Texas addios

Sullivan oproti DJANGOVI neťahá truhlu, nie je vychcaný a nikto mu nezláme obe ruky. Napriek absencii takýchto vychytáviek sa jedná o značne lepší film než Corbucciho (s ktorým nemá nič spoločné, rovnako ako v s Texas, addio s Terencom Hillom). Priamočiara cesta za pomstou, povstalci v Mexiku, množstvo bitiek a prestreliek... Nebyť jednej fakt dementnej scény, kde si hlavný záporák spytuje svedomie (a v predošlom vstupe umlátil chlapa pažbou pištole kvôli pozemkom), bol by som vrcholne spokojný. Snaha o originálny prístup k väčšine záporákov nevyšla na sto percent... Ako poctivý chlapský špageťák, ide o dobre odvedenú robotu... (05.02.2013)

S Djangom to nemá nič spoločné, teda okrem Nera. Ide tu o samostatný príbeh, ktorý je moc dobre zamotaný. Atmosféra je typicky špinavá a miestami drsná. No v konečnom dôsledku som sa miestami nudil a Francovho brata som mal chuť streliť niekam už po polhodine. Jedná sa o priemerný spaghetti-western a kto má tento žáner rád nič nepokazí tým, ak si to pozrie. (03.02.2010)

Takový klasický průměrný italský western. Každých deset minut přestřelka nebo bitka - to rozmezí se ke konci pořád zkracuje. V hlavní roli Franco Nero, pro kterého to byl v tomto roce již třetí western. V podstatě ztráta času. Dell´Acqua hraje postavu, kterou prostě zahrát nedokáže (přece jen je akrobat a ne herec). Takže kromě krajiny, hudby, Nera, Pistilliho a Livio Lorenzona jako mexického pistolníka tady v podstatě žádné klady nejsou. Sám režisér Baldi na tohle v dokumentu The Spaghetti west nevzpomínal nejlíp. (08.03.2009)

Tak nevim, kde vzali ten českej název Adios Django, když to s Nerovou postavou Djanga nemá nic společnyho. Viděl jsem to s dabingem, ale tipuju, že když mu řikali "Adios, cizinče", tak že v originále to bylo "Texas, adios", protože ve skutečnosti mu určitě řikali Texasan... Jinak je to inteligentní western s dobrym a poměrně uvěřitelnym dějem, jakž takž ujde i hudba atd. Samotnej Franco Nero byl skvělej, na rozdíl od jeho bráchy hezouna blbouna, kterej nezaujal. Na záporákovi se mi nejvíc libilo jeho jméno - Cisco Delgado, ale ani jinak nebyl marnej a zajimavy bylo, že se hned nezastřelili, ale proběhly i nějaky ty rozhovory. Najde se tam několik drobnejch chybek, jako 2x stejnej záběr (jak se honěj po skalách) ze začátku, jak ho přepadne jakejsi ostrostřelec v tom průsmyku. (07.10.2013)

Nemohu dát vyšší hodnocení, jelikož způsob, kterým je tento western líčen, nemám rád. Spaghetti westerny jsou sice fajn, ovšem pokud jde o ryze italskou (popř. též italsko-španělskou) produkci, tak v sobě nesou něco, co mi není dvakrát sympatické (x Hodný, zlý a ošklivý; Tenkrát na západě). Možná byla z moji strany chyba, že jsem před tímto filmem viděl Maršála Johna Waynea, který je zpracováním (pravda-je to klasický western, nikoli spaghetti, ovšem o to nejde), kvalitou i příběhem někde jinde. Abych ale Adios Django (při pohledu na originální název nechápu, kde se vzal tento) jen nekritizoval, tak musím vyzdvihnout hudbu, Franca Nera a nakonec i nevšední děj, resp. ono velké překvapení, které oba bratry čeká. Samotný závěr jsem takto nepředvídal, tudíž 3* jsou sice maximum, které mohu dát, ovšem mají svůj stálý lesk. (18.04.2010)