Navždy svoji

Během prvních dvanácti minut jedna píča, jeden otčenáš, jedna zdrávas maria a překročený limit trapného humoru mladých křesťanů, kteří ty "vtipné dialogy" ještě dorazili cimbáloidním dialektem. Zlatekratkezobaki. Takže tohle svoji šanci neproměnilo a odmítám dokoukat první díl, natož sledovat další. Kopírovat Třeštíkovou se holt může, ale musí se to umět. (02.06.2013)

Další děsivý pořad ČéTé, který odrazuje mladé páry tentokráte ne od těhotenství, ale od svatby. Tři páry z nichž jeden je roztomile legrační (pobožníci), druhý na zabití a třetí jako vystřižený ze Slunce sena... Útrapy a očividné nevýhody svazku manželského jsou stavěny samozřejmě do popředí a jediné co si případný divák může odnést je pár rad, "jak to nedělat." Strašidelné slovo NAVŽDY je u některých vyobrazených párů opravdu děsivé. Myslím, že se mohu díky své přítelkyni považovat za šťastného člověka (nepřipomíná ani jednu z těch dvou fůrií). (03.06.2013)

Viděn pouze jeden díl, který mě ovšem nenalákal ke sledování dalších dílů. Stejně jako v dokusoupu Čtyři v tom byly vybráni dostatečně extrémní aktéři, aby se dokument pohyboval na hraně reality show. Téma vztahu k rodičovství je ovšem o dost zajímavější než problém vybírání šatů nebo nákupu limonád na svatbu. A rodičky ve Čtyři v tom představovali do určité míry i jistý sociální vzorek nebo minimálně jejich vztah k díti ukazoval nějaký hodnotový žebříček a byl určitou sociologickou sondou. Od Hníkové se mi líbili Ženy pro měny a v podstatě i docela Nesvadbov, ale tohle je spíš soap než dokument. (21.05.2013)

Velmi zajímavá a místy poměrně mrazivá sociologická sonda do soukromí trojice párů napříč společenskými sférami, která často ani moc neví, proč chce do manželství vlastně vstoupit. Režisérka šestidílného dokumentu Erika Hníková, která se na dokumentárním poli osvědčila hned několikrát (Ženy pro měny, Nesvatbov) však těží hlavně z odlišnosti jednotlivých aktérů. A do osudů párů tu víc mluví ženy. Dva motorkáři, rázní, žijící ze dne na den, dva vesničané, ona energetická a dominantní, on sebou nechajíc vláčet, dva praktikující katolíci, kteří jdou do manželství v naprosté čistotě. Víc než o pečení svatebních koláčků a vybírání bílých šatů je ale tahle série pochopitelně o krizi současného soužití – tvůrci sice zvolili metodu, kdy co nejméně pracují s natočeným materiálem a nechávají šestici co nejvíc prostoru, přesto bych od Hníkové očekával ještě větší zvídavost. Mnohdy je leccos pouze naznačené a divákovi v té či oné scéně vyskočí hned půltucet otázek. Jasně, vyptává se, ale často na situace, které jsou jasně dané a jen podtrhují něco, co už divák dávno vycítil. Rady si ten, jenž se do chomoutu žene, samozřejmě žádné neodnese. Tragikomicky české, jako divák však dávám oba palce nahoru. Jen velká škoda, že dokumentární ambice zůstaly tentokrát spíš za dveřmi!! Slabší čtyři hvězdy a slabší než Čtyři v tom, ale pořád velmi zajímavé. (28.07.2013)

Tato nepovedená veřejnoprávní reality show smutně dokladuje klesající úroveň zpočátku nadějné dokumentaristiky Eriky H. Navždy svoji je naprosto zbytečný projekt, který zřejmě chce rozvíjet "velké" téma svateb; téma, které Hníková poprvé naťukla v Nesvadbově, ale v tomto případě ho rozbředává do bulvární, myšlenkově impotentní a o ničem nevypovídající homevideové slátaniny. Když Navždy svoji srovnáme s koncepčně podobnými Manželskými etudami od Třeštíkové, tak rozdíl je do očí bijící. Zatímco Třeštíková umožňuje náhled k pochopení různých souvislostí a dobového kontextu, a tedy divák je schopen pochopit "proč", "jak" apod., u Navždy svoji to prostě nejde - Můžeme si zde maximálně vytvořit povrchní názor na konkrétní dvojici, a to ještě pouze ze zkreslených a polovičatých informací! Vybrané dvojice nereprezentují vůbec nic obecného, jen sebe - a navíc to vypadá, jakoby byly záměrně vybrány extrémní páry jen s potenciálem "bavit diváka". Kamera zabírá z větší části především konfliktní situace, nebo naopak pro většinovou společnost situace "divné" (modlení); Hníková se ptá na hlouposti a šťourá se v intimitách, neustále opakuje v různých variacích otázku "co se změní, co se změnilo..."; před kamerou se únavně řeší, co se točit bude a co ne (což opět souvisí s konfliktními situacemi)... Navždy svoji nepoloží žádnou zásadní otázku, nepokusí se na žádnou odpovědět, znechutí pohled na institut manželství a ústí v jeden jediný nevyhnutelný cíl: Prázdná bulvární reality show. (24.06.2013)