Decibely lásky

Hladíkova režisérské premiéra a nejspíš i derniéra si ke mně našla cestu v den, kdy jsem byl podobnému výplachu slušně nakloněn. Kdykoli jindy bych jeho vyprávěcí metody poslal ještě o patro níž, takhle jsem se chtě nechtě smál u výstupu Pavla Horvátha, pár hereckých výkonů mi přišlo téměř fajn a hlavně - filmu, kde v hlavní taneční scéně zcela nepochopitelně zazní nesouvisející Oh, Mandy, zkrátka odpad dát nedokážu. Na druhou stranu by si ho objektivně plně zasloužil. Vyprávěcí postup je totiž zvolen tak, aby divák téměř až do konce pouze hádal vztahy mezi jednotlivými postavami a správná teorie, zda někdo je nebo není něčí potomek, se rovnala radosti z uhodnutého vraha u nejmazanější detektivky. Jedna optimistická hvězda tak zůstává pouze do té chvíle, než začnu příliš rozebírat pohled scénáře na ženské postavy jen jako na trofeje, prostředky odplaty nebo nástroje pokání. (02.11.2021)

Každá holka přece chcee randit s popelářem, to je snad jasný. Jasný taky bylo, že film bude sračka, když jsem to zapínal. A očekávání se naplnilo, v mnoha ohledech hrůzná realita dokonce předčila černé scénáře. Třeba právě v tom, jak jsou vlastně popeláři sexy. Hudba Michala Davida je stejně zrůdná jako vždycky (až mě zamrzelo, že sám velký kolotočář neměl nějakou větší roli, mohl bych se filmu pošklebovat ještě víc). Marně pátrám v paměti a hledám na Decibelech něco pozitivního. Snad jen částečně casting - spousta nádherných holek. A showman Horváth. Jenže koho napadlo angažovat Hrušínské, Vojtka nebo Cíla, zasloužil by oběsit na nejbližším stromě, takže ani ten casting není bez výhrad. A jinak...? Podobně stručný budu u záporů: všechno. Bez legrace všechno. On to vlastně není film a jako film nefunguje, takže co pak s tím. Jedno negativum přesto zdůrazním: málokterému filmu se podaří, aby mi u něj bylo hodinu a půl v kuse trapno. Trapno za herce, za tvůrce, za děj, za dialogy, za všechno. Ohromující trapno. Škoda, že ho necítili i na place při natáčení. (27.05.2018)

Film Decibely lásky je špatně natočený. Úvodní desetiminutovka kde se prolíná několik scén, které divákovi pomatou hlavu, protože vůbec na sebe nenavazuji. Až postupně se prolouskavame dějem, co nám to vlastně tvůrci chtějí říct... A řeknou toho bohužel velmi málo. Ani ta muzika film nepodrží. Chvílemi mě dokonce byla i na obtíž. Film má spousta mínus. Slabý scénář, strašný střih a herce neherce, kteří jsou spíše obsazovani kvůli své vizáži než hereckému umění (sl. Svoboda ). Není to dobrý film, ale i tak to nemohu považovat za odpad filmových dějin. Cílová skupina diváků se určitě najde a film oblíbí. (23.02.2016)

Časy diskopříběhů a kamarádů do deště jsou nenávratně pryč... Dnes místo nich máme nudné, nic neříkající filmy s herci, kteří zkrátka nemají co hrát a nebo pokud se o to snaží, dopadají jako Rudla Hrušínský ml. tj. jako hrozní joudové. Když "Decibely" srovnám s podobnými českými snímky, je to jasná zpráva : Děs a běs, bez nápadu, bez zajímavých postav a bez alespoň trochu slušného scénáře se jedná o jeden z nejslabších českých filmů roku co jsem viděl. (11.10.2016)

Michala Davida jako zpěváka opravdu moc nemusím. Mám totiž velmi neodbytný pocit, že jeho všude plno, že vykoukně z každé díry .Na tohle jsem koukala proto, že jsem nutně potřebovala vypláchnout mozek a takový účel byl beze zbytku splněn. Nic víc jsem ani neočekávala. Nic proti Mistrovi, ale role Karla Gotta mi přišla úplně zbytečná. Rudolf Hrušínský nejmladší se po celou dobu usmíval tak debilně, že by klidně mohl zahrát úchyla v parku. Všechno tu bylo dost zvláštně poslepované. No, Diskopříběh číslo 3 se nekonal. (10.07.2018)