Texas addios

Nemohu dát vyšší hodnocení, jelikož způsob, kterým je tento western líčen, nemám rád. Spaghetti westerny jsou sice fajn, ovšem pokud jde o ryze italskou (popř. též italsko-španělskou) produkci, tak v sobě nesou něco, co mi není dvakrát sympatické (x Hodný, zlý a ošklivý; Tenkrát na západě). Možná byla z moji strany chyba, že jsem před tímto filmem viděl Maršála Johna Waynea, který je zpracováním (pravda-je to klasický western, nikoli spaghetti, ovšem o to nejde), kvalitou i příběhem někde jinde. Abych ale Adios Django (při pohledu na originální název nechápu, kde se vzal tento) jen nekritizoval, tak musím vyzdvihnout hudbu, Franca Nera a nakonec i nevšední děj, resp. ono velké překvapení, které oba bratry čeká. Samotný závěr jsem takto nepředvídal, tudíž 3* jsou sice maximum, které mohu dát, ovšem mají svůj stálý lesk. (18.04.2010)

Celkom fajn príbeh. Podobných o pomste je dosť, no nečakané odhalenie všetko mení a film preto nie je len o súbojoch, avšak masakrom sa nevyhýba a koniec je preto zaujímavý, no ani ten nie je štandardný. Film obsahuje aj jednu strategickú masovú akciu a mne padol celkom dobre, aspoň tých póz tu bolo menej. Síce to nemá tak dobrú hudbu, ale pre mňa to zachraňuje v mnohom Franco Nero. Podľa mňa oproti iným westernom je tento dosť podcenený, no nie nadhodnotený, to skôr iné sú nadhodnotené, ale tak každý má nejaký vkus a výsledný potom vidíme napríklad tu na takýchto stránkach. Takže fajn priemerné dielko na horúce popoludnie. (01.07.2013)

Nějak nerozumím ostatním komentářům. Ale každý má své proority. Mě v tomhle filmu zklamalo snad vše. Od černobílých postav, chudý příběh, nevěrohodné zápletky, přehrávání herců, Nero v jedné poloze drsného chlapíka, který trefí co se hne koltem od pasu a přitom mu nikdy nedojdou náboje. Byla by to dobrá parodie, kdyby se trefila do tohoto žánru. (11.04.2013)

Zklamání. Film porušuje základní pravidlo žánru - chybí mu humor. Postavit vedle sebe dva bratry, z nichž jeden celý film lítá jako debilní poděs a druhý šestiraňákem zmůže, aniž hne brvou, tolik, co za druhé světové nedokázalo ani kulometné hnízdo, je sice možné, ale nesmím se při tom tvářit, že to beru vážně. Jestli se po mně chce, abych pocitově s těmi hochy soucítil a prožíval jejich trable, tak je mi líto, ale já jsem je v tom nechal. Proč nejdu v hodnocení ještě níž, je proto, že herci dělali co mohli a co ji m scénárista a režisér nepokazili, že to má pěknou muziku a že mám pro western slabost. (21.05.2010)

Tak na tomhle spageťáku je nejlepší Nero a dvě výborné skladby, zbytek je maximálně průměrný. Příběh by mohl být zajímavý, nebýt mizerného scénáře a režisér se taky nevytáhl. Některé přestřelky jsou silně úsměvné, např. hned ta první, dva maníci běhaj po prázdné ulici asi 6 minut jak myši v bludišti a střílej po sobě ostošest, kryjou se na nesmyslných místech atd., Nero střílí z pušky od boku, chtěl bych vidět co by trefil. V jedné osadě je barmanka, odjedou do jiné osady a sotva do ní přijedou, je u nich ta barmanka, odjedou z této osady a po cestě opět potkaj tu barmanku, jak to ta holka sakra dělá? Hudba je nic moc, kromě těch dvou zmíněných skladeb, které jsou naopak super, zvláštní. S Djangem to nemá nic společného, tedy kromě Nera a žánru. (04.12.2009)