Východiskový bod

Když se po téměř ročním váhání, zda ten film vlastně chci nebo nechci vidět, konečně dokopu k tomu, že si ho pustím, téměř celou dobu u něj pro změnu přemýšlím, zda ho chci vůbec dokoukat, a když se tak konečně stane, nějak tápu, co si vlastně o něm mám myslet. Jisté je, že jsem si podle traileru myslel, že to bude o hodně lepší film, než jak se mi po zhlédnutí jeví - když člověk sleduje závěrečnou scénu (která podle všeho měla ambice být velmi silná), dochází mu, že celý film si k ní nenápadně připravoval cestičku, aby to na člověka v závěru správně vybalil. A přesto - na mě to prostě nějak nezabralo, a celý film mě dosti emočně minul. Nejzajímavější jsem na něm vposledku shledal části, které jsou vzhledem k hlavnímu vyznění filmu spíše podružné (na mysli mám vystižení milostného vztahu Iana a Sofi), a naopak to zásadní mě spíše otravovalo (na mysli zde pro změnu mám to filmové lavírování mezi (pseudo)vědeckým a nevědeckým náhledem na svět - obecně nemám rád, když mám pocit, že ze mě film dělá debila, což zde podle mě sedne skoro na všechno, co se v tomto filmu tváří vědecky). Ačkoli mě film zpočátku zaujal originálním námětem a sympatickým obsazením, hned v úvodu u mě dokonale klesnul ve chvíli, kdy voiceover hlavní postavy pronese, že by nám "rád pověděl příběh očí, které změnily jeho svět" - jaký to diletantský úvod, jaká scenáristická fušeřina hned na začátku! Jako by se člověk nechystal sledovat film z 21. století, ale číst nějaký zaprášený bildungsromán z dickensovské éry! Čemuž dá vlastně následný děj filmu za pravdu - na mysli mám příklon k této umělecké formě, kterou v současnosti shledávám těžce anachronickou. Aneb mou inteligenci vyloženě uráží sledovat tyhle novodobé zhipsterizované storky o - SPOILER ALERT - polepšených hříšnícich, kteří jako nevěřící Tomáš prohlédli a seznali svůj omyl. Pokud by je někdo bral vážně, dokazoval by tím, že je stejně povrchní jako tento film. Nevím no, možná je vážně největší problém v tom, že jsem si před tímto filmem pustil jeho trailer (což normálně skoro nikdy nedělám!), protože jsem si na jeho základě myslel, že by to mohlo být něco mezi Věčným svitem neposkvrněné mysli a Indickým nokturnem, ale samozřejmě to nemá k působivosti prvního a spiritualitě druhého nakročeno ani omylem. Hipsteři povinně strkají do oblíbených filmů, blazeovaní diváci jen znuděně nadzvedávají obočí - to mělo být jako všechno? Hm, tak možná někdy příště. (15.09.2015)

Teória o (ne)existencii Boha, či jednoducho niečoho duchovného mimo nás, dokáže rozhádzať i tvrdého ateistického vedca skrz svoju lásku. Prvá polovica romanticko nasladlá, druhá polovica už viac zaujímavá. Doporučujem však ostať až do konca tituliek. Tá záverečná jednominútová scéna vám dá priestor na rozmýšľanie. 3,5 *** (06.10.2015)

Dalajláma by změnil víru, kdyby věda prokázala, že jeho víra není založena na pravdě. Změnili by svou víru ve vědu vědci, když by zažili duchovní zážitek - to, v co věří Dalajláma? Neuvěřitelně lyrický film s hloubkou epické linie s neuvěřitelnou příchutí přesahujících otázek. Nevídaný filmový počin. (11.02.2015)

[imdb: 7.3/10] | me: Výborná citlivá a pútavá záležitosť, ktorá ma chytila za srdce.Herecky, scenáristicky a dramaturgicky zvládnute na jednotku. If I drop this phone a thousand times, a million times... and one time, it does't fall... just once, it hovers in the air. That is an error that's worth looking at. (10.01.2015)

Jednou za čas narazíte na film, který vás upoutá svojí nevšedností a nemá vlastně papírově chybu na kráse, nejste schopni obhájit proč se vám to vlastně tak moc nelíbilo. Přesně tím jsou teď pro mě I ORIGINS. Uznávám, že jde o zajímavý film, ač se mi nelíbí s jakou myšlenkou si zahrává (snad je právě to kamenem úrazu), který osobitě kombinuje mysteriózno, spirituálno, vědu a romantiku, ale hold to necítím na víc. Tak jako tak ten film ale není ničím, na co bych měl zapomenout. P.S. Přál bych si vidět Michaela Pitta, jednoho z nejzajímavějších herců mladší generace, častěji a v něčem vysokorozpočtovém. (21.01.2015)