Para Elisa

Já teda zklamaný nejsem. Zápletka je dostatečně creepy, stopáž je (možná až moc) kraťoučká, takže když si Elisu představím jako hororovou povídku, nemám sebemenšího důvodu být nespokojený. Potenciál zůstal trochu nevyužit, to nebudu okecávat, demence postav je taky místy až příliš vysoká, ale pokud jsem dal této Balaguerově povídce čtyřhvězdu, tak tady by bylo blbý konat jinak. 70% (24.08.2014)

Umný a navrch s triezvou minutážou podaný španielsky pokrm, ktorý môže smelo fungovať ako polnočné prekvapenie. Študentka umenia si obnáša svoje finančné suchoty v službách dementnej máminy, ktorá je schopná obetovať nie len svoju, ale aj ktorúkoľvek dušu a telo svojej im(bec)obilnej dcére.Faynové od castu až po celkový záznam. Záverečná "vyrovnávačka " bola lahodnou bodkou za touto kvalitne vyformátovanou terror skratkou a to bez absencie žánrovo tak obľubenej červene. (15.02.2014)

Možné spoilery. Děvče si potřebuje přivydělat a tak skočí po první nabídce, která se jí dostane pod ruku. Průšvih je, že nemá dělat chůvu, jak se zprvu zdálo, ale má posloužit jako panenka na hraní pro psychopatickou dceru neméně psychopatické matky. Zase docela slušný nápad, ale bohužel poněkud zprasený. Atmosféra veskrze nulová, že by dcerka své "panence" dávala záhul, který by diváka vystřelil z ponožek, to se také říct nedá. Dva tři dobré momenty tu byly, představitelka oběti byla docela sympatická, ale stejně jde o sakra promrhaný potenciál. Alespoň že režie neobtěžovala dlouhou stopáží. Především za téma 30%. (02.09.2014)

Ana, študentka umenia v poslednom ročníku, nutne potrebuje brigádu na pár týždňov. Na jednom zo stĺpov pred budovou školy nachádza ručne napísaný oznam, kde jedna z miestnych rodín, hľadá opatrovateľku pre svoju dcéru. Už na prvom pohovore si rýchlo uvedomí, že reagovať na tento inzerát, bolo obrovskou chybou. Šialená matka hľadá pre svoju dcéru živú bábiku na hranie! Španieli sú fantastickí herci. Ich hororové príbehy takmer nikdy nesklamú. Rovnako ako pri "Para Elisa", ktorý mi prišiel skôr ako psychologický thriller než horor v pravom slova zmysle. Nápad zaujímavý, potenciál nevyužitý, aj keď nemôžem tvrdiť, že by ma film, aj vďaka krátkej stopáži vyslovene nebavil. Záverečné rozuzlenie potešilo najviac. Bohužiaľ, smutne musím dodať, že tu jeho pozitíva končia. Keď som tento film objavil, bol v "červených políčkach". Teraz som v presvedčení, že jeho hodnotenie v % bude mať len klesajúcu tendenciu. Neviem ako ostatní užívatelia, ale mňa si tento, miestami monotónne pôsobiaci snímok, takmer bez hororových prvkov, nijak mimoriadne nezískal. Ozaj som sa veľmi tešil. Až mi je z toho smutno, že musím udeliť len úbohých - 60%. (11.08.2014)

Docela jsem se na tento španělský kousek těšil, protože je nejčastěji přirovnáván k australskému The Loved Ones, jenže jak se ukázalo, nešahá mu ani po kotníky. Stále častěji mi začíná připadat, že španělská tvorba začíná v poslední době lehce upadat na úkor kupříkladu té francouzské. Jaume Balagueró je samozřejmě číslo jedna, ale většina ostatních se jej snaží jen napodobovat a moc se jim to nedaří. Juanra Fernández je ve svém oboru teprve začátečníkem, ale pokud na sobě nezačne víc makat, stane se jeho další tvorba jen průměrným patosem a brzy upadne v zapomnění. Tento obyčejný thriller je toho jasným důkazem. Pokud totiž někdo láká na psychický teror, tak je potřeba mu jej i slušně naservírovat a ne že zůstane jen u tuctového náznaku a jedinou věcí, kterou se dá „teror“ nazvat je řev jedné z hereček, při kterém vás začnou bolet ušní bubínky. Oceňuji, že si Fernández napsal i scénář, jenže v něm zůstalo tolik děr, že ani výrobci ementálu by se nemuseli stydět. Potenciál filmu zůstal z poloviny nevyužit, spousta věcí je nedotažených do konce, většina zajímavého mimo záběr kamery a stopáž mohla být klidně delší, protože useknutý konec mě pěkně nasral. Když k tomu přidám i „klasické“ nelogické chování a situace, nejsem schopný tomuto filmu dát prostě víc než obyčejný průměr. Po jeho zhlédnutí však začínám vážně uvažovat, že si v práci posbírám pár mašliček z hroznového vína a svážu s nimi svojí starou, abych si vyzkoušel, jestli to vážně funguje. To si samozřejmě dělám prdel, stejně jako si jí ze mě dělal sám režisér. Slabých 50% (28.11.2014)