Země

Ak by tento film bola moja prvá "medemovka" zaujme ma, no rozhodne nie tak silne ako iné jeho (neskoršie) filmy. Zvádza ma to k porovnávaniu. Tierra má vizuálnu a umeleckú hodnotu, má myšlienku a množstvo symbolov, rovnako však má málo presvedčivého Carmela Gómeza a niektoré samoúčelné dialógy. Silné pasáže striedajú dialógy o ničom a všetkom zároveň. Úvod je málo dôrazný, dosť nudný a skôr si ulietava kade tade, v polke filmu sa konečne napojím na Medemovskú lyriku a emócie, čo sa pri ostatných filmoch stáva úderom prvých scén. Tentokrát mám dosť nevyvážený dojem. (11.04.2011)

Hezky nafouknutá bublinka, které ale někde v půlce začne unikat vzduch a očekávání díla věnujícího se zásadním existencionálním otázkám se vypaří jako po zásahu bleskem. Mám rád pocitové filmy, mám rád Medemovy originální nápady a jeho jedinečnou práci s kamerou (nemluvě o svůdných ženách, jež do svých filmů obsazuje :-)), jenže ve většině jeho filmů postrádám dotažení počáteční čtrty do konce a to, co by se dalo vnímat jako prostor pro fantazii a myšlení diváka, beru jako rušivé díry v neuváženě sestavené skládačce. Když to však vezmu kolem a kolem, je Země jen o něco málo slabší jako o tři roky starší Zrzavá veverka - a to není zas tak špatný výsledek. 70% (06.02.2009)

Pro mě už příliš magicky překombinované, balón napumpovaný k prasknutí. Spíš bych si zde představil a omezil se na Ángela jako na muže s velkou představivostí (to zřejmě byl i Medemův cíl), ale bez zbytečného fyzického rozdvojení. Také vztah k oběma ženám (dívka a děvka) a především k "zemi", před kterou jsem měl ostych jako Arab před lesem, mi nešel úplně pod vousy. (06.10.2020)

Julio Medem je určitě jeden z (dvou, možná tří) předních španělských režiséru a práce mu jde celkem slušně od ruky, Tierra představuje skromný a v hlavní dějové linii i docela jednoduchý příběh velice zvláštní, rozpolcené postavy Angela, který o sobě říká, že je napůl živý a napůl mrtvý - napůl člověk a napůl anděl... Právě tyto specialitky a odbočky dělají Zemi květnatější, než jen příběh jednoho hubiče škůdců a jeho dilema mezi dvěma ženami (které mimochodem představují zrovna opačné archetypy sexy rajdy a paní v domácnosti). Líbila se mi jistá nepředvídatelnost, divák opravdu do poslední chvíle nemůže odhadnout, kterou ženu si Angel vybere a samozřejmě se mi líbila i jistá velmi sugestivní sexuální scéna :) Ovšem nemyslím, že by Tierra byla nějak geniální, či převratné dílo, některé střípky po zasunutí mohly dát větší smysl a emoce také mohly hýřit více. 7/10 (26.07.2008)

Baskický kouzelník a velký interptetátor snů, sice v případě Tierra, natočil film, který je o krapet horší než La Ardilla roja, ale onen krapet je tak nepatrný...Výklad jeho snímků nechám na Sigmundu Freudovi, vlastně nenechám, protože se mezi námi vezdejšími už nenachází, tak tedy někomu jinému a snad povolanému. Osobně se raději nechám unášet dvěmi hodinami atmosféry, pro kterou se hodí snad jen přirovnání k větě z Twin Peaks-Fire Walk With Me: "Žijeme ve snu." (06.08.2007)