Everest

Nejdřív jsem četl knihu, tak jsem drobet otráven. Domnívám se nicméně, že nečíst knihu, vůbec bych se neorientoval. Ani jedno není dobrá vizitka. Předem jsem znechuceně říkal, že čekám, že hvězdám bude učiněna úlitba, že musejí dostat svých pár scén, které budou jen o nich. A stalo se. Jakoby se nedalo obejít bez slzoždímání, nechat to jen na příběhu a přírodě. Prostě hollywoodská rutina, skoro až nuda z takového trháku... (24.09.2017)

Ale jo. Zejména po atmosférické stránce nakonec dost slušná zábava, a to navzdory zmatku v postavách (po celou dobu jsem se s nikým pořádně nesžil), podivnému střihu a přehnaně uplakanému konci. Několik adrenalinových scén doslova vyráží dech, a pokud navštívíte sál s agresivnější klimatizací, je to kolikrát, jako byste byli s týmem herců přímo na místě. Výborná je také práce se zvukovými efekty, o což více zamrzí přehršel dialogů na úkor "akce": tvůrci si občas klidně mohli něco přikrášlit. Takže hlavně prosimvás neudělejte stejnou chybu jako já, a nechoďte na to jako na nepřiznaný pokračování Vertical Limitu. Everest je totiž Drama každým coulem, a klidně bych jej vedle IMAXů vozil i po komornějších filmových festivalech. Spíš po těch komornějších festivalech. (18.09.2015)

Uživatel DaViD´82 napsal víceméně to, co jsem chtěl napsat i já. Nečetl jsem Krakauerovu knihu, ale film mě donutil si pár věcí o výpravě dohledat. Tvůrci se evidentně snaží jakoukoli osobní vinu kohokoli za ztrátu pěti z osmi životů (tři Indové nejsou pro film asi dost atraktivní, aby byli vůbec zmíněni) potlačit, leč i tak mi už z filmu přišlo, že jak Fisher tak především Hall si počínali jako nezodpovědní idioti. Tento dojem mi další informace spíše potvrdily. A navíc mezi přeživšími to potom dost skřípalo co se pohledu na událost týče, zatímco film je líčí jako "jsme všichni jedna rodina" aneb "o mrtvých jen dobře". Film je sám o sobě dobře natočen a např. scéna záchrany Weatherse vrtulníkem letícím na absolutní hranici dostupu zatlačuje do židle. Dal bych čtyři, problém je, že mi právě tento konkrétní příběh tuhle bandu "pravých mužů dobývajících hranice lidských možností" dost zprotivil, zvláště poté, co jsem si zjistil další informace. Nakonec tři, i když velice solidní. Ta jedna neudělená hvězda tak nejde na vrub Kormákura. (27.11.2016)

Chtěl jsem si to vychutnat víc. Na druhou stranu film boří mýty, že legendární hora pojmenována po britském geodetovi George Everestovi je ideálním povyražením pro nejrůznější zazobané dobrodruhy, kteří touží po exkluzivním selfíčku. Dominanta Himalájí i zabíjí. A nevybírá si. Tragédie z roku 1996, o které si něco poslechneme, zasáhla dvě společnosti, které se zabývaly komerčními expedicemi na Mount Everest. Existuje víc svědectví a rekonstrukcí, co se tehdy nahoře vlastně stalo, samozřejmě s tím, že si často protiřečí. Nejprve poklábosíme u čaje, pak si užijeme pár cool záběrů, pak už lezeme po kolenou, pak se s omrzlinami po celém těle na dálku loučíme se svou milou. Žádný popcorn to ale není. Tady se leze podle fyzikálních zákonů, tady se umírá nikoliv podle výše konta, tady se efektně neskáče jako ve zředěné zimní pohádce Vertical Limit. Everest režiséra Baltasara Kormákura je komorní vyprávění, kterak by tihle chlapáci výšlap i sestup zvládli, nebýt jejich komerčních závazků v podobě nestandardního chování všech těch snílků, mnohdy slabých fyzicky i morálně. Tvůrci předložili směs několika lidských příběhů, tam prostších, tam silnějších, emoční díry ale mnohdy nezakryli. Což je asi největší škoda. Zkušení herci nedostávají tolik prostoru, sic si Kormákur drží odstup, šlechetné sebeobětování hrdinů se přesto dostaví. Převládá spokojenost, ale za to, že si jednou/brzy zase pustím starého dobrého Cliffhangera, se fakt nestydím. (21.10.2015)

Největší výhoda je, že si během úvodní představovačky oblíbíte určitě hned několik charakterů. Může to být charizmatický Clark, který konečně šlápl do pořádné role a budiž mu odpuštěn fail v podobě Terminátora. Může to být Gyllenhaal, či snad namistrovaný Brolin. Zcela jistě stojí za zmínku Emily Watson a další. Zkrátka Kormákur rozjel zajímavou konverzačku v táboře, kerá má několik skvělých scén, již důvtipně křižuje s panoramaty nejvyšších masivů. Samotný výstup není zdaleka tak popkornový, jak by se mohlo zdát. Umírá se rychle, v tichosti a téměř bez hudby. Emoce jsou především díky komorním scénám a audiovizuálně podmanivým záběrům velehor na všechny možné styly ze všech možných stran - občas to vypadá jako výcuc toho nejlepšího z National Geographic. Překvapivě se tak jedná o příjemnou odbočku od Vertical Limitu apod. Všechno je civilní, v rámci mezí velmi realistické a vizuálně patřičně podmanivé. (27.09.2015)