E.A.Poe: Archa bláznov

Trochu rozpaky. Filmu nemůžu vytknout technickou stránku věci, ztvárnění viktoriánského blázince a herecké obsazení, přičemž postupně stagnující Kate Beckinsale se zase po delší době ukázala v lepším světle, ačkoliv na Oscara to samozřejmě nebylo. Ale to je tak všechno. Nemůžu říct, že by to byla nuda, ale určitě by si Eliza zasloužila víc šťávy a hlavně vypjatější scény. Navíc vůbec nepomáhala hudba. Pro toho, kdo nečetl Poeův příběh, je navíc děj strašně průhledný a některých scén, jako třeba při odhalení Silasovy slabiny, jsem kroutil hlavou. Naopak jsem spkojen s položenou otázkou, zda je lepší, když blázinec vede šílený humanista, nebo relativně normální tmář. Drobný zlom na konci pak film výrazně nepozvedl, ale, alespoň mě, mírně potěšil. Hodnotím lehce nadprůměrně, ale i tak se jedná o promarněnou příležitost. 60% (27.10.2014)

Parádní gotický napínák s viktoriánsky pochmurnou stylizací a romantickou pointou, která dává obratu „bláznivě zamilován“ zcela nový význam. Brad Anderson není takový svéráz jako jeho jmenovci, skoro oscarový Paul Thomas a notorický béčkař Paul W. S., ostudu si ale neuřízl. Vyprávění pojal nanejvýš starosvětsky, s důrazem na dialog. Rezignoval na líbivé triky i protežovanou klipovitost. Dosyta si vyhrál se světlem, bezezbytku upotřebil smyčce Johna Debneyho, navíc se mohl spolehnout na prvotřídní herecký ansámbl. Málokdo umí být slizký jako David Thewlis a Michael Caine válí i v jedenaosmdesáti. A Fantomas Ben Kingsley? V souladu s tradicí pádný a uhrančivý, i když jen variuje svůj part z Prokletého ostrova. Sečteno, podrtženo, Edgar by měl radost. (16.02.2021)

Parádní budování atmosféry, sympatický hlavní hrdina, spousta nedůvěry, velká láska, nebezpeční blázni a silný sociální podtón. Film mě moc bavil, i když ke konci (asi od drhnoucího souboje ve sklepě) mu začala docházet šťáva. A ten závěr… „Odpusťte mi, ale to nedává žádný smysl, doktore,“ pravila sestra a já jí musel dát za pravdu. Zbytečný a zpětně hodně nedůvěryhodný twist, který jen odpovídá mým dosavadním zkušenostem s Andersonem, a to, že mu konce dělají problémy. Ale i přes tuto kaňku to vidím ještě na slabší 4*. (14.12.2014)

Mám tyhle typy filmů hrozně rád. Sice jsem si celou dobu přišel jak u Prokletého ostrova, ale popravdě mi to vůbec nevadilo. Takových filmů se totiž za rok zase moc nenatočí. E.A. Poe: Podivný experiment má výbornou atmosféru, skvělé herce (hlavně Ben Kingsley a Michael Caine) a dvě vcelku slušné příběhové odpalovačky, které nenechají spát a příjemně do kompletní skládačky zapadnou. Co víc si můžu pro takový film přát. (06.02.2015)

Nudný, zbytečný a povrchní film, který mi byl protivný skoro tolik, jako z poslední doby třeba Cronenbergova NEBEZPEČNÁ METODA. Nevím, prostě nějak nevidím důvod, proč točit filmy, které se vrací do časů kolem přelomu století, kdy byla současná psychiatrie teprve v plenkách. Respektive samozřejmě tuším, že je za tím fascinace většiny lidí celým tím světem krutých lékařských experimentů, elektrických šoků a svěracích kazajek, ale pořád mi to nepřijde jako dostatečně nosný motiv pro zfilmování - podle mě se tento prostě film vlamuje do otevřených dveří, protože mi neříká vůbec nic nového. Skutečnost, že se tehdejší medicína s psychotickými pacienty dvakrát nemazlila, považuji za notoricky známou, a žádnou "děsivou a ponurou atmosféru viktoriánského ústavu", kterou sliboval distribuční list Bontofilmu, jsem zde neshledal - PODIVNÝ EXPERIMENT je pozoruhodně sterilní a neživotný film, působící nesmírně studiovým a odtažitým dojmem, a prostý jakýchkoli emocí nebo výraznějšího závanu filmařské invence (naopak klišé je zde požehnaně - za všechny budiž zmíněna scéna, v níž hlavní postava v úkrytu omylem vyslechne rozhovor záporných postav, které usilují o její život, a v momentě, kdy už už hrozí prozrazení, nastane poblíž povyk, který na poslední chvíli odvrátí jejich pozornost - bože, v kolika filmech už jsme tuto ohranou situaci viděli...). Nebavili mě ani herci, včetně Michaela Caina, a to je co říct. Nenašel jsem důvod, proč chtít tento film vůbec vidět a proč by se neměl za pár dní vykouřit z hlavy. Švankmajerovo ŠÍLENÍ, v němž se nápad s prohozením rolí personálu a pacientů v blázinci objevil už před 10 lety, strčí podle mě tuhle nudnou komerci do kapsy. (19.01.2015)