na vysoké úrovni. Film utekl jako voda. Můžete porovnat obě kultury a náboženství, protože podle toho byste nechtěli žít ani na jedné straně. Za mě určitě výborný a mohu doporučit. (01.06.2015)

Krásný, ale místy dost neuvěřitelný příběh. Člověk si 11. století představuje jako těžký středověk a ne místo, kde se na potkání střílí rachejtle. Já třeba chápu, že Čína byla v tomhle dost pokroková a přiznám se, že nejsem natolik historik, abych posoudil, co na tomhle příběhu bylo pravdy. Co už ale posoudit můžu, tak znalost angličtiny na celém evropském kontinentě s výpadem až na daleký Blízký Východ. To už mi přišlo fakt hodně mimo. Když ale přejdu všechny tyhle malichernosti, se kterými bych si tenhle film mohl znepříjemnit, tak musím říct, že na to, jak málo filmů z této doby vzniká, se tvůrci s Ranhojičem poprali tak dobře, jako bych rozhodně nečekal. Němci celkově těmito historickými dramaty nestačí překvapovat. Legenda o Janě nebo Parfém - příběh vraha jen dokazuje, že jejich filmografie se zvedla obrovským krokem kupředu. Necelé tři hodiny jsem si totiž užil naprosto překrásný příběh s herci z první linie. Tom Payne naprosto skvělý. Ben Kingley, Stellan Skarsgard a Olivier Martinez dokonce naprosto boží. Atmosféra taková, že je vlastně skvělá. Co víc dodat? Nebýt některých historických nesrovnalostí a zbytečně natahovaných některých scén, tak dám plný počet. Takhle je to za hodně slušné čtyři hvězdy. A věřím, že se k tak velkému příběhu určitě ještě někdy vrátím. (27.05.2014)

Hmm... Ranhojič? No to mi teda vyhonič... Potřebuju předat hodně léčitelský energie na to, abych přežil podobný ejakuláty jako tento. Fakt nevím kdo je tu zvědavej na brutální story o léčebných metodách v 11 století. Jo aha 78%?! A to jako really??? No dobře jak chcete mě je to u řitě. Ne nadarmo si všímám, že ty nejvíc proserový filmy o ničem z poslední doby točí buď ťamani nebo evropani. Tím netvrdím, že pudu, nacpu si émerickou hvězdnatou vlajku do prdele a pak jí políbím. To určitě ne, ale u jejich filmů aspoň člověk, tak nějak ví co čekat, ale není nic horšího než tyhle mrdky který provází pověst velkýho díla který zabodovalo na tom či onom prestižním festivalu. To je fuck. Tyhle festivaly totiž stejně pořádají pro ufony a ne pro normální diváky. Ona snad tahle trapná 150minutová rádoby historická nuda časem trochu spadne. Nezbývá než doufat. Já tentokrát tu hvězdici neudílím filmu, ten je bez jakýchkoliv pochybností na odpad, ale sám sobě za to, že jsem přežil a nepotřebuju nějakýho toho ranhoniče aby mě ošetřil.10% (03.05.2014)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $56,266,000▐ na Nemeckú produkciu veľmi slušná výprava, škoda že nebol o kúsok zručnejší režisér, film má takmer nádych a lá Kráľovstvo nebeské /60%/ (02.06.2014)

Spektakulární fantasy-kýč o lásce mezi zrnkami písku. Začnu s nespornými klady: Skvělá kamera, úžasné obrazy (karavana v dunách) a film poměrně odsýpá. Tak a to je vše... A teď zápory: Fantasy příběh si hraje na něco, čím není; pojmenování postav zcela (!) vyfabulovaného příběhu (a s prvky nadpřirozena) podle skutečných historických osobností a vytvoření fikčního světa, jenž klame navozením dojmu skutečných historických souvislostí, je obscénní. Umělecká licence narušující historicitu události je akceptovatelná pouze v případech, kde jde o přiznanou alternativní vizi, mystifikaci či parodii (viz Amadeus, Otčina apod.), nebo kde mlha nevědomosti popouští uzdu fantazii. Proto vytvoření souvislosti mezi Avicennou (či lépe jeho žákem) a apendektomií je zajímavý přínos, a tedy OK (srov. například s jiným podobným filmem evropské produkce - Agorou, kde Hypatia předbíhá Keplera o více než tisíc let; v Ranhojičovi je úspěšné odstranění slepáku provedeno o 698 let dříve). Proto místo, časová osa či životní reálie, které jsou nadevší pochybnost známy, ale které jsou ve filmu zcela popřeny (což trkne každého, kdo pět minut věnuje Wikipedii), neskutečně iritují. Toto není stejné, jako vylíčení Hypatie ve zmíněné Agoře coby mladé krásné ženy (zatímco ve skutečnosti to byla vlastně stará ošklivá bába), kde jde o zjevnou aluzi na uměleckou tradici (viz např. Rafael Santi). Pokud i přesto akceptujeme tento pseudohistorický charakter příběhu a akceptujeme jeho čistou fantasy povahu, film dostatečně sráží už ta naivní a velice jednoduchá milostná zápletka, hojné narativní nelogičnosti a rovněž velice módní islamofobní vyznění (opět související s pseudohistoricitou filmu). Za vším tím pozlátkem, barvami hýřícími filtry a pompézní hudbou se tak skrývá pouhý líbivý nesmysl, který se tváří jako duchaplný velkofilm. Ostatně o jeho duchaplnosti svědčí už to, že když se během Ibn Sínovy přednášky začnou zmiňovat Aristotelovy poznatky, hlavní postava Rob Cole (a s ním i divák) je v myšlenkách odváděn jinam... Autoři filmu si asi mysleli, že myšlenky by mohly nudit, autocirkumcize je zajímavější... (14.08.2014)