Taliansky kľúč

Italské, letní, prázdninové, pohádkové, happyend × umělé herecké výkony, bez šťávy. Dala bych tři, ale ty herecké výkony mě hodně ničily. Jinak je to krásná pohádka, kde prostě víte, že to dobře skončí. Zápletka celkem poutavá, i když výsledek je taky jasný. Nicméně všechny hlavní herečky sympatické včetně Inda. ..prostě film do těch dnešních hiců s vyhlídkou možné dovolené v Itálii jak dělaný.. (27.07.2013)

* za jeden Shakespearovskej vtip. Herci neumí hrát, scénář neuznává logiku ani gradaci, pointa (jestli se tomu tak dalo říkat) divákům došla asi o 20 minut dřív než měla, v každym případě asi o měsíce dřív než hlavní postavě. Kupa WTF momentů mě nakonec přivedla k tak hysterickýmu smíchu, až mi tekly slzy. Nejen scénář nemá logiku, ale ani jednotlivý záběry...ech, zjednodušim to: Dlouho jsem neviděla něco tak blbýho a nechtěně vtipnýho zároveň. (13.07.2013)

TALIANSKY KĽÚČ je kúzelný, prekrásny a pokojný film, ktorý v záplave akčných thrillerov, hororov a bezduchých romantických komédii poteší svojou jemnosťou, nádhernou scenériou, dokonalým vizuálom a neokukanými hereckými tvárami. Chválim režisérku Rosa Caro, pretože debut sa jej skutočne vydaril. Čo na tom, že scenár a dej neprináša nič nové, keď vám po filme ostane taký krásny, veselý pocit? 75%. (25.07.2013)

Za duchařinu bod dolů, za prostoduchost hodnou madam de Staël další bod dolů, za slzy, které se mi chtě nechtě na konci filmu objevily v koutcích očí jeden bod nahoru. On to byl skutečně velmi sentimentální a ještě více nepravděpodobný příběh hodný nejhorších kusů z četby pro paní a dívky, kdy dívka, která ztratila pěstouna Maxe hledá v Itáliiminulost své nepoznané rodiny a díky malému duchu kominíčka najde v sobě dost síly a vytrvalosti, aby nalezla příběh matky i otce. Hodně k tomu ovšem dopomohl náhodně nalezený deník. To, že dívku hledá i indický gentleman nahoře na hradě, bylo zřejmé od samého počátku. A tři sestry (stačily by klidně i dvě, pane Čechove) si našly své vysvěné prince. Jako z pohádky nebo z Lehárovy operety. (15.01.2018)

Minulý týden jsem vážně neměla štěstí na filmy. Záměrně jsem zvolila tři žánry pro případnou kompenzaci. Ta se však nedostavila. Ani jeden z filmů jsem jednoduše nedokázala dokoukat, a že jsem se snažila. Třikrát jsem jim dala šanci, až jsem si nakonec řekla, že můj čas je příliš drahý na sledování pí----ovin. Prvním z nich byl Trans, u kterého jsem zkrátka neudržela pozornost. Začal mě nudit dřív než se zřejmě vyvrcholil. Druhým byl Italský klíč, který je sice pěkně barvitý, ale pokud v tom nehrajou dobří herci, nestojí to za nic už po prvních 10 minutách. Třetím filmem byl R.I.P.D. Film zpracovaný na způsob MIB a mrmlající Jeff Bridges. Nemůžu si pomoct, ale když vidím filmy s "tuhouši", říkám si: Zlatej Beetlejuice! (09.09.2013)