Minulosť

Rozťahaná rozvodovka s pár silnými momentami. Užívateľ David´82 vo svojom komentári píše: "Málokdo (pokud vůbec kdo) umí v současné kinematografii civilně zachytit spletitost, složitost a s tím spojenou nejednoznačnost mezilidských vztahů tak jako právě Farhadi.". Niektoré rozvodové diely Súdnej siene z produkcie televízie JOJ s amatérskymi hercami znesú, čo sa týka civilného poňatia porovnanie s Minulosťou. Dejovo sú ešte výživnejšie a zamotanejšie než Minulosť. Sú to také skomprimované príbehy nejednoznačnosti medziľudských vzťahov, filmovo síce nestojace príliš za veľa (limitácia priestorom súdnej sine a jej bezprostredného okolia príliš obmedzuje možnú variabilitu spracovania), príbehovo však občas ponúkajúce veľmi poučné príbehy z nekonečnej knihy Tisíca a jedného rozvodov tých, čo si pôvodne sľúbili nekonečnú lásku až po hrob toho druhého. (13.11.2013)

Príbeh skvelý, dramatická zápletka s kontrastom vzťahov medzi bývalým a budúcim partnerom tiež, no akosi až príliš mi nesedelo to vlažné tempo a vcelku pomalý vývoj udalostí. Vyše 2-hodinový rozsah by nebol zlý, keby bol dej rozkúskovaný v lepšom pomere - aj keď chápem, že tá prvá polovica bola dôležitá pre vykreslenie vzájomných vzťahov medzi všetkými postavami. Našťastie potom sa to pomaličky rozbehlo a ku koncu už to bolo to pravé, čo som od toho očakával. Bohužiaľ, ten vlažný vývoj trochu ubral z celkového dojmu. Záverečná scéna bola nádherná, krásna, precítená - a myslím, že keď niekto bude spomínať tento film, ihneď sa mi práve toto zjaví v spomienkach. A hodnotenie? Na rozmedzí 3 a 4* (ale vzhľadom k tomu strnulému tempu dávam menej). (16.12.2013)

Čo Farhadimu nemožno uprieť je jeho cit pre vykreslenie postáv. Vystačí si takmer bez dramatickej situácie a na čom stavia príbeh sú slová, slová a ešte raz slová. Tá kráska z Artistu tu hrá rozpoltenú ženu snažiacu vyriešiť svoju súčasnú životnú situáciu. Výborný herecký výkon Aliho Mosaffa ako človeka, čo sa snaží udržať všetko pokope a vychádza z celého príbehu ako ten povestný kladný hrdina, čo dá do chodu veci, ktoré môžu skončiť buť katastrofou, alebo dobre, ale bez rozdielu na to, uvedie veci do pohybu a jeho skutkami sú determinovaný všetci zúčastnený. Výborne vypointovaný príbeh, ktorý v konečnom dôsledku nemá žiadnu výraznú chybu až možno na to, že Separation bolo predsa len prvé. Rovnako aj tu máme otvorený koniec a je len na nás akosi to v hlave uzatvoríme. Veľké plus totiž spočíva v tom, že Farhadi svoje postavy nesúdi a len nám ukazuje ako sa snažia z problémom popasovať, aj keď možno spravia na ceste viacej chýb. Rozhodne stojí za videnie. (23.12.2013)

Jestliže předchozí celosvětově proslavené strhující drama Asghara Farhadiho Rozchod Nadera a Simin popisuje nesnesitelnou těžkost až nemožnost rozpadu manželství v totalitou svázané současné íránské společnosti, jeho nový film Minulost naopak popisuje nesnesitelnou lehkost jeho rozpadu v dnešní Evropě. Hodnotí se tak míra svobody - minulá zpráva kriticky hovořila o nedostatku svobody, ta současná hovoří opět kriticky o jejím nadbytku. Íránská totalita a extrémně liberální Evropa představují možná dva extrémy, jestliže v první realitě se z manželského svazku téměř nedá vycouvat a je míněn na vždy (jak tomu bylo v dávném kdysi i v našich končinách), v realitě druhé se vztahy volně prochází a bez ohledu na děti a dopady na okolí (i možná morální dilemata) se střídají partneři bez jakéhokoliv pocitu újmy. Jako by se dnes mohlo všechno, jako by činy neměly své budoucí následky, jako by neexistovalo nic dlouhodobějšího. Tím, jak se zrychlil pracovní život, zrychlilo se i subjektivní vnímání času, vlastní život se žije jakoby pohledem skrze sklo. Nepřemýšlíme o něm, nerozumíme mu, nemáme čas se zastavit a řešit ho. Jen se díváme a neslyšíme. Pohledy skrze sklo. Příhodná metafora i efektní formální prvek... (14.08.2014)

Jedná se o stejný styl vyprávění jako v případě Rozchodu Nadera a Simin - postupné odhalování nových informací z jednotlivých stran, které nutí neustále přehodnocovat názor na dosavadní průběh věcí. Bohužel se však Farhadimu stalo to, co už několika jiným autorům, kteří za sebou dosud neměli příliš dlouhou kariéru - v dobrém slova smyslu se Farhadi Rozchodem odstřelil (podobně jako třeba Vinterberg Rodinnou oslavou, Bugajski Výslechem, Trzaskalski Edim nebo Lukaszewicz Linczem), protože hned ze startu je jasné, že každý další jejich film může být maximálně stejně dobrý, ale určitě ne lepší. Není možná nejšťastnější každý režisérův film srovnávat s předchozím opusem, ale vzhledem ke stylu, který Farhadi v Minulosti prostě a jednoduše jen bez dalšího opakuje, se nelze od tohoto oprostit. Minulost oproti Rozchodu zaostává zejména faktem, že mimo íránské hranice, reálie a společenské smýšlení příběh ztrácí na své naléhavosti. Francouzské prostředí žádnou přidanou hodnotu nenabízí a s ohledem na průměrnost až podprůměrnost filmové produkce této země ani nabídnout nemůže. To, že postavy ve filmu jsou přistěhovalci, je stejně výmluvné, jako kdyby o přistěhovalce nešlo. Dále je zde velmi obtížná identifikace s postavami, které, ač jsou propojeny jinak ne nezajímavým příběhem, jednají dosti iracionálně a ve výsledném dojmu spíše vzbuzují nesympatie za to, jak nerozvážně si rozesraly život a mohly si za to zcela samy, neboť jejich jednání nebylo důsledkem zoufalé situace nebo vynuceného úniku, nýbrž neschopnosti řešit věci mozkem namísto křiku, hysterie a nadávek (již jsem zde v komentářích několikrát psal, že nechť po mě jako divákovi autor nežádá, ať se ztotožním s blbci a blbkami). Nakonec, na rozdíl od Rozchodu je v minulosti pár hluchých míst, během kterých je velmi jednoduché ztratit divákovu pozornost. Shrnuto do hodnocení - včera po projekci bych film hodnotil mnohem níže, ale nyní s chladnou hlavou a s bujnou představivostí, jak by film rezonoval nebýt Rozchodu, dávám průměrné 3 hvězdičky. (27.11.2013)