Země

Dlouho, předlouho mně trvalo než jsem si přidal poslední střípek do pestrobarevné mozaiky jménem Julio Medem. Není to tak dlouho co jsem viděl poslední mistrův film, kde mě především okouzlil výkon Penélope Cruz. Po shlédnutí Tierry ale musím přiznat, že tu jeho poetičnost, erotičnost a mystičnost už jeho poslední díla obsahují méně a méně....což je velká škoda. To však neplatí o tomto kouzelném příběhu Ángela....napůl živý a napůl mrtvý - napůl člověk a napůl anděl.... plném symbolů, klasické "medemovské" poetiky, prodchnutý neskutečně silným erotickým nábojem, tajemnem, napětím a nádhernou hudbou. První půlka by se mohla zdát trošku nudnější, ovšem člověk znalý Medema si i tady nacházel maličkosti, které hrály důležitou roli v druhé, nadupanější půlce. Rozjelo se to tak zajímavě, že jsem se dostal opět do stavu, jaký ve mě dokáže vyvolat právě a jen Julio Medem a já konec filmu doslova prožíval s hlavním hrdinou. Když ono vybrat si je někdy tak těžké.....a nemusí na to mít člověk ani rozdvojenou osobnost. (29.04.2016)

Ak by tento film bola moja prvá "medemovka" zaujme ma, no rozhodne nie tak silne ako iné jeho (neskoršie) filmy. Zvádza ma to k porovnávaniu. Tierra má vizuálnu a umeleckú hodnotu, má myšlienku a množstvo symbolov, rovnako však má málo presvedčivého Carmela Gómeza a niektoré samoúčelné dialógy. Silné pasáže striedajú dialógy o ničom a všetkom zároveň. Úvod je málo dôrazný, dosť nudný a skôr si ulietava kade tade, v polke filmu sa konečne napojím na Medemovskú lyriku a emócie, čo sa pri ostatných filmoch stáva úderom prvých scén. Tentokrát mám dosť nevyvážený dojem. (11.04.2011)

Velmi neobvyklý "medemovský" pohled na schizofrenii a musím říct, že neuvěřitelně osobitý a chytlavý. Má opravdu každý člověk svého "strážného" anděla, který určuje vaše životní kroky i když ne vždy, tak jak by jste si sami přáli?? Tudíž zajímavý pohled do duše člověka, ve které se perou "dvě já" ohledně budoucí lásky, sám Angel spíše tíhne k promiskuitní místní mladé krásce Mari(no kdo by netíhl:) a musím říct, že i v tomto filmu Medem potvrdil, že erotické scény prostě umí- nádhera) a jeho "druhé já" Anděl tíhne k za despotického, surového zmetka provdané Angele. Konec byl sice celkem celkem průhledný a při scéně v nemocnici jsem hned věděl s kterou z nich Angel nakonec zůstane..Anděl zůstal na vinici:). Prostě velmi zajímavě a citlivě natočený snímek s opět úchvatnou "medemovskou" kamerou, za mě 80%. (03.09.2009)

Mrazivá atmosféra krajiny z planety Mars, kde se hodně blýská a dějí divné věci... Mystika, jiskřivá alchymie, zvláštní fluidum vyprávění, kterým Medem umí mámit, špetka kouzelných rošádových variací na závěr... Cihlově prašný opus udeřil do mých filmosvodů a ač se zdá, že se může hnedle zase vykouřit, stínky se zahnízdily a spustily zemitou chuť vína na jazýčku vah mezi uměleckou inspirací a psychologickou konspirací. (16.09.2011)

První věc co mě při sledování snímku o Angelovi, tajemném muži s dvojí osobností napadla, že ty nádherné scenérie španělských vinic, jako by vypadly z obrazu některého z malířů impresionismu. A stejně tak jako impresionisté, upřednostňuje Julio Medem ( je to mé první setkání s tímto režisérem, ale rozhodně ne poslední ) pocity a prchavou krásu okamžiku před příběhem samotným. To jen posiluje velmi sugestivní atmosféru a nejednoznačnost hlavní postavy zas dodává filmu jistou tajemnost. Úžasnou záležitostí jsou pak erotické scény, jedny z nejlepších, co jsem kdy viděla. Jistě je tu i plno skryté symboliky, ale jelikož to není zrovna má parketa, o ní se rozepisovat nebudu. Já jsem spíš na ty pocity. (18.05.2013)