Láska, súdruh!

Přes roztříštěnost (komedie-drama-romatika) působí snímek až překvapivě celistvě. Díky přesvědčivému herectví jsem vývoj postav sledoval se zájmem. Hádkův moloděc pobaví, ovšem při Budařově údernickém projevu (ten Jevtušenko? zamrazí. Trošku mi vadil věkový nepoměr Miroslava Etzlera a Kati Outinen. Překvapilo mě, že jsou ve skutečnosti vrstevníky, navíc si scénárista pomohl při jejich prvním setkání pěknou replikou. (21.05.2016)

Romantická komedie odehrávající se ve Finsku v roce 1962, kde SSSR pořádala jako nástroj své propagandy v kapitalistické zemi nějaký kulturní festival , kterého se účastnili i čechoslováci v jazzové kapele. Téma celkem zajímavé, atmosféra filmu taková pohodová ( severská filmařina stylem Na akci času dost ). Je to více finský film než český , ale s českými herci. Západní pohled na východní blok je trochu přikrášlený ( že nešlo odeslat žádný dopis na západ apod. ) ale celkem fajn film. (24.05.2016)

Upřímně řečeno, nahrál jsem si tenhle kousek tak trochu omylem, ale přesto jsem ho zkoukl, protože jsem viděl příležitost seznámit se se zástupcem české kinematografie, které dlouhodobě nevěřím a spíš se jí vyhýbám. Láska, soudruhu potvrdila všechny stereotypy, které jsem si na základě zkušeností k české produkci vytvořil. Nízký rozpočet, plochý scénář, který by slušel maximálně tak malému neambicióznímu televiznímu snímku. Plakátová historka o tom, jak komunistický synek z prominentní rodiny díky lásce prohlédl a dal vale kariéře v totalitním Československu. Prakticky všechno je mělké, nedotažené a provinční. Z celého filmu mě zaujala jen dvojice mladých finských hereček, ve které prim hrála blonďatá Laura Birn, scéna, kde Jan Budař zdařile paroduje zapálený ideologický projev sovětského mládežníka, a motiv pozdějšího atentátníka na amerického prezidenta Kennedyho coby účastníka festivalu a nápadníka jedné z hrdinek snímku. Jinak netvrdím, že by to celé nemohlo fungovat, ale muselo by se mnohem víc zapracovat na scénáři, dialozích i vtipných pointách komicky laděných scén. Celkový dojem: 35 %. (22.05.2016)

Čert vem v zájmu vtipu zjednodušující tendenčnost, jako nenáročná hřebejkovina plná východňanů v neokoukaném prostředí je to příjemná podívaná. Nenáročné, nepamětihodné, možná i trochu moc dlouhé, ale i díky uchu lahodící jazzové hudbě a finštině prostě od začátku do konce příjemné. A s tak povedenou tečkou, jako byla závěrečná plavba za svobodou se ze sálu nedalo odcházet ve špatné náladě. (30.04.2014)

Obsahově mám pro tyhle filmy velké pochopení. Světy rozdělené železnou oponou, touha po svobodě i možnost se ke svobodě dostat třeba formou nějakého přiblblého politického zájezdu na západ. Ale tady se to celé tak nějak nepovedlo. Neseděl mi Etzler, neseděl mi Hádek, neseděla mi ani neatraktivní Kati Outinen. Nesedělo mi celé to prostředí ani rádoby vtipné zesměšňování komančů - hlavně těch našich na politickém festivalu... Ti tam venku na západě nebyli žádní blbci a hned tak jim někdo nepláchl i když se tom sem tam stalo... Tam byli sakra ostří a prověření soudruzi... Tentokráte byl vrcholem všeho Honza Budař, kterého mám jinak rád, coby ruský básník a třešničkou na dortu byl ,,Gagarin'' Jiráček. Zkrátka, z tohohle na mne nedýchl ani sentiment, ani sranda, nedýchlo z toho na mně nic. Přitom film sám má celkem vážné téma. A tak když jsem to dokoukal, tak jsem si řekl, že se alespoň pár našich herců projelo na plachetnici a viděli velryby. Přejme jim to, tento film ale s klidem vynechte! Mohl být klidně zařazen jako jeden z dílů Vyprávěj..Jedna výjezdní doložka. * (01.08.2017)