Slečna Julie

Sfilmovať divadelnú hru od Strindberga je niečo podobné ako sfilmovať Shakespeara. Tie príbehy sú dôverne známe, už niekoľkokrát sfilmované a pokúšať sa päťdesiaty krát o to isté si žiada v roku 2015 o niečo neotrenejší prístup. To však nie je prípad Miss Julie, ktorý natočila takmer 80-ročná režisérka Liv Ullmann a dopadlo to presne tak ako keď dôchodkyňa adaptuje 100 ročnú divadelnú hru. Príbehu o troch postavách odohrávajúcemu sa v dvoch miestnostiach tak po celých dlhých 133 minút chýba dávka vášne a postavy tak síce prednášajú šlabikárovo presné, kvetnato rozvinuté repliky, ale bez toho, aby ich vzťah mal nejakú osudovosť. Navyše je celé dianie úplne zbytočne situované do Írska čo pre príbeh nemá žiadne opodstatnenie, okrem toho, aby Colin Farrell mohol predviesť svoj írsky akcent. Avšak ako postava zlyháva, pretože režisérka mu nevložila ani kúsok šarmu, pre ktorý by sa mala celá táto hysterická romanca rozpútať. Jessica Chastain síce v druhej polovice predvádza výkon hodný ocenenia, ale to nič nezmení na to, že Miss Julie je iba obyčajnou kostýmovou drámou bez štipky invencie. Klasika natočená príliš „klasicky“ (a nie v tom dobrom slova zmysle). CELKOVO: 2,5* (5/10) (24.07.2015)

Slečna Julie je smutná snímka, ale na obrazovke je vidieť fascinujúca kvalita divadelnej hry a bez toho, aby sa obmedzila na reduktivizmus. Colin Farrell hrá Johna, komorníka na konci 19. storočia, ktorý sa zaplietol so slúžkou domu, Cathleen. Slečna Julie je film zameraný na starú éru, je to druh filmu, ktorý sa nemusí páčiť všetkým druhom verejnosti a to je zvlášť pre vkus obmedzenejší a najmä ak sa mu nepáči divadlo. Film je skôr dielom hereckej výstavy ako čokoľvek iného, jeho príbeh je v pozadí najmä preto, že jeho herci sú tí, ktorí vedú snímku a príbeh je menej hlboký, ako sa snaží. Proste je to snímok, akoby ste sa nachádzali v divadelnej sále a nečakajte nič iné, než skvostné herecké výkony. (08.12.2019)

Jestli vás nebaví komorní, konverzační dramata, tak tehle film určitě nedoporučuji. Ti ostatní si mohou vychutnat zápletku, která jakoby ospravedlňovala třídní řád minulých století. Milostný vztah Julie a sluhy jejího otce je již od začátku odsouzen k záhubě. Otázkou zůstává, zda z potápějícího se vraku jejich krátkého vztahu dokáže vynořit alespoň jeden z nich nebo zda společně klesnou až na dno. (28.08.2016)

Další důkaz,že severští dramatikové (tj.hlavně Ibsen a Strindberg) byly už tenkrát o 100 let dopředu a dodnes nepřekonatelní,a málokterá evropská země se svou dramatickou tvorbou,je může vůbec někdy dohnat. Colin Farrell byl fajn,ale tento film je rozhodně! hereckým koncertem Jessicy Chastainové,které bez problémů věříte,každou vteřinu,kdy je na scéně,to bezesporu. Výprava na úrovni,byť se 90% děje,jak je to v souladu s předlohou,odehrává v kuchyni panského sídla. Moc mě během sledování bavily myšlenky na ony zdejší nářky typu:je to spíš jak divadelní hra,je to spíš jak film apod. A já odpovídám-NO A CO??? Stejně si to nejvíce užijí ti,co tento Strindbergův majstrštyk,znají skoro nazpaměť. Nářky a debaty o takovýchto podružných záležitostech,dávají asi tolik smyslu,jako nosit sluneční brýle,když je zataženo. P.s.druhou polovinu,slabším povahám opravdu nedoporučuji. Viz.scéna s kanárkem,vedle které je i většina scén z Mlčení Jehňátek,jen rodinným filmem.:) A jako jedinou výtku bych měl k nevhodnému použití hudby,která se naprosto nehodí k závěrečné scéně. Jinak smekám před Liv Ullmannovou,která,krom toho,že je/byla vynikající herečkou,tak ke své hl.profesi přidala i profesi režisérskou/scénáristickou,kde rozhodně obstála se ctí. (01.11.2018)

Mám ráda tyto hry na kočku a myš, obzvlášť, když se zde stejně jako v Marii Stuartovně role postupně obrací. Nejprve má navrch znuděná kočka Julie (bezchybná Jessica Chastain), pak se náhle změní z myšky sluha Jean a pak už to je masakr nad masakry. Collin Farrell má často výraz, při kterém jsem si říkala 'lobotomie se zdařila' (fandové prominou), ale musím říct, že tu nebyl páté kolo u vozu, naopak, celkovou proměnou osobnosti během jedné svatojánské noci projde tak, že mu to i věříte (a proto nikdy, nikdy nevěřte mužům! ;-). Úplný závěr pak je nesmírně strhující a budu si tu hru muset znovu po dekádě přečíst. Vážně by mě totiž zajímalo, jak to bylo s tím kanárkem! (30.11.2015)