Hvězda kriminálu

Moc se toho neděje – kluk jde do vězení, kde se po letech potká s otcem, který tam sedí na doživotí. Samozřejmě, že žádné dojemné rodinné shledání nenastane. Zato se v klaustrofobickém prostředí plném testosteronu téměř většina postav dopouští někdy odůvodněného, ale jindy taky ne, násilí. Všichni, včetně bachařů, jsou v kleci a vzhledem k nezvladatelným povahám a neschopnosti řešit konflikty, snadno začínají rvačky na život a na smrt. ___ Moc se toho neděje, ale snímek si mě získal neskutečně silným vnitřním napětím, kdy jsem stále čekala, kdy a proč dojde k příštímu výbuchu. _____ Film se rozhodně nedá označit za sentimentální a mladý Eric je sígr, co kolem sebe kouše jako vzteklý pes, jenomže stačí pár náznaků, aby bylo jasné, že on je mnohem prokreslenější charakter, než jenom odpad, co už nemá žádnou šanci. Stejně tak jeho otec. Zdá se, že povahy formované vězením i drsným životem mimo něj, nemůžou jednat jinak a směřují tedy k neodvratnému konci. OK. Spoiler: konec malinko sentimentální je. Nikoliv dějem, ale spíš tím, že odhalí přece jen dobré vlastnosti u některých zúčastněných. ____ Jo, a všichni tam hrají fenomenálně! /Můj film číslo 5 700/ (27.06.2016)

Starred Up přináší velmi výrazný příspěvek do klenotnice Britské kinematografie. Snímek z řady "Prison Movies" zaujme především výborným scénářem, realistickým zpracováním a v první řadě také hereckými výkony v čele s Jack O'Connellem, jemuž sekunduje, pro mě snad ještě lepší Ben Mendelsohn. Ten chlap je famózní! Na Youtube v jednom komentáři bylo psáno: "Ben Mendelsohn is like an Australian Gary Oldman." Souhlasím. Nejsilnější scény filmu pro mě byly ty, v nichž figuroval i on. Mezi jednu takovou patří i závěr, kdy tatíka odvážejí zřejmě jinam a synek jej zpozoruje, přičemž oba mají ruce v poutách. Ta scéna loučení, no... měla jsem na krajíčku:) Překvapuje mě zdejší hodnocení, snímek by si zasloužil mnohem více. Pobavila mě scéna, která začíná gumovými Coca-Colovými "medvídky", jimiž se hlavní hrdina láduje. O to více jsem byla potěšena, když jsem zjistila, že sáček, z něhož je jí, nese název "Sugarland." Tato značka patří výrobkům z prodejen Lidl a mám ráda jak tento obchod, tak tuto značku, protože dělají asi jedny z nejlepších pochutin, jaké jsem zatím jedla:) (16.08.2015)

Rozmazluju se. Moc často se nedostanu k něčemu tak civilnímu, ohlodanému na kost, ale tohle mě zaujalo tématem vězení a rozhodně nelituji - člověk se na chvilku vrátí z pohádkových nebes a obláčků a vezme to držkou rovnou do míst, kde nemůže věřit nikomu, stará se jen sám o sebe a kde by rozhodně nikdy skončit nechtěl. Podívat se tam takto zprostředkovaně si cením celkem dost. Pokud máte náladu na syrovou, chladnou, nevypiplanou, audiovizuálně prostou hoďku a půl, kterou vás od začátku absolutně nikdo neprovede za ručičku, a zajímá vás alternativní drama otec-syn, pak račte a press play. (21.01.2015)

Jedná se o čistou snahu definovat tradiční chlapáctví. Režisér nikam neuhýbá, nikoho nemění, před ničím nezdrhá, neměkne. Čirá syrovost. Tady to není o hledání lidskosti ve zdánlivý brutalitě, nikdo se tu nesnaží napravovat, léčit, dávat naději. Přesto najdete sympatie, humor a skvělý happy (?) end - v drsné realitě brutálna a zkažena. Vynikající kamera, režie a famózní Jack O´Connell a Ben Mendelsohn. (07.07.2014)

Kde někteří vychvalují zajímavý námět, já vidím nevyužitý potenciál. Hvězda kriminálu k divákovi promlouvá především syrovými emocemi a násilím, které podle Davida Mackenzieho patří k dennímu chlebu irských vězňů. Mám však pocit, že kromě bojů, krve a nenávisti mohla být více zdůrazněna složka psychologická, která v aktuálním zpracování vyznívá spíše jako zbytečný a nepochopený diskurz. 7/10 [KVIFF 2014] (04.07.2014)