Dárek do cely č.7

V prvom rade treba napísať, že snímok je podaný kompletne mimo realitu, pričom od prvej minúty vsádza na citové vydieranie diváka. Neprávo na postihnutom človeku + láska k dieťaťu, to sú všetko atribúty, ktoré dokážu veľmi silným spôsobom manipulovať. Keď sa Vám ale podarí vyrovnať sa s faktom, že ide skutočne o extrémne za vlasy pritiahnutý príbeh, ktorého úlohou je najmä "zasiahnuť" srdce diváka, verím, že príde aj na okamihy, kedy sa príjemne zabavíte :) Ja som bol v závere nesmierne dojatý. Krásny, i keď istým spôsobom veľmi smutný príbeh .. (10.02.2021)

DO TOHO CELO 7! /// Snažím se přijmout nelogiku, vedoucí k uvěznění neškodnýho retarda, kterej vyfasoval provaz. Ovšem vono je to přitažený za pačesy celý. A upozorňuju – VO TO TADY JDE! Výsledkem je taková kravina, která míchá asijskou podivnost, vypravěčskou debilitu a citový vydírání. Dotlačej mě myslet si něco vo zmrdech, ale zároveň mi znechutí i těch pár solidních vokamžiků. Oproti takový So-won jde o trapnost, který snaha dojmout, je vyhnaná do extrému. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Potřebuju zjistit, za jak dlouho se průměrnej korejskej vězeň naučí číst (a psát). 2.) Hledám pohádku pro Jirku Kájínka. /// PŘÍBĚH *** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (16.05.2015)

Je to dosť dobrá dráma. Má celkom dobrý príbeh o mentálne zaostalom mužovi, ktorý nadovšetko miluje svoju dcéru a rozdáva radosť všetkým okolo seba, ale nanešťastie je nespravodlivo obvinený z vraždy malého dieťaťa a tak skončí vo väzení, kde mu dokonca hrozí trest smrti. No aj tak myslí len na svoju dcéru a keďže zachráni život svoju vplyvnému spoluväzňovi, ten mu na oplátku splní želanie a podarí sa mu do cely prepašovať práve jeho malá dcéru. Situácia sa síce trochu skomplikuje, ale muž si aj tak vďaka svojej povahe získa takmer všetkých a tí urobia všetko preto, aby ho od trestu zachránili. So spracovaním som nadmieru spokojný, už od začiatku som mal z toho dobré pocity, ale po prenesení deja do väznice sa to ešte vylepší. Hlavný hrdina si ma získal prakticky okamžite a je skutočne radosť pozerať na ten jeho úplne pozitívny prístup a ako si postupne všetkých získava, či už jeho vzťah so skupinou spoluväzňov, veliteľom dozorcov a samozrejme aj malou dcérou, pri ktorej ma až prekvapilo, ako ma bavila a ten samotný nápad s dieťaťom vo väzení, ktorého som sa najviac obával sa pritom nadmieru vydaril a lepšie to už asi ani byť nemohlo. A navyše pri postave dcéry musím pochváliť aj ten zaujímavý prvok, keďže má až dve línie, okrem hlavnej s otcom vo väznici aj líniu z dospelosti. Je síce pravda, že to celé pôsobí dosť nedôveryhodne a záverečná fáza mi prišla trochu viac naťahovaná, než by bolo vhodné, ale to je to najmenej, hlavne, že po celý čas sa na to výborne pozerá, nesie sa to vo veľmi príjemnej atmosfére a potenciál väčšiny hlavných prvkov je využitý naplno. Sadlo mi to aj žánrovo, očakávane je to taká veľmi sympatická dráma s mnohými prirodzene vtipnými momentmi. Herecké obsadenie je výborné, Ryoo Seung-Ryong síce väčšinou hráva vedľajšie úlohy, ale toto zvládol prvotriedne a nemám mu čo vytknúť, k tomu perfektne zložená skupina spoluväzňov a to obsadením, ale aj charakterovo, vynikajúca postava dcéry, či už malá, ale aj dospelá a k tomu ešte môj obľúbený Jung Jin-Young v úlohe veliteľa dozorcov. S réžiou a technickou stránkou som veľmi spokojný, kvalitná vizuálna stránka, výborná atmosféra a fungujú aj emócie, tu až na pár zanedbateľných detailov nemám čo vytknúť. Síce tento typ zápletky nepatrí medzi moje najobľúbenejšie, ale celé je to podané prvotriedne a jej potenciál sa už takmer ani nedal využiť lepšie, takže som veľmi spokojný a rád si to ešte pozriem. 78% (31.12.2013)

Jo, je to tu. Trvalo to nějakou dobu, ale tentokrát je to opět to správné melodrama, které známe z dřívejších let, kdy Korea solila jeden slzoždímač za druhým během krátké doby. Ten neuvěřitelný snímek, který by se určitě v reálu stát nemohl, ale paradoxně o to tu nejde. Převažuje většinou ta komediální část, které je ale také výborná. Do toho tam ale přichází několikrát tsunami na emoce, takže pro náchylné povahy je radno si připravit pořádnou zásobu kapesníků. Příběh sází na malou holčičku a neprávem odsouzeného na smrt, jejího otce, jedním vysoce postaveným státním úředníkem, který si chce vybít zlost na nevinném člověku, který nic neudělal. Tohle je denní chléb i většiny obyčejných lidí. Proto asi to dostává takovou sílu:-) Je to krásný film, který je po korejsku tak nádherně zkrásněn, že z posledních sil dávám vše co mám.-) (02.02.2014)

Druhý korejský film, který moje očko spatřilo a jestli i ten třetí, bude na takové úrovni, tak je snad začnu i vyhledávat. Dárek do cely č.7 sice nepředčil Parasite, který zaujmul prvenství v mém seznamu korejských filmů (ne tak težký, když jsem viděla všehovšudy dva), ale dost se mu přibližoval. Asi mají korejci skrytý cit na skloubení totálního dramatu a komedie, protože v tom si byly oba filmy dost podobný. Film lehce tlačil na city... koho by totiž nepřemohla roztomilá plačící holčička... no mě určitě jo. I přes tenhle lehkej nátlak jsem si film dost užila. Přeci jen, hlavním tématem je vztah neprávem obviněného a vlastní obhajoby neschopného otce ze znásilnění a dcerky, která by radši prožila celý život ve vězení se svým tatínkem, než aby ho opustila. To samo o sobě je dost nelehký téma, tudíž jsem odlehčení v podobě úsměvných a až řekněme bláznivých scén přivítala a když se člověk odprostí od toho, že žádná věznice asi takhle nevypadá a nefunguje, tak si film za mě užije. Co víc dodat, než jen že jsem namotivována na další korejské filmy. (15.06.2021)