Boku dake ga inai mači

Dostalo se toto anime ke mě úplně z nečekaného zdroje. Totiž od mého kamaráda Martina, asi měl nějakou slabší, citlivou chvilku. Každopádně je to pecka a určitě se k tomuto kousku někdy vrátím. Na toto bych se chtěl jednou podívat se svými dětmi. Je to taková sonda do lidské duše, která dokáže jemně rozkrýt povahu dítěte a ukázat mu správný směr. I přes slabší konec, který mě spíše pobavil, než nadchl dávám plné hodnocení. (08.12.2020)

Wow. Prostě wow. Jednak už tady dlouho nebylo nic o skákání v čase, ale tento kousek má navíc ještě náběh na slušné psychologické drama. K zajímavému příběhu přidejte ještě hustou atmosféru, propracované postavy, příjemnou animaci, pěkný soundtrack, opening a ending, a máte bez diskuze nejlepší kousek sezóny. Bohužel u odhalení identity sériového vraha se žádné překvapení nekoná, což na jednu stranu zamrzí, ale naštěstí na celkové kráse zas až tak moc neubírá. 9/10 (08.01.2016)

Ta správná kombinace všeho, co mám ráda - cestování v čase se spojeným butterfly efektem, skvělé a realisticky zachycené pocity, sympatický hlavní hrdina.. a šílený učitel :D ne, upřímně.. po dlouhé době zase anime, ze kterého mě místy i skutečně mrazilo. Dokonalost sama. Víc není třeba dodat. Jasných 10/10 (24.03.2020)

Víc takových, prosím! Valte to na mě! Nejgeniálnější anime všech dob to zdaleka není, ale zase po delší době jsem se přistihl nenasytně hltajíc nějaký seriál díl za dílem a to díky pro mnohé anime ne moc úspěšně aplikované vlastnosti: Napětí. Ono je k tomu třeba zručnější alchymie, ale výsledný mix potemnělých tonů podkreslují příběh na jedničku a i přesto, že scénář má výrazná okénka, tak je to detektivně nalajnované stálě nadprůměrně a nechává diváka drobet tápat (zde se klidně mohlo přidat na pile, já bych se nechal podusit mile rád). Oceňuji, že přítomné nadpřirozeno se odpoutalo od velkých paradoxů, takže časové skoky vnitřně příjímáme a dále se neptáme. Sám cestující Satoru je sympaticky zručný, nebojí se převzít iniciativu a když se něco nepovede, nezhroutí se někde v koutku; vůbec mi celý dětský gang připomínal důvtipnou bandu ze Stranger Things. Nebyl bych to ale já, abych si neodpustil drobné špačkování a tentokrát ho trochu schytá konec. Pro mě to byla vyloženě nejslabší část, protože rozuzleno už má tehdy spousta z nás a tak se očekává závěrečný drtivý úder, který holt..nepřijde. Neříkám, že byl špatný (a budiž to tedy důkazem kvality seriálu), ale ono vypořádání se s hlavním padouchem by zasloužilo více času; potěšil by mě nějaký twist / překvapení, možná nějaký záporákův diaboličtější B-plán. Každopádně, i přes jistou předvídatelnost, je to v rámci detektivní tvorby povedený kousek a žádnému anime fandovi by neměl uniknout. Slabších 5* (13.03.2017)

Life was Strange. Upřímná smršť pocitů, která vzpomíná na dětství dostatečně nostalgicky a přitom se spoustou všedních vzdělávacích či rodinných odboček (po kterých se nám někdy palčivě stýská nejvíc). V rovině vzpomínek a přátelství je proto seriál takřka bezchybný, čímž bohužel trpí rovina detektivní. K té se děj vrací jen občas, ale zároveň se nechce vyhnout povinné konfrontaci s pachatelem. Taková zákonitost pro mě není přímo mínusem, snad jen nutností, bez které bych se obešel. Přesto je Erased trochu překvapivě počinem pro všechny potenciální diváky. Pro milovníky záhad, pro nostalgiky i pro ty, kteří se jako já chtějí utopit v nekonečných možnostech toho, co mohlo být a možná také bylo. (17.06.2020)