Len 17

Neškodný film, který jde mimo mě. Nemám rád ty oduševnělé rozjímání o pocitech druhých, které však my běžní smrtelníci nemůžeme pochopit. Zvláště potom pokud jde o křehkou dívku ve vývinu, která se začne bavit běhounstvím a sama neví proč. Pro peníze ne, s maminkou má výborný vztah, v životě jí nic nechybí. Všechno podtrhl dementní závěr bez vyústění. Kdyby to nebylo tak hezky natočené a dobře zahrané, dal bych méně. Aspoň že filmovému řemeslu se tu však rozumělo. (06.11.2014)

Mně vždycky iritovaly tyhle typy žen- chladná smutná kráska. Člověk nikdy neví na čem je, co se jí to v hlavě honí, a může se ukašpárkovat,aby z ní vytlouk alespoň úsměv. Hledá pořád způsob, jak jí udělat radost, nějak rozehřát. Nakonec se začne obviňovat z neschopnosti a ztrácet sebevědomí. A může za to ta ženská, protože ta se prostě rozehřát nedá. A to ani v sedmnácti, ani v padesáti. Ne, ne, ani náhodou- nechci mít nic společnýho ani s takovýma ženskýma, ani s tímhle filmem, ten je taky unylej až běda. 50% (03.09.2014)

Neškodné pošteklenie diváka preňho večne vďačnou témou. Ozon ženám rozumie. A má ich radšej než Trier. Tu sfilmoval pocitovku o sedemnástke, opojenej prvými dotykmi s dospeláckymi záležitosťami. O sedemnástke, ktorá bola zvedavá, akí budú muži, ktorí si ju objednajú kvôli jej telu, aké to s nimi bude v prítmí hotelových izieb či za vône kožených autosedačiek. Slovami Charlotte Rampling, skúsila by to každá, keby mala odvahu. Nie nedostatok sebaúcty, ale odvahu... Jedinou emocionálnou scénou filmu je hádka s plačúcou matkou: "Zlomila si mi srdce!" (09.12.2013)

Tak trochu jako film Nymfomanka, ale podané lehčí formou a možná i zajímavější. Není to tak příliš zdlouhavé a nahoty je tam tak akorát. Škoda, že tady nejsou žádné úchylky nebo tak něco. Hlavní hrdinka je opravdu krásná a přirozená, i když někdy celkem protivná. Příběh je hodně dojemný, ale zároveň drzý. Rozhodně skvělá podívaná! (24.01.2014)

Každá na to myslí, ale jen málokterá to zkusí. No, nevím, zda tato myšlenka pronesena zkrze postarší deux ex machina v závěru filmu, uspokojí potřebu diváka po vysvětlení. Ženská sexualita je opravdu něco neuchopitelneho (tedy určitě pro muže), a Ozon si s ní jako scénárista vůbec neví rady. A tak raději první půlku filmu sleduje hlavně nahé anorekticke tělo hrdinky, což dost nudí. Během těch souloží jsem spíše uvažoval, jak se ta holka rychle naučila všechny ty sexuální praktiky. Asi podobný talent jako hrdinka Padesáti odstínů šedi, a docela se mi zdá, že tento film je jen jeho artovou variací. (03.11.2016)