E.A.Poe: Archa bláznov

Anderson vrací úder aneb vítej zpátky v psychiatrický léčebně! Elizu jsem měl dost možná jako nejočekávanější film roku, ovšem po traileru, který šel jedním okem dovnitř a druhým ven, natěšenost spadla na bod mrazu. Po dlouhé době konečně uniká ven (v pěkném předstihu!) a nervy byly na pochodu. Bude to fakt tak hrozný, mám se připravit na zklamání? Už první minuty ale nervozitu naprosto smetly. Parádní. Navození atmosféry funguje doslova od úvodní scény a první záběr na v mlze zahalenou, rozlehlou léčebnu vysoko v horách prostě sebere dech. Srovnání s Prokletým ostrovem se nedá ubránit jak už kvůli začátku, tak především kvůli Kingsleymu, ale koho to zajímá - husinu navozují oba stejně. Jenže pak to je jak na klouzačce. První půlhodinovka je naprostá žánrová lahůdka, člověka plně vtáhne mezi zdi plné šíleností a magorů, ovšem posléze příběh začíná po vyjevení první pointy upadat, aby vyústil v závěr, který se začátkem vytváří kontrast, na který divák může udělat jen - "E?". Upřednostnění milostné roviny před hlavní vyloženě kazí celý dojem a retro závěr ala bílo skvostný muzikál člověka opravdu zamrzí. To ovšem zcela nic nemění na tom, že když nad tím spiklenecky přimhouříme oči, film jako celek funguje efektivně, má spád a svou roli thrilleru z psychiatrické léčebny splňuje na jedničku. A to i díky fenomenálnímu Kingsleymu, který i když umí z obličeje vyškrbatět maximálně dva tři výrazy, veškerou pozornost strhává vždy na sebe. Někdo to má zkrátka v krvi. Středem pozornosti je ovšem, hehe, pouze když na scéně zrovna není uhrančivá Kate. A že mě film sebral jsem si uvědomil, když jsem si během bálu přitrouble notoval do rytmu. Jo, je to bláznivý, divný a v dnešní době vůbec zvláštní film, ale když člověku sedne, stojí to za to. Alespoň to prubnout. Spoilerové P.S. Osobně si myslím, že když by tvůrci zanechali diváka v nejistotě, jak se to s tou vzpourou má doopravdy a jestli mu jen Caine nevěší bulíky na nos, mohlo by z toho být něco víc. Ale to je jen hnidopišskej rejp, kterej si jako spokojenec velmi rád odpustím. Nejlepší soundtrack z filmu: Danse Macabre. 80 % (28.10.2014)

Není to špatný film, rád se nechávám překvapovat novými zvraty, jenže z nějakého důvodu mi tam většina herců (až na Gleesona a Thewlise) prostě vadila. Taky jsem to vnímal spíš jako divadelní představení než film, ale možná je to jen můj subjektivní pocit. Každopádně za ten nepříliš šťastný výběr herců a za to, že v údolí mezi horami těžko bude takový skalnatý propad (sorry, ale moje geografické vzdělání mě v tomhle činí trochu bláznivým) :D si dovolím dát jen 3 hvězdy, ale jsou poctivé a fanouškům ponuré atmosféry určitě doporučuju. (06.02.2015)

Na to, ako sa "Eliza Graves" vo svojich počiatkoch javila značne lákavo, sa z nej vykľulo až smutne obyčajné "Stonehearst Asylum". A nebyť maličkého zvratu v úplnom závere, tak by bol celkový dojem z tejto neškodne predvídateľnej produkcie ešte trpkejší, hoci stále lepší než z českého hororu na rovnakú tému "Lunacy". Kate Beckinsale by zrejme potrebovala nový Underworld, keďže od toho posledného sa objavuje v prevažne zbytočných roličkách a zaujímavý, kedysi nezávislý režisér Brad Anderson sa (podobne ako Scott Derrickson) tento rok trochu stratil v komerčnej priepasti. Našťastie to stále nie je také zúfalstvo v akom sa ocitli napr. Alexandre Aja či Nacho Vigalondo, ale aj tak je to škoda. (27.10.2014)

Absurdný producent (Mel Gibson). Obskúrny kasting (Beckinsale! Kingsley! Caine! Gleeson! Thewlis! Flemyng!). Nie úplne márna výprava. Strašne blbý, nešťavnatý scenár. Síce každých pár minút prichádza s nečakaným twistom, ale z biedy ho to nevytrhne. Je to proste príliš veľký bordel na to, aby to mohol byť dobrý film. Za istých okolností E.A. Poe: Archa bláznov mohla fungovať. Dané okolnosti sa  však každopádne bohužiaľ nedostavili (resp. zastali v polovici cesty... a tam zaspali). (09.01.2017)

Hrají v tom uznávaní herci Caine a Kingsley i stále nesmírně půvabná Kate Beckinsale, a zřejmě se to bude odehrávat někde na sklonku 19. století. Asi zhruba takhle okrajově jsem k téhle látce přistupoval. Nic víc jsem si nezjišťoval, nic víc mě nezajímalo. Výprava do tajemného blázince nakonec zůstala někde na půli cesty. V odříznutém ústavu pro choré se zdá být leccos podivné, o čem se rychle přesvědčí i nový zapálený lékař. Oxford neoxford, tyhle techniky v knihách nevyčetl. Pomalé budování atmosféry je fajn, kamera s hudbou také, ale tak nějak jen sledujeme, až si uvědomíme, že hodina je pryč a z té očekávané podívané vnímáme jen všednost. Závěrečný dějový zvrat hlavu nezamotá, ale musím uznat, že se povedl. (22.01.2015)