E.A.Poe: Archa bláznov

Podivný Exkrement pana Poea mi připravil opravdu velice příjemné překvapení. Možná bych to lehce přirovnal k Shutter Island od mistra Skorseseho, ale ten byl podstatně více hororovější a náročnější. Eliza Graves je dle mého názoru jednodušší a přímočarejší, to ovšem není vůbec na škodu, když herecké výkony jsou naprosto fantastické (převážně Ben Kingsley to skvěle táhne), atmosféra domova lunatiků je úžasná a zvraty v ději jsou opravdu taky luxusní. Neustále jsem hodně truhlil, že tady takovýto film nebyl od onoho Prokletého Ostrova a nyní již netruhlím. (21.11.2014)

Typický komentář zdejšího průměrného blábolila, co se silou celého svého nevkusu snaží být ohromně erudovaný, aby udělal dojem na ostatní kokotmentátory z klubíku esoterických buzniček zní: „Blá blá blá blá blá předvídatelné, blá blá bláblá nedostatečně psychiatricky sofistikované, blá blá blábláblá blá blá herecké výkony sice dobré, ale blábláblá blá blá. Blá blá blá dějově nedotažené, blábláblá blá blá blábláblá nezajímavé blá blá.“ A já na to: „ Pokud nemáte v prdeli kolík, nepletete si Poa s Púem nebo tu nepětkujete Refny, rozhodně se nenechte odradit, budete se dvě hodiny kochat skvělým natočením, vynikajícími herci včele s Gándím a ultimativně píchatelnou Katkou, jakož i zábavným dějem, a určitě si tu pak odpustíte podobné hnědopišské kecy.“ (20.11.2014)

Očekával jsem solidní podívanou, ale dočkal jsem se ještě silnějšího diváckého zážitku, než bych řekl. Předlohu od E. A. Poea jsem nečetl, tak nemohu srovnávat, ovšem už jen jméno tohoto autora přislibuje jisté kvality. Snímek se nese ve skvělé atmosféře podmíněné prostředím (lesy, sníh, mlhy, hory) kolem blázince, jenž sám o sobě představuje skvělé místo pro napínavé a thrillerové filmy. Nedílnou součástí úspěchu jsou také herecké výkony, zejména démonického Bena Kingsleyho, Michaela Cainea, ale také Jima Sturgesse. Pointa příběhu také potěšila. (29.06.2015)

Hrají v tom uznávaní herci Caine a Kingsley i stále nesmírně půvabná Kate Beckinsale, a zřejmě se to bude odehrávat někde na sklonku 19. století. Asi zhruba takhle okrajově jsem k téhle látce přistupoval. Nic víc jsem si nezjišťoval, nic víc mě nezajímalo. Výprava do tajemného blázince nakonec zůstala někde na půli cesty. V odříznutém ústavu pro choré se zdá být leccos podivné, o čem se rychle přesvědčí i nový zapálený lékař. Oxford neoxford, tyhle techniky v knihách nevyčetl. Pomalé budování atmosféry je fajn, kamera s hudbou také, ale tak nějak jen sledujeme, až si uvědomíme, že hodina je pryč a z té očekávané podívané vnímáme jen všednost. Závěrečný dějový zvrat hlavu nezamotá, ale musím uznat, že se povedl. (22.01.2015)

"Udělat z dokonale šťastného koně nešťastného člověka?" Vzhledem k úspěšnosti psychiatrické léčby v naší zemi, kdy "vyléčení" pacienti vraždí v den propuštění a nikdo za to není odpovědný, považuju výměnu rolí bláznů s doktory za zcela marginální záležitost. Zejména když mučící léčebné techniky primáře Dr. Salta se od elektrického šimrání mozku psychicky nemocného Dr. Lamba zase tak moc neliší. Nicméně tento podivný experiment mne poměrně bavil a zároveň bych se velmi rád podílel na další léčbě paní Gravesové. Kvalifikaci na to patrně mám a vzdělání evidentně není třeba. (12.08.2016)