Zlomený květ

Filmu dominuje podle mě výborná Lilian Gish, hodnocení naopak sráží neuvěřitelně nechutný a divný Barthelmess. Mezi těmito dvěma póly osciluje mnou trochu nepochopený Crisp v roli dívčina otce. Celkově mě ale film až tolik nebavil, příběh byl zdlouhavý (v půlce navíc extrémně patetický) a i přes zajímavě nafilmovaný konec to u mě nevytáhne toto Griffithovo komerně úspěšné dílko na víc jak 3 hvězdičky. (13.10.2010)

(1001) Nádherný příklad filmu, u kterého nechápu, proč byl na seznam Tisíce a jedna filmů přidán, kromě snad toho důvodu, že potřebovali mít strašně moc filmů, jmenovitě Tisíc a jeden, a něčím to tedy zaplnit museli. Když je tam od Griffithe Zrození národa, Intolerance i Děti velké revoluce (můj favorit z jeho filmů, i když ho obecně nemám ráda), tak zařazení Zlomeného květu a potom ještě Cesty na východ mi přijde zhola zbytečné. Tyhle dva filmy už mi osobně nepřišly nijak více přínosné než ty ostatní. (07.02.2012)

Pro mě osobně zklamání. Fádní vyprávění (zajímavy možná tak tím, že už se pokoušeli o retrospektivu) a především absolutně nesnesitelné herecké výkony (Ať už se jedná o nemožného Barthelmesse, nebo Lillian Gishovou, snažící se ve 26 letech předstírat, že je jí maximálně 12) velice tloukly relativně slušný příběh. Vše pak dokonalo pro tuto éru klasicky rozplizlé finále. Škoda... (25.09.2008)

Broken blossoms je jedna z najtrýznivejších drám, respektíve melodrám, aké som kedy videl a aké boli kedy natočené. Prostitúcia, domáce násilie, xenofóbia, chudoba a mnoho ďalších neduhov vtedajšej spoločnosti v geniálnom spracovaní giganta svetovej kinematografie D.W.Griffitha. Na mňa pôsobí toto zobrazenie doby možno prirodzenejšie, ako súčasný festivalový art, ktorý ako keby chcel šokovať za každú cenu a nakoniec cítiť z neho mierny kalkul. Možno preháňam, ale tento film je strhujúci aj po takmer celej storočnici, ktorú prebývajú právom jeho kópie na filmových školách a inštitútoch. Griffith v čiernobielej ére používa farebné filtre (tie museli byť použité samozrejme dodatočne) na vyjadrenie pocitov, ktoré sa v hrdinoch odohrávajú a sú v kontaste s nehostinnou atmosférou okolia. Niektoré komentáre vôbec nechápem, ja vo filme žiaden násilný sentiment necítim. K ženám by sme sa predsa mali všetci chovať tak, ako náš hrdina! Taktiež nechápem, prečo zrovna 90 minútový Griffithov film je v porovnaní s jeho bežnou trojhodinovou produkciou považovaný niektorými divákmi za nudný. (07.02.2013)

Táto priam antická tragédia si ma dejom vôbec nezískala. Samotný scenár pre mňa nemal také body, ktoré by ma aspoň na nejakú chvílu zaujali tak, že by som sa do deja aspoň trocha vžil. Odpustiť sa dá veľa dobového, všelijaké tie pózy, no romantický film by si mal napriek nedokonalostiam získať aspoň takpovediac moje srdce a to sa nestalo. Znova vidieť to už nemám potrebu, ale zas totálna katatrofa to nie je, len neviem či je to pre to nejaká útecha po toľkých rokoch vzhľadom na to, že človek by po tom tiež asi nemal siahať. (13.06.2014)