Ruka

Umění pana Jiřího Trnky = Umění velkého Umělce. Ruka nemá nejmenší chybu, je dokonalá ve všech ohledech. Souhlasím s uživatelem belldandy, že se co do děje jedná o nejpovedenější Trnkův film. Stejně tak souhlasím s tvrzením uživatele Marigold, že by se snímek měl vysílat v hodinách dějepisu. Já osobně bych ho pouštěl i v občanské výchově. Mít možnost šesti *, zde bych neváhal. I "hororová pohádka" o harlekýnovi a ruce může být nejvíce protitotalitním snímkem, který jsem (zatím) shlédl. Když jsem snímek viděl poprvé, běhal mi mráz po zádech a jako člověk velmi sensitivní jsem poté dlouho nemohl spát. A nikdy nezapomenu na sny, které jsem poté (co jsem konečně usnul) měl. Zdálo se mi o padlých vojácích, které do náruče smrti vehnala totalita vedená touhou ovládnout svět. Fuj, bylo mi z něj úplně zle. Kdyby za nic jiného, tak za tohle patří panu Trnkovi (další povedený Plzeňák) můj (a nejen můj) nehynoucí obdiv. Pane Trnko - byl jste úžasný. (16.09.2015)

Ruka je nejsmělejším Trnkovým počinem (klima doby se na chvíli uvolnilo) a pokud jsem Sen noci svatojánské označil jako jeho opus magnum, potom musím sdělit, že Ruka je jeho opus dei. Jiří Trnka vložil do svého posledního loutkového filmu nejen nápad a výtvarný výraz, ale také svou duši a mysl, životní a umělecký postoj, celou svou bytost a podstatu. Václav Trojan ke zdaru díla přispěl hudebním doprovodem, dvojice Miloš Alster a Emil Poledník dodaným zvukem a mim Ladislav Fialka rukou. Ruka je alegorií, mrazivě obnažující politické a společenské příznaky doby místa, je jedinečnou abstrakcí jeho prožitků. Ruka necílí pouze na totalitní státní zřízení, lze ji parafrázovat proti jakémukoliv politickému útisku a zneužití moci (i to posmrtné), proti nesvobodě umělecké i životní, je možné ji směrovat také na komercialismus a jeho následky na umění. Ruka je o touze po svobodě, té umělecké i té životní. Ach, Trnka, plzeňský rodák Jiří Trnka, jeho loutky, poezie, jeho umění! (10.07.2021)

Neskutečné. Že loutka nemůže projevovat emoce? Ale jděte. Stačí, aby jí stvořil mistr. Vlastně – Mistr. Pro mě nejpůsobivější a nejúspornější metafora jakékoli totality, všech jejích hrůz a machinací. Tohle by se mělo pouštět v hodinách dějepisu, až se bude přednášet téma "50. léta 20. století". Ale koneckonců, Trnkova Ruka je typická pro mnoho jiných údobí a režimů v dějinách téhle planety. (25.01.2004)

Jiřího Trnku mám ráda už od dětství, takže tohle byla taková sázka na jistotu.. Stejně mě ale tenhle filmeček dokázal mile překvapit a předčil moje očekávání :) Začalo to sice jako nevinná pohádka, ale pak následoval rychlý obrat a z pohádky se stal horor. Skvěle a jasně nám sděluje poselství, což se mi hodně líbí.. A jak autor dokáže vyjádřit cokoliv absolutně beze slov, to je prostě nádherná.. Nikdy by mě nenapadlo, že by ruka mohla salutovat, když jí chybí hlava.. Ale opak je pravdou! Nádhera! Nejlepší animovaný film! :) (20.12.2011)

Dokonalá metafora o vlivu totalitní moci na svobodně smýšlejícího jedince, v tomto případě ztvárněná rukou a panáčkem, jehož jediná radost (tvarovat květináče podle svých vlastních představ) je narušena vpádem ruky do panáčkova bytu. Její manipulativní chování postupně přerůstá v terorizování a vyústí až k tragickému konci. Poslední realizovaný film Jiřího Trnky patří k nejuznávanějším animovaným filmům vůbec. Jeho nadčasovost a mezinárodní srozumitelnost z něj učinila kultovní záležitost a vyvrcholení Trnkovy tvorby. Ze zcela pochopitelných důvodů byl snímek za totality (bohužel jako mnoho jiných) uložen do trezoru. Škoda, že mistr Trnka již žádný další film nestihl natočit! (26.01.2006)