Everest

Mal som veľké očakávania, pretože mám rád hory i dobrodružné filmy. V čase premiéry som dokonca zvažoval návštevu kina, ale nakoniec dostal prednosť Terminátor Genesys, čo tiež nebola žiadna výhra. Everest je prekvapivo o ničom... Áno, vždy je tu nejaká partia, obsadenie som bližšie neskúmal a tak som objavoval ďalšie a ďalšie známe herecké tváre. Utešoval som sa, že sa asi mám na čo tešiť. Keď sa film dostal do svojej druhej polovice a stále sa nič nestalo, začal som pochybovať. Vo filme hrá množstvo postáv a neustále skáčeme od jednej k druhej, ale k žiadnej si nevybudujeme silný vzťah a to je problém. Po nekonečnej hodine a pol sa odhodlali zdolať Everest, ale išlo im to celkom hladko a tak si hovorím, že problémy budú asi cestou späť. Nejaké prišli, ale nič extra , čo by sme v podobných filmoch nevideli v oveľa lepšom prevedení. Vertical limit je popri tomto oscarový film. Dosť veľké sklamanie, čakal som dobrodružnú bombu a dostal som 2 hodiny nudných kecov. 60%. (11.12.2016)

║Rozpočet $55miliónov║Tržby USA $33,311,810║Tržby Celosvetovo $137,443,644▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ tešil som sa na 3D skalnaté hory ale ostal som sklamaný, v tomto ohľade to moc perspektívy neprinieslo, veľmi málo záberov ktoré by pripomenulo hĺbku, veľkoleposť, rozpínavosť, prírodnú "desivú" krásu, tobôž aby ráznejšie vyrazili dych, to už dokument Príbehy tatranských štítov od Barabáša bol ďaleko viac dych vyrážajúci, tam som mal skutočný pocit nevôle z tých výšok štítov, k tomu tu máme mdlí dej vedení v tuctovej nevýraznej réžii Baltasara Kormákura, ten sa začína dosť zle formovať v rutinného režiséra bez nápadu a k tomu tak nabité herecké obsadenie a fakt moc nevyužité, nikto nejak zvlášť neohúri, taká popcorňovka ako Vertical Limit či Cliffhanger ďaleko viac ohúri, nehovoriac už o takom Páde do ticha ktorý toto hravo schová, šedý priemer /videl v kine 3D verziu: 60%/ (02.10.2015)

Největší výhoda je, že si během úvodní představovačky oblíbíte určitě hned několik charakterů. Může to být charizmatický Clark, který konečně šlápl do pořádné role a budiž mu odpuštěn fail v podobě Terminátora. Může to být Gyllenhaal, či snad namistrovaný Brolin. Zcela jistě stojí za zmínku Emily Watson a další. Zkrátka Kormákur rozjel zajímavou konverzačku v táboře, kerá má několik skvělých scén, již důvtipně křižuje s panoramaty nejvyšších masivů. Samotný výstup není zdaleka tak popkornový, jak by se mohlo zdát. Umírá se rychle, v tichosti a téměř bez hudby. Emoce jsou především díky komorním scénám a audiovizuálně podmanivým záběrům velehor na všechny možné styly ze všech možných stran - občas to vypadá jako výcuc toho nejlepšího z National Geographic. Překvapivě se tak jedná o příjemnou odbočku od Vertical Limitu apod. Všechno je civilní, v rámci mezí velmi realistické a vizuálně patřičně podmanivé. (27.09.2015)

Pokaždé, co jsem zhlédl trailer na Everest se mi otřásl pokoj a husí kůži jsem měl až na zadku, samotný film podobný pocit dokáže vyvolat maximálně 3x a to je sakra škoda. Je zde spousta mínusů a záležitostí, které bych si přál vidět jinak. Ten film je místy velký zmatek především kvůli spoustě postavám ( Je zde tolik jmen, že se při jedné projekci nedá zvládnout zapamatovat si každého), samotná úmrtí vůbec nezaujmou, chápu že je film natočen podle pravdivých událostí, ale při potenciálu tolika postav sakra zamrzí, že film nezachází do drsného Survivo-Thrilleru, rozhodně bych uvítal zde i nějakou zápornou postavu i vtipně obsazenou na odlehčení atmosféry a na mě bohužel nefunkční emoce zamrzí taktéž. Jake Gyllenhaal ???.. a dalších 25 otazníků. Ale abych pouze nekritizoval, film má úchvatný vizuál, sympaťáka Jasona Clarka, hezky vygradované sekvence( Vrtulník highlight) nečekaný konec a slušnou atmosféru, ale já osobně bych uvítal razantnější styl i provedení. Čtverka s přivřeným okem. 3D nechodit !! 70% (22.09.2015)

Nerozhodnost tvůrců, kdo z cca šesti výraznějších postav bude hlavním hrdinou, zřejmě částečně vyplývá z toho, že ve snaze o komplexní pohled na tragédii vycházeli ze vzpomínek všech přeživších a jejich blízkých, namísto toho, aby spoléhali na jeden zdroj (nabízela by se Krakauerova kniha, která ovšem již byla zfilmována jako televizní film Into Thin Air: Death on Everest). Na důkladnější prokreslení postav nezbývá čas a prostor. Jde jen o několik typů, zpravidla tím zajímavějších, čím charismatičtější herec je hraje (suverénní Texasan, lehkovážný americký horský vůdce, zodpovědný novozélandský horský vůdce, skromný pošťák, který si chce splnit svůj sen, milující a pečující ženy…). Přes skicovité načrtnutí postav je důležitá první hodina filmu, kdy jsou nám představovány kromě hrozících nebezpečí vztahy mezi hrdiny, jejich ambice a motivace. Lépe si tak zapamatujeme jejich jména a později i navzdory vrstvě zmrzlého sněhu a tmavým brýlím na tváři rozpoznáme, kdo zrovna křičí na koho. Zároveň jsou srozumitelnější fatální rozhodnutí, která některé z postav učiní (pouto mezi Robem a Dougem) a lépe se orientujeme také v jednotlivých úsecích cesty na vrchol, jež jsou nám s předstihem představeny. Zatímco rozprostřením pozornosti mezi množství postav Everest naplňuje schéma katastrofického filmu, samotné neštěstí zde neslouží k potrestání hříchů, jichž by se nemravné postavy dopustily. Atypicky, zřejmě v úctě k obětem, jde o drama o partě dobrých lidí, kteří se snaží pomoct jiným dobrým lidem (podobný příběh zřejmě brzy nabídne Marťan). Nepřítel, který by mohl být poražen, zde není, stejně tak postava, která by měla na základě prožitého prozřít a prodělat proměnu (kdyby byl vůči své ženě o něco lhostejnější, mohl by tento vývojový vzorec naplnit Beck). Rozhodující je vůle přežít. Na myšlence „musíme si pomáhat“ je něco podobně sympaticky starosvětského jako na striktně lineárním vyprávění bez flashbacku a s jedinou (nepatřičnou) snovou sekvencí. Všechny zprostředkované informace, navenek zbytečné, Kormákur zužitkovává ve druhé, nesmírně intenzivní polovině filmu s úžasným spádem (místy doslova) a jen několika málo sentimentálními momenty (podle nichž je ale strukturováno vyprávění – viz linie s nenarozeným dítětem –, takže nejsou nadbytečné). Neslouží mu přitom k tomu, aby protagonisty konfrontoval s otázkou, která v průběhu filmu zřejmě napadne každého diváka, jenž se horolezectví nevěnuje – proč to dělají? Pravidla hry ostatně od druhé poloviny nestanovují lidé, ale příroda. Cílem je v duchu kinematografie atrakcí (nikoli intelektuálních) okamžitý viscerální prožitek. S odstupem času si uvědomuji, že to není mnoho. Bezprostředně po projekci (IMAX 3D), s doznívajícím pocitem, že jsem právě sestoupil z vrcholku nejvyšší hory světa, mi ovšem přišlo, že nemohu chtít víc. 75% (21.09.2015)