Navždy svoji

Tento dokumentární cyklus je průměrný, obsahem občas nudný. Zlepšuje to výběr tří absolutně rozdílných párů, někdy vtipné střihy a mě osobně udrželi až do konce Šestákovi. Tento pár mi připomínal Homolkovi mladší, jen bez dětí. Ačkoliv byl jejich osud předvídatelný, bylo jejich natáčení v každém vstupu vtipné. Nejvtipnější scéna z celého seriálu je koupání pana Šestáka, těch smutných je tam více. Každopádně to není žádná "Výměna manželek", je to dobře poskládaný a promyšlený celek. (26.02.2020)

Na dokumenty tohoto typu koukám moc ráda, ale musím říct, že mám k tomuto pár výtek. Problém nevidím ani tak ve výběru svérázných postav. Co podle mě však narušuje jednotlivé příběhy, to je necitlivý zásah dokumentaristky, která se neustále vyptává na čato dosti nevhodné dotazy, které nikam nesměřují, nebo naopak velmi okatě a přímě upozorňují na skutečnost, kterou již divák dávno vycítil. Stejně tak úvodní rekapitulace na začátku každého dílu působí poněkud bulvárně a řadí tento pořad do kategorie, kterou si nezaslouží. (16.06.2013)

Dokument je opravdu je opravdu zábavný a to díky opravdu zajímavým párům (katolíci+vidláci+zoufalci). Myslím, že to má i vypovídající hodnotu o třech absolutně rozdílných skupinách obyvatelstva. Nejsympatičtější mi byli katolíci, u nich má svatba opravdu smysl a vědí, co chtějí. Nejzábavnější byli vidláci (Troška by se mohl inspirovat) a nejsmutnější jednoznačně zoufalci (těch jejich dětí mi bylo doopravdy líto). (07.01.2014)

Velmi zajímavá a místy poměrně mrazivá sociologická sonda do soukromí trojice párů napříč společenskými sférami, která často ani moc neví, proč chce do manželství vlastně vstoupit. Režisérka šestidílného dokumentu Erika Hníková, která se na dokumentárním poli osvědčila hned několikrát (Ženy pro měny, Nesvatbov) však těží hlavně z odlišnosti jednotlivých aktérů. A do osudů párů tu víc mluví ženy. Dva motorkáři, rázní, žijící ze dne na den, dva vesničané, ona energetická a dominantní, on sebou nechajíc vláčet, dva praktikující katolíci, kteří jdou do manželství v naprosté čistotě. Víc než o pečení svatebních koláčků a vybírání bílých šatů je ale tahle série pochopitelně o krizi současného soužití – tvůrci sice zvolili metodu, kdy co nejméně pracují s natočeným materiálem a nechávají šestici co nejvíc prostoru, přesto bych od Hníkové očekával ještě větší zvídavost. Mnohdy je leccos pouze naznačené a divákovi v té či oné scéně vyskočí hned půltucet otázek. Jasně, vyptává se, ale často na situace, které jsou jasně dané a jen podtrhují něco, co už divák dávno vycítil. Rady si ten, jenž se do chomoutu žene, samozřejmě žádné neodnese. Tragikomicky české, jako divák však dávám oba palce nahoru. Jen velká škoda, že dokumentární ambice zůstaly tentokrát spíš za dveřmi!! Slabší čtyři hvězdy a slabší než Čtyři v tom, ale pořád velmi zajímavé. (28.07.2013)

Docela zajimavy napad se v sesti dilech stava opakujicim se kolovratkem par konfliktu a par informaci. Ze jsou akteri nesympaticti neni nutne na skodu, na skodu ale je spise jejich vyber. Hnikova mohla vybrat napriklad nejaky par, kde neni tolik dominantni zena ale naopak muz. A jako velke selhani dokumentaristickeho pristupu povazuji jeji pristup k respondentum, protoze se ji zjevne az do konce nepovedlo prorazit jejich hranici autostylizace. Nejmarkantnejsi to je u katolickeho paru, ktery v podstate jen odrikava, co si nekde nacetl nebo si dopredu ujasnil ze bude odrikavat. (21.08.2013)