Erasmus alebo Priatelia po španielsky

Nejsem první a rozhodně ani poslední, kdo po zhlédnutí "Erasma a spol." dostal chuť vyrazit "na zkušenou" do zahraničí...Však aby ne, když z filmu číší uvolněnost, pohoda a zábava. Je evidentní, že Cédric Klapisch měl z čeho čerpat, a tak "Erasmus a spol." působí naprosto přirozeným dojmem a situace a historky v něm zachycené rozhodně nejsou strojené. Díky směsce spolubydlích z různých koutů Evropy na povrch krásně vyplouvá rozdílnost mezi jednotlivými národy a přitom se mezi nimi člověk cítí doma. Tohle všechno je navíc protkáno spoustou vtipných momentů, čerpajících především z oné odlišnosti. Osobně mě nejvíc dostal William, bratr jedné obyvatelky bytu z Anglie...A neuvěřitelný záchvat smíchu jsem dostal ze scény, ve které doktor sestaví mozek ze zbytků od snídaně a vysvětluje Xavierovi jeho anatomii a funkce - jen škoda, že jsem se v sále smál sám :). (01.12.2005)

Příjemný film - nic víc, nic míň...tohle číst má spolubydlící - přiškrtila by mě - její nejoblíbenější film, díky němuž se zamilovala do Barcelony a i když tam nikdy nebyla, zná ji zpaměti, stejně jako tento film. Takže asi tak k tomu, jak může zapůsobit film. Nemůžu Erasmu upřít jisté kvality, ale má i (více než) dost slabin (příběh není až tak silný, dialogy nedotažené,..) - na 3* to zachraňuje příjemná parta vysokoškoláků, hudba, opravdu krásné prostředí Barcelony a fakt pár skvělých záběrů (např. když vylezou z nočního klubu, opilí a kamera se divoce točí jak "v opici a do toho hudba Daftpunk :) nebo jaká se strhne honička při příjezdu Wendina přítele Alistaira...jinak tento film kulhá pod taktovkou nepříliš schopného režiséra. (10.12.2007)

Tento film som videl až po (trochu slabšej) dvojke a zisťujem, že tentoraz nemám čo vytknúť (ak nerátam tú trochu surrealizmu, čo sa tam objavila). Film, ktorý zapôsobí podľa toho v akom veku sa nachádzate a nakoľko vám Erasmus dokáže pripomenúť to, čo ste zažili. Pre mňa to bolo úplne trefné a výstižné a bol som úplne spokojný... (13.03.2007)

Prvních 15 minut jsem chtěl tenhle film vypnout. Strávil jsem šest let života v různých společnostech typu "Xavier v Barceloně". Xavier byl opravdu solidní bábovka, bylo pro něj opravdu těžké opustit Paříž, matku i svou Audrey Tatou. Málem bych po těch letech zapomněl, jaké to bylo pro mne, poprvé odjet "do světa". Xavier nevěděl, jaké to bude a léčba šokem z něj udělala jiného člověka. Přijal nový život za svůj i s cenou, kterou za to musel zaplatit. Ztratil svou Paříž, normální pohled na svět. Zbyla mu vzpomínka a touha znova prožít to co mu změnilo život. Kdo neprožil, nepochopí. Zbývá jen otázka: stálo mu to za to? Co bude dělat dál? Kariéru? Vrátí se do Barcelony? Dvojku jsem ještě neviděl, ale asi se vrátí do Barcelony. Je to droga.... (03.02.2007)

Jedno mi uniká – proč měl někdo potřebu přetransformovat své všedně zábavné zážitky do celovečerního filmu? S přihlédnutím k (ne)ději nezdravě dlouhého celovečerního filmu. Erasmus mě nerozesmál, nepobavil, pouze rozlítostnil svou snahou o obojí. Musela být legrace, zúčastnit se Erasma na živo, ale Cédric Klapisch není dobrým vypravěčem a nedokáže strhnout nezúčastněného pozorovatele, do jehož role je odsouzen každý divák. Scény jsou chaotické, neuspořádané, jenom zřídkakdy sevřené pevně jako půlky překrásné Judith Godrèche a (jako jiná část jejího těla) plnící konkrétní účel. Pro zajímavost doporučuji zhlédnout scénu alkoholové „rubačky“ (pár lidí hodně na mol) ve Sbal prachy a vypadni – takhle má taková scéna vypadat, ne jako minutový, rozostřený, téměř statický záběr. Nic nezachraňují ani jaksi zatuhlí herci (nenechte se nalákat na Audrey, která hraje štěkoidní pidiroličku „přítelkyně na telefonu“). Hádám, že kdyby mi stejné zážitky vyprávěl v dobře naladěné společnosti nějaký kámoš, nevím, čemu se zasmát dřív. Takhle jsem pouze nevěděl, čemu se zasmát. 45% Zajímavé komentáře: pshimi, Turiec, AdaMM (01.12.2007)