Django

Velice slušný a velmi realistický spaghetti western, od jednoho z jeho zakladatelů Sergia Corbucciho, Leoneho souputníka ale i trochu rivala. Nicméně u tohoto filmu, bych určitě vyzdvihl, jednak docela dobrý scénář, až nečekaně vyhrocené situace, tvrdost a syrovost, již zmíněnou realističnost, ale také skvělou hudbu, kameru, střih, tedy téměř vše, co by měl více než jen dobrý film obsahovat. Nemá cenu se tu více rozepisovat, kdo jste viděli určitě mi dáte za pravdu. Prostě Franco Nero mě ve svém teprve druhém filmu, který jsem od něj z jeho začátků viděl, nezklamal. První jeho velká role (přímo ústřední), byla vynikající, řekl bych že herci přímo šitá na míru. Inu, abych to nějak ukončil. Franco jako vždy výborný a ještě něco k tomu. Poznámka pro život : nikdy nepodceňovat člověka-tuláka ze záhadným nákladem (materiálem)! (09.07.2006)

No... od jedné z legend spaghetti westernu jsem tedy čekal víc. Celý film je naprosto příšerně průměrný a nemůže to zachránit ani rakev s gatlingem. Franco Nero sice háže svýma hluboce modrýma očima správně drsné pohledy, ale do Clinta má přece jen dost daleko. Hlavní padouch taky nic moc. U westernů se obvykle nenudím, ale u Djanga už jsem toužebně vyhlížel konec filmu. (28.02.2009)

Další z řady spaghetti westernů. Nejde to nesrovnat se stejnojmenným Tarantinovým filmem. On si prostě tyhle staré pecky užívá. Už jen ta úvodní znělka je stejná. Franco Nero tu hraje osamělého pistolníka, který se po válce vydává na svou krvavou pouť plnou zrady a smrti. V malém městě musí balancovat mezi rasistickými jižany a mexickými bandity. Díky svému pistolnickému umu a občasnému podvádění se mu daří ve všem proplouvat. Problémy na sebe ale nenechají dlouho čekat a on se musí rozhodnout, jak v cestě lásky, tak věrnosti. Nakonec se vše zamotá a náš hrdina bojuje o holý život. Podaří se mu tato jeho křižácká pouť přežít? Krom hudby je tu celkem povedená akce a místy je to dost násilné. Taky si tu moc nelámou hlavu s fyzikou. Na tento film se naráží v Tenkrát v Hollywoodu a v Drsném Harrym. "Zbývá mi jedna kulka." (26.01.2021)

Po Leoneho jedinečné dolarové trilogii a kultovním Tenkrát na Západě, asi ten nejznámější spaghetti western, co byl kdy natočen. Charisma mladého Franca Nera (v době natáčení filmu mu bylo pouhých 25 let) doslova přetéká z filmového pásu a jeho špinavý anti-hrdina zde jediným pohledem paralyzuje nejen své soupeře, ale i krásné ženy (filmové i skutečné). Počet mrtvých je prakticky úměrný minutáži a i když snímek trošku okatě připomíná o dva roky starší kousek Pro hrst dolarů, je svým způsobem svěží i originální. A drsný. Dodnes právem vyzdvihovaná klasika a rozhodně lepší Django, než ten uloudaný od Tarantina. (23.06.2019)

Levnější kopie leonovek, která nepřináší nic nového a jen málo zapamatováníhodného, a tím málem mám samozřejmě na mysli titulní postavu a rakev, kterou sebou neustále tahá. Corbucci opisuje seč může, ale i kdyby se rozkrájel Leone z něj nebude, což je patrné z každého záběru, bahno taky není tak efektní jako prach, ale Franco Nero jako nápodoba Clinta Eastwooda, a současně vzor pro Terence Hilla (který si mimochdem Djanga později také zahrál), ten nemá chybu. První polovina, kdy nemluví ale koná, tahá sebou rakev a jeho motivace zůstávají nejasné, je výborná, ve druhé půlce se však tohle všechno vypaří a kvalita jde dolů. Přesto, patří Django k italské klasice a minout ji by byla škoda. (31.03.2011)