Rýchlo a zbesilo 7

FF7 mal byť pôvodne film, ktorý otvorí sérii novú cestu, s novým konceptom, s novým režisérom a novými nápadmi. Osud to však chcel inak a James Wan, režisér známych a medzi horror-fans obľúbenými strašidelnými snímkami si však až v príprave tohto filmu prešiel skutočným peklom. Musím však povedať, že nech boli plány akékoľvek, tvorcovia sa s tým vyrovnali vskutku znamenite. Očakávania boli skromné, ale na výsledku sa tragické udalosti takmer nepodpísali. Celé to dýcha zbesile preexponovanou bang-bang atmosférou šiestej časti, lokalita strieda lokalitu, akcia akciu, za ktorou ide ďalšia akcia, až sa strácate v príbehu, pretože je takmer všade len akcia, občas sentimentálna scénka na tému "rodina", po nej znova akcia, občas nejaké sexi kočky, ale aj to je vlastne akcia, pretože tie sexi kočky fightujú navzájom! OMFG! Otáčky mozgových závitov nechajte ísť na voľnobeh a nechajte sa unášať rýchlou a zbesilou jazdou skvostných dialógov, trefných hlášok a vyšperkovaných akčných sekvencií, či vo forme autonaháňačiek, prestreliek alebo bitiek, a či už je to na betóne alebo vo vzduchu. Obsadenie skvostné, kamera a strih bezchybný, hudba labužnícky vyberavá - čo viac si môže fanúšik série a žánru môžu priať? Snáď len pokračovanie série, ktoré by som ešte pred premietaním považoval za chrapúnstvo voči Paulovi Walkerovi, ale teraz si myslím, že možno práve toto by bolo jedno z jeho posledných prianí. No a na záver teda klobúk dole pred decentnou a dojímavou rozlúčkou s Paulom, naozaj som nečakal tak intenzívny záver. Tvorcovia si dali naozaj záležať a bolo cítiť akési magické prepojenie a Vinove slová o rodine počas filmu dostávali neskutočne reálny feeling. Mrazivo srdcervúce! 85%. (04.04.2015)

"Ohana means family. Family means nobody gets left behind." Těžko říct, jestli scenáristi akční soapoperové franšízy mají v oblibě "Lilo a Stitch", ale rozhodně tamní motto přetvořili na definiční princip série. V sedmém díle o rodině nejen že melou naprosto všechny postavy franšízového týmu, ale i hlavní záporák, což otevírá do budoucna nekonečné možnosti pro další a další pokračování. Navíc můžeme citát aplikovat i na to, jak se série rozloučila se zesnulým Paulem Walkerem, což jde proti očekáváním domněle protřelých diváků. Jinak výměna režiséra přinesla pramálo změn (což vede k otázce, kdo dělá u velkých filmových sérií showrunnera), spíše došlo k vygradování předchozích tendencí. Ačkoli se oficiálně film spojil s videoherní značkou Forza Motorsport, jeho kořeny se nadále upínají ke GTA. Vedle celkové nadreálně komiksové stylizace to stvrzuje především vyprávění, které je tentokrát vystavěné podle adventurového schématu "kohoutek a slepička" (k dosažení jednoho cíle, je potřeba získat prostředky, které jsou vázané na splnění řady vedlejších úkolů). Střídání akčních scén a melodramatu pokračuje i tentokrát a opět působí neakční scény jako radikální retardér, a to ve všech nabízejících se významech a asociacích. Kolovrátek s plky o rodině nicméně už nabývá vyloženě absurdní podoby, obzvláště v kombinaci se směšně zaťatým Dieselem a pimprlově řešenými scénami. Schematičnost se zde převrací za hranici jalové soapopery do hysterického campu, což filmu ale přidává na zábavnosti. Ostatně k tom, jak se má brát vážně, se váže brilantní úvodní záběr, který publikum spolehlivě rozdělí na ty, kteří budou řešit realističnost, logiku, kauzalitu a jiné zde nemístné věci, a ty, kteří se naladí na zdejší mix karikaturně přepáleného patosu, kýče a blouznivé opulence. Již předchozí díl série přešel co do stylizace a koncipování akčních pasáží z bondovské spektakularity k nadreálné bombastičnosti, a nejinak je tomu také zde. Bohužel i včetně marného, počítačovými obrazy oplývajícího finále. Naštěstí jej můžeme chápat jako únavu materiálu po mnohem nápaditěji pojatých předchozích scénách, a to co do akce samotné i jejího snímání. Fetišistické detaily řazení a dupání na pedály se proměnily v efektní sled impresí s kadencí pár okének. Kamera tentokrát v detailech zůstává stabilní a naopak o to více se odváže ve větších záběrech, což prospívá dynamice sekvencí. Ale na druhou stranu, jak už bylo řečeno, změna režiséra sérii nikam neposunula. Nekoná se žádné převratné přemodelování jako v pátém díle, jen se variuje jím nastavená formule a přidává pár řemeslných fines. Zatímco komiksárny se snaží o nějaké rádoby přesahy a emocionální výkyvy, "Rychle a zběsile" je ryzí eskapistický popcorn, který zabaví jako bláznivý akčňák a campové melodrama a okamžitě odvane z paměti. (08.08.2016)

Bohatí, nesoudní rodiče nakoupili svému vzornému dítěti všechny hračky, o které si řeklo. A když je mělo v ruce, bez jakékoliv soudnosti a smyslu s nimi začalo mlátit kolem sebe, autíčka lítala, hodní kluci v nich taky, těch zlých na ně bylo moc, a všichni žvatlali přesně tak, jak si malé dítě usmyslí. Ze začátku vám to přišlo roztomilé, pak prudící a nebýt těch několika opravdu zásadních momentů (třeba, když si Alfa s hlavím zlounem dali do huby, nebo když se zjeví deus ex machina s opravdu pořádným rotačákem v ruce), asi byste to vzdali. Takže po tom všem hlučném a nesmyslném řádění zůstane v obýváku na zemi akorát pořádný bordel, k jehož úklidu se evidentně nikdo moc nemá. (02.04.2015)

Každý další díl Zběsilých je dražší a hloupější, což je svým způsobem výhra i prohra. Look filmu je vynikající - taková luxusní přehlídka dovolenkových destinací, drahých aut a prvotřídních herců/atraktivních neherců ve špičkově nasnímaných akčních scénách. Všechno ostatní je kompletně debilní tak extrémním způsobem, že je občas těžké to ustát (film je debilní zcela záměrně, jen mu chybí míra). Jsou popírány veškeré zákony fyziky, pravděpodobnosti, logiky a zdravého rozumu celkově, což je sice zábavné, nicméně váže to k sobě jeden zásadní problém - veškeré napětí zdechlo v první zatáčce. I v té nejšílenější a nejbezvýchodnější situaci se totiž může stát jednoduše cokoliv, takže neexistuje možnost se o někoho bát nebo dumat nad tím, kterak se situace bude vyvíjet - a to mě u filmu, který má přes dvě hodiny, docela štve. Nemám problémy s realitou, v níž se někdo bez větších potíží vetře na superchráněnou párty, kde ukradne v ložnici zaparkované superauto a proskáče s ním několik mrakodrapů. Nemám problémy s realitou, v níž kdejaká katalogová buchta umí hacknout superpřístroj, zatímco kolem ní lítají rakety a vrtulníky. Nemám problémy s realitou, v níž pacient v nemocnici vstane z lůžka, rozlomí sádru, popadne podvěsný kulomet a začne střílet po vrtulnících. MÁM problém s tím, že pod tím vším není špetka smysluplného příběhu, chybí tomu opravdový drajv, trvá to dlouho, nadhledu je málo a každou chvíli někdo chrlí nechutné množství megatrapných patetických proslovů, během jejichž trvání si intenzivně přejete, aby všichni na plátně umřeli. Dva vtipní černoši nebyli moc vtipní... vlastně nebyli vtipní vůbec. Pokud čekáte pěstičky, varuju vás, že Rocka, Stathama i Tonyho Jaa je ve filmu podezřele málo. (02.04.2017)