Gappa

Nesrovnatelně méně populární sestřička ve světě mnohem známější Godzilly a jiných monster z nekonečné série kaiju-eiga movies. Její výsledné hodnocení je v mých očích pozitivně ovlivněno vzpomínkou, kdy jsem jako malý v kině Gappu hltal, tehdy dabovanou a v našich končinách poměrně oblíbenou (na rozdíl od zbytku světa). V kontextu žánrově příbuzných snímků jde o podprůměr, ovšem i po letech Gappa baví, ovšem jinak, než tvůrci zamýšleli. Spousta nechtěně komických hlášek, srandovní scenář a především samotná Gappa (s družkou a malým gappátkem), která vypadá jako přerostlý kříženec slepice a ještěra. Triky jsou takové, jaké se od žánrově podobných filmů čeká - tedy herec, navlečený v kostýmu, rozšlapává papundeklové kulisy města a krajiny a zastavit se ho snaží modýlky tanků, děl, letadel či lodě. A navrch jeden přesládlý happyend setkání gappí rodinky a "uvědomnělé procitnutí" slečny novinářky, která s vážnou tváří pronese "Novinářku už dělat nebudu. Zjistila jsem, že jsem obyčejná žena, jejíž místo patří u plotny a s plínkami." :o)) (02.08.2004)

Hernajs, tadle umělá potvora, tu sem viděl v kině snad uplně jako první věc, co si pamatuju...ještě před Krotilema duchů a dalšíma už "normálníma" filmama...i když je možný, že sem možná viděl i Muže z Hongkongu, ale bude to tak ze stejný doby, z nějakýho toho dávnověku, dneska už by to asi bylo jen k smíchu, ale tenkrát to bylo i k pláči, tudíž i k smíchu vlastně...no jo klasika, letní kino, rok asi 87 nebo 88 a de se na Gappu, vida vida, jak se ta potvora vynořila ze vzpomínek už pohřbených... (08.04.2011)

Kdykoli se v Japonsku začne někdo oblékat do gumového obleku (ať už je to domina nebo Dominátor), japonci vyhlašují mobilizaci a modelářům začíná po čele stékat studený pot . Dneska vypadá až směšně, že film který šel po dvaceti letech od natočení v našich kinech, získal u nás ve své době status "kultovní", ale je to tak. 50% (21.03.2007)

Popravdě řečeno jsem se u tohoto filmu vždy dobře (po)bavil. Za reálného socialismu jsem jako "malý chlapec" spolu s dalšími "malými chlapci" a "malými děvčaty" na tomto filmu totálně ulítával. Byla to pro nás kultovka ze všech kultovek nejkultovější... a my se rozplývali nad všemi těmi "hrůzostrašnými" ;o) akčními záběry. Naše nadšení neznalo mezí. Ty jsem nalezl až o pár let později... za pár let jsem již coby "velký muž" - stále však se srdcem malého chlapce (ve sklenici na stole) - zkoukl film znovu a nestačil jsem se divit. (Po)bavil jsem se sice dobře, ale kdeže zmizely všechny ty hrůzostrašné akční záběry? To fakt nevím... něco asi vzal ďas, něco Pan Pokrok a o zbytek se postarala ztráta iluzí a nabylé filmové zkušenosti. Shrnuto a podtrženo: Nostalgie velí zvýšit bodové ohodnocení, rozum velí nechat to tak, jak jsem dal. (08.01.2004)

vim ze na svoji dobu to melo skvely triky ale v nasi hi tech pritomnosti je to strasnej shit :) obcas se zasmejete pri pohledu na ty maniky prevleceny za ptakoryby ale po chvili se vam to ohraje, vykony hercu sou mozna este ftipnejsi a celej film hazou do kytek, snad nejlepsi moment filmu je veta kterou v zaveru pronese japonske devce "vzdam se sve prace biolozky, vratim se do rodneho mesta, provdam se za obycejneho urednika a budu prat pradlo" viva la socialismus :D (09.07.2007)