Wisdom Teeth
Réžia:
Jiří StrachScenár:
Marek EpsteinKamera:
Vladimír KřepelkaHudba:
Ondřej Gregor BrzobohatýHrajú:
Ivan Trojan, Zuzana Stivínová, Gregor Bauer, Josef Dvořák, Jiří Dvořák, Zuzana Kajnarová, Miroslav Krobot, Simona Babčáková, Oldřich Navrátil, Lukáš Hlavica (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Ivan Trojan v černé komedii o jednom neobyčejném dni obyčejného normalizačního úředníka, který v opilosti podepsal Chartu 77, a díky tomu se stal hrdinou proti své vůli... Píše se rok 1980. Richard v opilosti a spíše omylem podepsal Chartu 77 a od té doby se mu problémy a smůla doslova lepí na paty. A dnešek je vrcholem všeho! Odpoledne ho čeká návštěva u zubaře a trhání osmiček, což je něco, čeho se upřímně děsí. Než na to ale dojde, prožije celou řadu mnohem větších katastrof, proti kterým je trhání zubů učiněná legrace. Uzávěrka v práci, vdavekchtivá kolegyně, která prostě nepochopila, že šlo jen o flirt, šéfovo ultimátum ohledně odvolání podpisu Charty, doma prasklá stoupačka skrývající starou zrezivělou pistoli, nečekané otcovství patnáctiletého syna, které má vzít na sebe, a k tomu všemu všudypřítomný stín estébáka, který na něj byl nasazen. Prostě den blbec se vším všudy, kvůli kterému může buď přijít naprosto o vše, nebo díky kterému může konečně najít sám sebe! (Česká televize)
(viac)Recenzie (394)
Taká polovičatá komédia. Nie je to brak, nájdu sa úsmevné situácie, nájde sa i myšlienka v príbehu. Ale celkovo to vyznie tak priemerne, obohrane. Typická súdruhovská veselohra, ktorých tu už máme natočených plno. Nevidím tu výnimočnosť. ()
Jestli má naše národní tradice hořkého smíchu svého mistra v Miloši Formanovi, pak Osmy přivedli na svět jeho tovaryši. Přesně totiž postihují Formanovu metodu: pravda nenudí, pokud se vypráví zábavně, s dávkou rýpavé provokace i zdravé neúcty vůči pomníkům. A kdyby oscarová Americká krása hledala náhradu za Kevina Spaceyho v hlavní roli, našla by ji v Trojanově kouzelném antihrdinovi, jímavě směšném, aniž by však odkládal lidskou důstojnost. A když spadne až na dno, má sebeúcty nejvíce. ()
Na televizní tvorbu nadprůměr. Výborná postava, kterou skvěle hrál Josef Dvořák. "Narodilo se to 25.2.1948. Podle horoskopu to padne za 11 let." ()
Super film! Strach ve spojení s Trojanem opět boduje. Nutno vychválit i Zuzku Stivínovou, která by mohla hrát ve více českých filmech. ()
Kdybyste zkřížili to nejslabší z Pelíšků a to nejlepší, co by se kdy dalo vytřískat z Bakalářů, mohlo by to zhruba odpovídat tomuto TV filmu. Trochu pochybuju, zda ho budou schopni ocenit/docenit generace s porevolučním datem narození, protože hodně tady dělá právě vymazlené retro a normalizační příběh. Prostě lépe se bude film vstřebávat tomu, kdo alespoň jako dítě zažil dobu, kdy i k blbému zubaři nebylo radno vstupovat bez nezbytného úplatkového minima, kdy údržbář bral větší peníze než neurochirurg a na melouchy měl pořadník, v němž figurovat na posledním místě znamenalo dočkat se opravy nejdříve za rok a posun o stránku vpřed oběť v podobě tučného valutového obnosu nebo poskytnutí manželky k felaci. Na druhou stranu ti později narození se můžou těšit na dobré herce a že se jich tu sešlo dost. Osobně jsem jako vždy slintala z Krobota, Trojan perlí skoro stejně dobře jako v reklamě na T mobile a Babčáková umí naprosto dokonalou soudružku. Milé a úsměvné a do toho vám tam sem tam zachrachlá Jirka Shelinger. Duo Strach - Epstein má slibně našlápnuto. ()
„Aspoň v tomhle nám nelhali …“ Absurdita totalitního režimu dotažená s vtipem a nahledem do naprosté dokonalosti. Člověk žijící pod neustálou hrozbou toho, že bude potopen v totálních s…ách, je tam nakonec vinou vlastního neuváženého činu skutečně vržen a pak už se to na něj z potrubí valí ze všech stran … Pro půlku národa se okamžitě stává hrdinou, pro tu druhou padouchem. On sám se snaží jen se v tom neutopit. Režisér Jiří Strach opět prokázal svůj cit pro filmařské řemeslo, schopnost dokonale zpracovat jakékoliv téma a vybrat si pro svůj záměr ty nejlepší herce i pro ty nejmenší role. Vynikající černý humor v českém podání: „Vadilo by Ti moc, kdybych jezdil s multikárou? … Tak já jim to podepíšu … - Budou Ti ji půjčovat i na víkendy?“ ()
Velmi povedený TV film, který hravě strčí do kapsy ostatní letošní české snímky, kterým se dostalo kinodistribuce. Za mě to bylo příjemně strávených 82 minut a těším se na další počiny pana Jiřího Stracha. ()
Dobra retro TV komedie. Mne to teda bavilo, i ta atmosfera mi prisla takova, jak si ji jako decko z ty doby pamatuju. //// update 2022: Tak jsem to viděl znova a je zajímavý, že jsem si ani nepamatoval, že bych to kdy už viděl. Možná bych šel na 3*, protože vyloženě vtipných scén tu zas až tolik není, ale atmosféra tedy rozhodně sedí. ()
Po dlouhé době pořádná česká komedie s hrdinou sympaťákem, který krom, inkriminované opilecké příhody, má zkrátka nešťastný celý den, a každou situaci smolnou a zapeklitou. Chvílemi, v určitých situacích mi Ivan Trojan přišel jako Pierre Richard. I když ve vzduchu visí nádech dramatična, o čemž vypovídá i popis děje, pan Strach, zkrátka nedopustil toho, abychom se dočkali nějakých hořkých konců, dramatických linek, či jiných katastrof. Zkrátka úsměv vydrží od začátku až do konce. A to je přesně to, čeho je v novodobé české filmařské company nedostatek. Ty čtyři hvězdice dávám pouze za zbytečně nedořešené situace, které by mohly filmu pomoci, jak v délce, tak i k větší spokojenosti. ()
Náhodný hrdina, který "podepsat" ani moc nechtěl, a jeho (doslova) posraný den. Scénář vypráví o normalizační realitě, aniž by hystericky křičel o tom, že Češi jsou prodejné svině/zbabělci/děvky. Epstein ví, co chce říct, a na rozdíl od spousty tuzemských kolegů ví i jak to udělat důstojným způsobem. Herci byli vesměs skvělí, hlavní hvězdou je ale Jiří Strach, ze kterého vyrostl ostřílený profík. ()
Fraška z doby normalizace mě překvapila. Nečekala jsem, že někdo u nás dokáže zvolit tenhle žánr pro popsání právě té nejšedivější možné doby. Stalo se. Jenomže mi to úplně nesedlo. Postavy sice byly dobře napsané a charakterizované, nebyly to žádné šablonovité figurky (nejsympatičtější mi byla Stivínová), ale laciný mi připadal příměr, že ta doba stála za hov… a že se všichni museli brodit ve srač… podpořeno prvoplánovým zobrazením prasklé kanalizace a splašků, ve kterých se musí hlavní hrdinové brodit i reálně. Na druhou stranu, na televizní a český počin je to hodně dobré. ()
To je vážně k posrání. Češi po dlouhé době natočí zase dobrý film a dají ho jen do televize. A zase je to film ohlížející se do minulosti, jakoby už neuměli natočit dobrý a zábavný film ze současnosti (chci další Samotáře). V tomhle ohledu Osmy naserou úplně stejně, jako potěší. Protože mě to bavilo přesně tak, jak bych očekával. Ze Stracha se nám klube zajímavý a dobrý režisér. Což je dobře, protože jako herec dvakrát sympatický nebyl. Babčáková opět masakruje. A možná, až se mi to rozleží v hlavě, to vytáhnu na plný počet. Že tam jsou nějaké chyby a je to opět další film o člověku deptaném socialistickým režimem (zdá se, že jen komunisté uměli točit filmy o normálních lidech s "normálními" problémy v socialistickém Československu), na to se dá při filmu krásně zapomenout. ()
Povedený filmeček. ()
3-4 // Nechci nic vyzrazovat, ale tenhle TV film nabízí vedle hodně solidních hereckých výkonů slabší místa a situace, která už jsou trochu klišé (zejména kolem postavy, kterou hraje Jiří Dvořák), ale zároveň originální momenty. Rušily mě tam snad jen některé momenty jako přehnaně opilý protagonista a neustále dotírající "nadržená" milenka. To už byla spíš groteska. Ale jinak povedené. // Ve filmu "hrají" i jména protagonistů a tvůrců. A člověk si vzpomene i na Ucpaný systém. ()
"Já ji budu muset vopíchat !! Myslím tu osmičku vpravo dole.." ;) ()
Příjemná komedie s výtečnými herci. ()
Zajímavý, že ani dnes není problém najít destinace, který by dokonale ilustrovaly šedivý sedmdesátý léta. Má to docela fajn hudbu, ohromně zábavnýho Marka Taclíka, ale jinak jsem se dost nudil. ()
CITÁT - Mě se tu šprajcla nožička........ Hned úvodní scéna nás varuje: Když se vožerete, neberte do ruky tužku a nic nepodepisujte. (a nebo obráceně?) Protože druhý den je vokno, nic si nepamatujete a možná budete mít problémy. Richardovo (Ivan Trojan) narození je totiž 26.3.1940. Jenže, když jde všechno z kopce, tak s velkou parádou. Den začal hlubokým průměrem, ale prý se odpoledne může změnit na velký nadprůměr. CITÁT - Ty vole, já ti nerozumim. Nevrátíš mi walkmana za 200 liber, nechceš moje šprcky, nechceš mého zubaře. Tak co, kurva, chceš?....... Richardův den teprve začal a věřte, že bude hůř. Perfektní herecké obsazení, je základem příběhu. Ivan Trojan si roli, jako skoro vždy, užívá, Miroslav Krobot opět z minimem slovní zásoby, řekne víc, než polovina herců na place a Simona Babčáková, to už je legenda sama o sobě. Krásné, dnes již, dobové prostředí, vás donutí si trochu zavzpomínat, hudba je skoro bezkonkurenční, protože smíchat rock a úderné komunistické písně, tak, že neruší děj, je skoro um a kamera je taky povedená. CITÁT - Nejvíc nás bolí strach......... ()
Už asi po sté řešímě dobu normalizace, takže jsem měl strach, že to bude nějaká další hřebejkárna. Ale strach má velké oči a tak mohu zkonstatovat že Strach umí, že Strach má jen velké uši a po celou dobu jsem se nenudil, bylo to dokonce zábavné, Trojanovi hlavní role sedla a zahrál výborně, v kvitesenční roli exceloval Miroslav Krobot a ke konci jsem si dokonce říkal, že to mohlo být delší a že by to sneslo i kinofilmový formát při konfrontaci s jinými tuzemskými veledíly určenými do kina. Možná trochu nadhodnocuji, ale ten pocit kdy můžu s klidnýn svědomím kliknout na neopotřebené čtyři hvězdy mi za to u současné domácí tvorby stojí. Produkce: Česká televize ()
Súvisiace novinky
Finále Plzeň nově udělí Zlaté ledňáčky
Světové "neformanovské" filmy kameramana Miroslava Ondříčka, téměř kompletní domácí hraná i dokumentární tvorba za poslední rok za účasti tvůrců a poprvé i výběr nových slovenských filmů, to… (viac)
Nějak nevím, kde začít. Mám z toho filmu rozpačité pocity. Možná proto, že sám ten film působí rozpačitě. Trvalo mi asi dvacet minut, než jsem se do něj „zakoukal“, ale ani pak mne nějak nebral. Nevěřil jsem hercům ten marast, pocity, některé reakce mi přišly příliš afektované (zvláště milenka, uff). Určitá klišé (sekretářka ředitele, kovaná komunistka nejspíše, která ale pro jistotu to hraje i na druhou stranu, co kdyby?). Hodně mi vadilo, že to celé má spíše takové bakalářské ladění, roztahaná bakalářská povídka do celovečerní stopáže. Mělo to být kratší, takhle to nemá šmrnc. Co by při kratší stopáži i mohlo působit vtipně nebo snad už i dadaisticky, je při takto roztahaných scénách... prostě nuda. Výprava, lokace (až snad na ten jeden zádrhel s tím moderním žlutým barákem s moderními okny), vše opět vypiplané. Věřil jsem jim, že ty skříně na šaty používají každý den. Poněkud mne zklamal Trojan. Celou dobu jsem přemýšlel, proč si s Jirkou Dvořákem ty role neprohodili, působilo by to zajímavěji a možná i uvěřitelněji. Takhle každý z nich hraje svou škatulku. Vážně - Jirku Dvořáka jsem snad jen jednou viděl hrát postavu charakterově slabou. A Trojan v poslední době ty role hraje tak nějak nastejno. Ostatně celý ten ansámbl Dejvického divadla hraje v poslední době vše tak nějak nastejno. Vadilo mi špatné vypointování scén. Věděl jsem, kdy přišel vtip, kdy bych se měl asi smát, a asi dvakrát mi to i vtipné přišlo (kondomy Trojan nepočítaje). Ale jindy ten vtip vyšuměl do ztracena, zanikl v překladu. Vadily mi nelogičnosti. V noci opilý podepíšete Chartu a ráno to vysílají na Svobodné Evropě? Možná v době internetu a Facebooku, ale ne tehdy. Na záchodě na přenosné rádijko naladíte Svobodnou Evropu, a ta ani není rušená? Come on! To s tím rádiem a chytáním SE mi přijde signifikantní pro celý film. Ne že by ta rádia nebo vysílání SE tehdy neexistovaly, ale tak nějak to fungovalo jinak. Vlastně jsem ani nepobral vyznění filmu. Těší mne, že Jirka Strach má odvahu dívat se na dogmata jinak, vlastně jako jeden z mála. Zde nám sdělí, že chartisté sbírali podpisy po hospodách od opilců a že to s tou Chartou až tak žhavé nebylo, a kdoví, kdo tehdy spolupracoval s StB. Ale když pominu ty neuvěřitelné a časem až násilně působící náhody, co bylo smyslem? G-bod? Nic jiného? To stačí, aby člověk to kafkovské prostředí přežil? Tak nějak pořád čekám na film o té době, o 70. a 80. letech, podaných na obyčejném člověku. Ani disidentovi, ani nýmandovi, prostě takové ty každodenní ústupky, ale i radosti. Zaujala mne ve filmu jedna věta, moc se mi líbila. „Víš, co na socialismu miluju? To ticho.“ Ta doba skutečně byla jakýmsi bezčasím, ale lidé žili a měli své problémy. Ale to bychom se dostali někam jinam. Potěšil mne Pepa Dvořák ve vážnější roli, jen škoda, že pan scenárista s jeho postavou moc nepracoval a jen ji povrchně nadhodil jedním dvěma vnějšími znaky. Osmy se mi líbily pro jistou nejednoznačnost chování postav, na druhou stranu mne zklamaly, jak svým způsobem přehánějí nebo jsou mírně jinde (syndrom rádia - mimochodem, my jsme v té době ještě poslouchali třeba Deutsche Welle, Rádio Luxemburk, Vatikán, do ČSSR v češtině vysílalo víc stanic). --- EDIT: Hodně mi vadilo chabé prokreslení vlastně všech postav. Třeba o manželce nevíme lautr nic. Nevíme nic o jejich (i jejích) rodičích, zda má nějaké sourozence, a kromě emigrujícího bráchy nevíme nic ani o Trojanově postavě. Ostatní postavy jsou pak jen figurky tak nějak bez života, chybí jim nějaký znak třeba z jejich soukromí. () (menej) (viac)