Réžia:
Mamoru OšiiScenár:
Kazunori ItóKamera:
Hisao ŠiraiHudba:
Kendži KawaiHrajú:
Akio Ócuka, Acuko Tanaka, Iemasa Kajumi, Kóiči Jamadera, Tamio Óki, Šigeru Čiba, Teššó Genda, Júdži Ueda, Maaja Sakamoto, Hiroši Janaka, Ginzó Macuo (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
„V blízké budoucnosti se korporátní sítě dostávají až ke hvězdám, elektrony a světlo proudí vesmírem. Pokrok v komputerizaci však ještě nevyhubil národy a etnické skupiny…“ V roce 2029 jsou počítačové implantáty v kyborgicky upravených tělech samozřejmostí a Japonsko se stalo jedním velkým městem, které je zasíťováno tokem informací. Vyšetřovatelka Motoko, napůl člověk, napůl stroj, řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti zvláštní obdobou evolučních procesů. Následuje nejen mocenský boj nadnárodních organizací, ale také boj o hranice těla, ducha a soustrojí… Mimo Akiry (1988) je Ghost in the Shell bezesporu nejslavnější filmová adaptace na základě komiksové předlohy vůbec. Dle anime z konce 80. let autora a ilustrátora Masamune Širóa ji natočil režisér Mamoru Ošii, který se rovněž postaral o povedené pokračování snímku, zvané Ghost in the Shell 2.0 (2008). Původní dílo z roku 1995 na jednu stranu vydatně čerpalo z tzv. kyberpunku, literárního směru, který ustanovili spisovatelé jako Bruce Sterling, William Gibson či Philip K. Dick. Na stranu druhou ale Ghost in the Shell zásadním způsobem ovlivnilo další, podobně laděná díla, jako Matrix, A.I. Umělá inteligence, Dredd, Avatar či Ex Machina. Ošii se scenáristou Kazunori Itóem s detailní bravurou vykreslili realistický svět až znepokojivě blízké budoucnosti, v níž se odvíjí hypnoticky pojatý příběh o samé podstatě lidskosti, při němž si nelze nevzpomenout na dědictví uměleckých sci-fi jako Solaris či 2001: Vesmírná odysea. Na svébytném výrazu existenciálního filmu se zásadním způsobem podepsal rovněž hudební skladatel Kendži Kawai, jehož skladby, v čele s "Making of a Cyborg", jsou neopakovatelnou ukázkou směšování tradice a moderny. To platí i pro výtvarné ztvárnění Ghost in the Shell, dobově pokrokové, snoubící kreslenou animaci s digitálními efekty. O kultovním postavení snímku svědčí fakt, že roku 2017 vznikl v mezinárodní koprodukci hraný remake stejného jména, stejně jako existence bobtnající franšízy, která zahrnuje filmy, televizní minisérie, komiksy či počítačové hry. (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (426)
Vizuálně naprosto úchvatný kousek, což Japoncům v podobně laděných filmech, vysloveně jde. Komplikovanější je to s příběhem, který rozhodně není z řady těch jednodušších. A formou vyprávění tomu také vůbec nepomáhá. Měl jsem problém se orientovat na příběh o kyborzích, když jsem zíral na to neuvěřitelné precizno v animaci. A nepomohla tomu ani skutečnost, že po první méně kecací půlce se rozjela druhá půlka, která to všechno začala tak nějak vysvětlovat. Člověk pak očekává nějakej peckoidní, kulervoucí závěr a on je vlastně poměrně tichej a k zamyšlení. Tak hodně, že jsem při nádherné meditativní hudbě v titulcích (která ostatně běžela i v celém filmu) jen němě zíral a přemýšlel, co to všechno vlastně mělo znamenat. ()
Už chápu, kde vzali Wachowski Brothers tolik inspirace pro Matrix. Úchvatná manga, která položila základ cyberpunku, je možná citově rezervovaná, rozhodně ale nepostrádá nápaditý děj a povedené akční scény. Matrix o čtyři roky později dotáhl intelektuální myšlenky skloubené s akcí do dokonalosti, Ghost in the Shell mu ale prvně ukázal cestu. ()
Hodně krát se tu skloňuje Blade Runner (a i Matrix), ale já to vnímám odděleně. Tento snímek přináší hlubší poselství, a to tak, že si ani nejsem jist, zdali jsem úplnost pochytil - budu muset nejspíše v dohledné době dát repete. Přístup lidí k robotům coby nový směr kritiky rasismu. Umělá inteligence jakožto možnost pro vytvoření ducha tak, jak ho pojímáme. Jsem prostě uchvácen. ()
Recept anime+scifi+filosofie by snad nikdy nemohl dopadnout špatně. Špičková vuzuální stránka podkreslená velmi podmanivou hudbou na pozadí hlubokomyslné cesty za svou vlastní podstatou. Přihoďme k tomu pár mnohoznačných scén a dialogů, vyrojme symboly za každým rohem a hned se vám vyrýsuje kult, po kterém bude několik "pseudoznalců scifi" vykládat Matrix jako nestoudnou vykrádačku. Ale pravda je jinde. Ghost in the Shell je kompaktním uzavřeným dílem, které je na povrch nesmírně komplikované (jak by ne, když se řeší otázky o smyslu lidské existence), ale onu komplikovanost nám víceméně utváří skrz pár prohozených dialogů, které divákovi nabízejí množství nejednoznačných otázek a odpovědí, díky nimž vám stoprocentně nahodí brouky do hlavy. Určitě se tu vyskytuje řada geniálních scén a atmosféra je více než libová, ale když se snažím, jak chci, jako výsledek dostávám japonského Blade Runnera 2.0, se vším všudy. S podobnou myšlenkou a s totožným audiovizuálním stylem. Je to perfektní film, ale uznávám, že nemusí každému na první pohled sednout... ()
Podle zdejších komentářů by mě zajímalo, co všechno si dotyční představují pod pojmem filozofie a jestli třeba tuší, že existuje něco jako "Kritika čistého rozumu". Dále by mě zajímalo, co si představují pod pojmem "hlubokomyslný". Jestli iluzi tvořenou množstvím řečí a myšlenek, které mozek nedokáže tak rychle vstřebat, nebo třeba zážitek, který se bez jediného slova dokáže dotknout těch nejhlubších myšlenek, které v sobě člověk chová. Tohle anime spadá spíš do té první kategorie. Přemítání o duši ve stroji mě nechalo celkem chladným v "Blade Runnerovi" a nechává i tady. Cyberpunk také není moje krevní skupina, ale narozdíl od "Akiry" má tohle daleko stravitelnější příběh a opravdu krásnou atmosféru, ke které to hloubání nakonec tvořilo celkem harmonický a stylový kontrapunkt. PS: Jako jeden z filmů bych tohle doporučil i těm, kteří si stále myslí, že "Matrix" je ryzí originál. ()
Galéria (79)
Fotka © Bandai Visual Company
Zaujímavosti (11)
- Pro zvýšení realističnosti odjel štáb mimo Japonsko, aby mohl testovat různé zbraně a způsob, jakým ničí různé předměty. Vidět je to obzvláště v závěrečném souboji, kdy střelba do kamene nevydává žádné jiskry, které jsou do mnohých jiných filmů dodávány pro dramatický efekt. (Harroc)
- Kód běžící na začátku filmu na pozadí reprezentuje zakódovaná jména filmového štábu. (gauron666)
- Dlouho dobu se spekulovalo, v jakém městě se příběh odehrává, protože ve filmu se o tom nemluví. Spekulovalo se, že jde o Tokio, ale režisér řekl, že město je vytvořené podle Hong Kongu. Navíc pivo San Miguel, které pijí některé postavy, je velmi oblíbené právě v Hong Kongu. (Harroc)
Reklama