Země

Angel je na půl člověk, na půl anděl, na půl živý, na půl mrtvý, je to blázen s nekonečnou představivostí, co hubí brouky. Chce zůstat, chce odejít někam daleko pryč, chce Angelu, chce Mari, chce čistou lásku, chce vášnivý sex. Tierra je ukázkovou výpovědí o absolutní lidské rozpolcenosti. P.S. Postelovou scénu, milování bez jediného doteku, může natočit jen mistr jinotajů, Medem. 4,5* (28.03.2008)

Ak by tento film bola moja prvá "medemovka" zaujme ma, no rozhodne nie tak silne ako iné jeho (neskoršie) filmy. Zvádza ma to k porovnávaniu. Tierra má vizuálnu a umeleckú hodnotu, má myšlienku a množstvo symbolov, rovnako však má málo presvedčivého Carmela Gómeza a niektoré samoúčelné dialógy. Silné pasáže striedajú dialógy o ničom a všetkom zároveň. Úvod je málo dôrazný, dosť nudný a skôr si ulietava kade tade, v polke filmu sa konečne napojím na Medemovskú lyriku a emócie, čo sa pri ostatných filmoch stáva úderom prvých scén. Tentokrát mám dosť nevyvážený dojem. (11.04.2011)

Medem servíruje příběh schizofrenika trpícího navíc nadprůměrnou představivostí. Kamera je víc než objevná, hudba jak víno. Zprvu jsem na to čuměl dosti vyjeveně a říkal jsem si, že to ten španěl už ňák překombinoval. Na závěr divákovi, pokud není idiot, vše docvakne a je to perfektní, byt složitá podívaná. Některé monology i dialogy tu působí dosti strojeně, nicméně většina má švih. "Jsem napůl živý a napůl mrtvý", "Nikdo přece nepotřebuje abych byl živý", "Mám problém, jsem posedlá sexem, měla bych se zamilovat", "Jsem malá kurva", "Zemřel dvakrát a stačil m i to říct" atd. Velice neobvyklé dílo(točí Medem něco obvyklého?), které ve vás zanechá jizvu s nutností analýzy, proč vlastně žijeme a nežijeme třeba taky na hovno? (02.08.2008)

Hezky nafouknutá bublinka, které ale někde v půlce začne unikat vzduch a očekávání díla věnujícího se zásadním existencionálním otázkám se vypaří jako po zásahu bleskem. Mám rád pocitové filmy, mám rád Medemovy originální nápady a jeho jedinečnou práci s kamerou (nemluvě o svůdných ženách, jež do svých filmů obsazuje :-)), jenže ve většině jeho filmů postrádám dotažení počáteční čtrty do konce a to, co by se dalo vnímat jako prostor pro fantazii a myšlení diváka, beru jako rušivé díry v neuváženě sestavené skládačce. Když to však vezmu kolem a kolem, je Země jen o něco málo slabší jako o tři roky starší Zrzavá veverka - a to není zas tak špatný výsledek. 70% (06.02.2009)

První věc co mě při sledování snímku o Angelovi, tajemném muži s dvojí osobností napadla, že ty nádherné scenérie španělských vinic, jako by vypadly z obrazu některého z malířů impresionismu. A stejně tak jako impresionisté, upřednostňuje Julio Medem ( je to mé první setkání s tímto režisérem, ale rozhodně ne poslední ) pocity a prchavou krásu okamžiku před příběhem samotným. To jen posiluje velmi sugestivní atmosféru a nejednoznačnost hlavní postavy zas dodává filmu jistou tajemnost. Úžasnou záležitostí jsou pak erotické scény, jedny z nejlepších, co jsem kdy viděla. Jistě je tu i plno skryté symboliky, ale jelikož to není zrovna má parketa, o ní se rozepisovat nebudu. Já jsem spíš na ty pocity. (18.05.2013)